Článek
Děti a agrese?
Nejprve připomenutí reality
MŠ i SŠ jsou v podstatě pečovatelské ústavy – úschovny. Také levné stravovny. Musí se stát zdrojem praktických dovedností a schopností zvládat reálný život. Protože právě to školám chybí, jsou na pranýři. Je nutné změnit direktivní ministerské paradigma. Dát větší prostor školám. Všechno je o lidech.
Co píší média? Děti se chovají stále agresivněji, a to i ve školách.
Podle školní inspekce se téměř polovina základních škol setkala s verbální agresí vůči učitelům. Výrazně také vzrostla kyberšikana a užívání návykových látek.
Podle dětských psychologů může za rostoucí agresivitu žáků především stres, nedostatek prevence a sociální sítě.
Podle názoru dětského psychologa Václava Mertina se výchova rozvolňuje, liberalizuje v rodinách i ve školách. Sociální sítě nikdy nespí a děti je sledují neustále. Když jim ve škole nezakážou telefony, o přestávce sedí a koukají do nich. Vidí v nich násilí víc než dost.
Řešení podle MŠMT? Školení učitelů ve zvládání krizových situací ve spoluprací s policií nebo psychology. (zdroj: https://sancedetem.cz/o-cem-se-mluvi/agresivita-deti-neustale-roste-ministerstvo-chce-povolat-psychology)
Co také dělá MŠMT?
Řeší platy učitelů. Prý berou málo! Vysoký plat je lákadlem? Autor článku si myslí, že to neřeší klíčové problémy školství! Učitelů je nedostatek. Je to opravdu náročná profese, v podstatě je to tzv. pomáhající profese. Proto mnozí rychle vyhoří. Čím víc budou angažovaní, tím dříve. (zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/597159-agresivita-deti-neustale-roste-ministerstvo-chce-povolat-psychology)
Bitky mezi mladými lidmi vždy byly a budou
Čím se vysvětluje, že je pro ně násilí atraktivní? Možná příčina? Medializace bojových sportů. Zkušenosti druhých - viz zdroj níže - cit.: když jsme s klienty jezdili na týdenní pobyty, kde jsme s nimi pracovali na preventivních tématech, ve volných chvílích měli tendenci vytvářet oktagony (ringy). Bylo to realistické, protože to pro ně bylo přitažlivé téma. (zdroj: https://www.denik.cz/zdomova/nasili-mezi-detmi-na-skolach.html)
Proč jsou děti takové, jaké jsou? (další text prezentuje názory autora článku)
Protože vždy byly takové i když ne tak výrazně jako dnes. Vždy byly bitky dětí z opačných pólů - „horňáci proti dolňákům“, proletářské proti elitářským. Můžete se na to podívat třeba na Netlifu. Někteří dětští psychologové připomínají, že děti zrají v kolektivu, který je velmi různorodý. Dítě má vrozenou povahu a inteligenci, fyzickou i psychickou konstituci. Nutně dochází ke střetům, proto je třeba děti učit ihned po příchodu do školy (počínaje MŠ) sociální dovednosti.
Jak dál? Školní psychologové jsou řešením?!
To je podle MŠMT řešení! To jako fakt? Nesmyslný idealismus! Kolik je MŠ a ZŠ? Jak jsou velké, kde stojí - venkov, okresní nebo krajská města, to není jedno!
MŠ je 5400 pro 360 tisíc dětí. ZŠ je 4300 pro 1 milion děti. SŠ je 1300 pro půl milionu dětí. Kolik by bylo třeba školních psychologů ,střízlivě odhadnuto? Možná 500 pro MŠ a 1000 pro ZŠ? Za předