Při útoku na německou síť stála elektřina 7250 €. Pomohlo i Česko

Když jsem vám tu minule o Německu vyprávěl pohádku plnou krupicové kaše a výstředního humoru, neměl jsem ani tušení, že v ten samý den se v té samé zemi odehraje horor. Takže dneska žádné pohádky, žádná kaše a žádný humor (no dobře, to poslední asi nedodržím).

Napřed holá fakta.

V úterý 1. září 2026 došlo kolem 7:30 na vedeních vysokého napětí v okolí rozvodny Turnow-Preilack u Chotěbuzi ke dvěma zkratům. Automatické ochrany krátkodobě odpojily postižené linky a blok B přilehlé hnědouhelné elektrárny Jänschwalde zaznamenal technický výpadek. Přenosová soustava tak přišla o 500 MW.

Protože zkratovat linku 380 kV, a vykopnout tím velký elektrárenský blok, to není jako olíznout kontakty placaté baterky, provozovatel už v 8:00 ohlásil incident na policii. Na místě se našlo přes dvacet (!) podomácku vyrobených létajících prostředků podobných silvestrovským raketám, autonomní odpalovací zařízení a vodivý materiál. Některé prvky se již nacházely ve stavu pozůstatků, některé ve stavu čekání na aktivaci.

Odbočka typu disclaimer: Jak konkrétně nastaly zkraty, to s dovolením nebudu rozebírat. Jednak se na to necítím dostatečně odborně způsobilý a jednak mám pocit, že čím méně bude ve veřejném prostoru návodů, tím nižší bude šance, že se ze „střelby vodivým materiálem“ stane populární sportovní disciplína.

Navzdory výpadku výrobního zdroje zůstaly dodávky elektřiny v dotčené lokalitě zachovány a brzy se podařilo i znovu připojit postižený blok.

O půl dne později drnčel telefon na policii znovu a operátorovi v první chvíli muselo běžet hlavou cosi jako: Cože? Tam už jsme byli, proč nám to znovu hlásíte? Jenomže šlo o druhý incident, který se odehrál kousek před 20:00 skoro 550 km vzdušnou čarou dále na západ.

Nedaleko rozvodny Rommerskirchen u Kolína nad Rýnem svědci slyšeli rány a spatřili záblesky. Policisté následně zjistili, že bouřka to vskutku nebyla. V kukuřičném poli objevili šest odpalovacích zařízení a v okolí vedení pozůstatky vodivého materiálu.

Přestože to ve vztahu k prvnímu incidentu na první pohled vypadá jako dílo mladšího, méně zkušeného bratra, energetická spoušť byla řádově drtivější. Ochrany vyřadily dohromady pět hnědouhelných bloků – dva z elektrárny Neurath (F a G) a tři z elektrárny Niederaußem (G, H, K).

Navzdory masivnímu výpadku 3000 MW stabilního výkonu (!) zůstaly i v tomto případě dodávky elektřiny v přilehlé lokalitě zachovány, jen s tím opětovným připojováním postižených bloků to bylo trochu složitější. Dva se vrátily další den dopoledne, jeden večer a poslední dva se dočkají teprve v těchto dnech.

Klíčová otázka zní: Vejdou se tyto dva incidenty pořád do kategorie „to máte furt něco“, nebo jde o v evropském kontextu nový, dosud nepoznaný druh energetického terorismu? Lze se na to zeptat AI, manželky a nebo třeba kámoše z fotbalu, který rozumí tak nějak všemu. Já dávám přednost vlastní datové analýze (čímž nepopírám, že se člověk občas dočká lepší odpovědi z výše uvedených alternativních zdrojů).

Incident č. 1: Turnow-Preilack (Braniborsko)

Rozvodna Turnow-Preilack patří k nejvýznamnějším uzlům přenosové soustavy 50Hertz. Je do ní zaústěno sedm dvojitých okruhů vedení 380 kV (celkem 14 obvodů) a dvě vedení 110 kV. Přestože nevíme, kde přesně došlo k přerušení linek, a už vůbec ne, kde k němu ještě mělo dojít (a díkybohu nedošlo), z topologie i laik snadno vyčte, co tím chtěl básník, totiž terorista říct. Měl rozhodně za lubem „sundat“ minimálně celou elektrárnu Jänschwalde! Toho času čtvrtý největší zdroj v Německu s instalovaným výkonem 2000 MW (z toho 500 MW je síťové rezervě).

Další graf dokládá, že v důsledku útoku skutečně zmizelo z německé výroby cca 500 MW, a to v době, kdy to soustava nejméně potřebuje. Právě mezi 7:00 a 8:00 totiž v Německu vrcholí ranní odběrová špička (viz červená linka ilustrující ceny na denním trhu) a tvrdé zdroje včetně uhelek běžně drží výkon až do jejího konce.

Přesto jsou regulační data vztahující se k prvnímu incidentu trochu nuda. Nikde žádné prudké výkyvy ani extrémy. Až na jednu docela překvapivou výjimku. V Česku právě v intervalu 7:15-7:30 vylezla cena za systémovou odchylku k 9000 Kč/MWh. Dlouho předtím i dlouho potom to byla nula. Náhoda? Nemyslím si. Částka však i tak spadá spíš do kategorie statistická zajímavost než drama.

Nezapomínejme však, že tento útok se z větší části nepovedl – mnoho odpalovacích zařízení se podařilo zlikvidovat před aktivací. Bude to co by kdyby, ale pokud by zhasla celá elektrárna Jänschwalde a zároveň i jedna z klíčových křižovatek přenosové soustavy 50Hertz, mohli zažít dispečeři těžké chvíle už ráno… Nakonec můžeme ranní incident zpětně interpretovat jako první varování.

Incident č. 2: Rommerskirchen (Severní Porýní-Vestfálsko)

Skutečný zátěžový test prožila německá energetika až večer. Mezi 19:45 a 21:00 přišla o 3 371 MW (kde se vzalo těch 371 MW navíc oproti oficiálnímu číslu upřímně netuším), a to v tu nejméně vhodnou dobu, kdy ceny na denním trhu stoupaly k maximu (237 eur/MWh). Fun fact? Tato výše výpadku už překračuje referenční hodnotu 3000 MW definovanou ENTSO-E. Jinými slovy tohle už opravdu zavánělo průšvihem…

V každém případě knock-out rozvodny Rommerskirchen (která je ještě robustnějším uzlem než Turnow-Preilack) odrovnal všech 4200 MW instalované kapacity, kterými disponují lokality Neurath a Niederaußem (včetně bloků, které zrovna nebyly v provozu). V přenosové soustavě Amprion vznikl ve večerní špičce, tedy nejcitlivější části dne, významný výkonový i topologický problém a dispečerům trvalo 90 minut, než se jim ho podařilo vyřešit.

A teď sledujte tu jízdu.

Vnitrodenní obchodování rázem vystřelilo na vysoké tisíce eur. Nejdražší obchod měl cenovku 7250 eur/MWh. To je 174 Kč/kWh! Jen pro ilustraci: Slévárna s odběrem 6 MW závislá na síti a dohánějící neočekávané manko ve výrobě by při dokupování chybějící elektřiny za čtvrthodinu mohla přeplácet až stovky tisíc korun…

To ale ještě nic nebylo. V doslova horskou dráhu se proměnily vyrovnávací trhy. Napřed sekundární aFRR, tedy dispečinkem automaticky řízená regulace…

…a když to nestačilo, tak i terciální mFRR, tedy dispečinkem manuálně řízená regulace.

A teď pointa, z níž vám spadne brada. Zatímco aFRR se vyčerpala tak z poloviny, zásobník mFRR zdrojů byl už téměř u konce s dechem! Marginální cena dosáhla až maximálních 15 000 eur/MWh. Jinými slovy systém byl totálně na hraně!

Mimochodem je kouzelné, že jedinou dostupnou importní kapacitu v tu dobu tvořily přeshraniční trasy z Česka, které už nějakou dobu sdílí se sousedy regulační energii v rámci platforem PICASSO (aFRR) a MARI (mFRR). O výši a povaze výpomoci nechci spekulovat (z agregovaných dat se to nedá spolehlivě odečíst a data z mezinárodních platforem v době vydání tohoto textu dosud nebyla publikována), ale vzhledem k tomu, že cena české odchylky vystřelila před devátou večerní kamsi do stratosféry, tipnul bych si, že jsme Němcům trochu „helfli“.

Z výše uvedených dat lze vyvodit smutný, ale jednoznačný a důležitý závěr. Je nade vší pochybnost, že v úterý 1. září 2026 neřádili v Německu puberťáci ani opilí fanoušci Schalke 04, ale někdo, kdo setsakramentsky věděl, co chce udělat. A že to něco bylo shodit celou německou, případně středoevropskou síť!

Platí to tím spíš, že připravené rakety byly později nalezeny v dalších třech lokalitách a další dva projekty tohoto typu byly ještě v plánu! Celkově se tedy bavíme o (nejspíš koordinovaném) útoku na sedmi místech.

Události jsou zatím dost čerstvé, spoustu informací dosud neznáme (byť zde se už kdosi k jednomu z útoků korespondenčně doznává, ale to bych bral s rezervou). Za daných okolností považuji za vhodné formulovat následujících deset bodů:

1) V první řadě vám dlužím odpověď na klíčovou otázku: Pod dojmem všech dostupných informací bych incidenty rozhodně neřadil do kategorie „to máte furt něco“. V evropském kontextu jde vskutku o nový, dosud nepoznaný druh energetického terorismu.

2) Z tohoto důvodu navrhuji konečně začít nazývat pachatele pravými jmény. Byli to energetičtí teroristé a podle toho by s nimi mělo být taky nakládáno.

3) Málokdo si to uvědomuje, ale pokud by se útok zdařil v maximalistické variantě a německá síť by šla opravdu do tmy, bez několika vyřazených systémových elektráren by bylo docela složité ji dávat znovu dohromady.

4) Brát události z 1. září jako trofejní argument pro decentralizaci je úplně mimo. I větrné farmy a pozemní fotovoltaické parky potřebují rozvodny (akorát jsou běžně zapojené do distribuce a ne do přenosovky). Bavíme-li se o výrobě do vlastní spotřeby (tedy střešních FVE), pak do jisté míry souhlasím, že to může trochu pomoct. Ale zaprvé tímto způsobem těžko můžeme rychle proměnit celý energetický systém a za druhé při déle trvající Dunkelflaute nám to bude platné jako solární panel v noci.

5) Asi bude obecně nezbytné dramaticky posílit ochranu nejcitlivějších síťových uzlů a prvků infrastruktury. Experti například volají po dalším rozšíření kamerových systémů.

6) Zároveň bychom si však měli poctivě přiznat, že zcela spolehlivě zabránit všem podobným útokům prakticky nelze. Nezbývá nám tedy než vrátit se k paradigmatu starých energetiků: redundance a diverzifikace. A to nejen na úrovni zdrojů, ale i sítí.

7) Energetický terorismus je v Evropě nebezpečně na vzestupu. Jen v Německu napočítali za posledních 5 let přes 12 potvrzených případů a stovky podezření a pokusů. Možná by stálo za to přiznat si i to, že jsme desítky let budovali systém pro krásný svět bez konfliktů a že je na čase to přehodnotit.

8) Jsme svědky poněkud morbidního důkazu, že energetika je naprostým základem pro fungování naší společnosti. Ve všech moderních válkách se stává prvním a většinou i nejčastějším terčem.

9) Budu se opakovat: Začněme opět ve velkých městech a firmách cvičit na blackouty a nejrůznější krizové situace.

10) Na závěr něco pozitivního. Nepropadejme panice. Přestože situace byla vážná, Německo ji ustálo! Berme to jako další varování a připravme se na to, že může být i hůř.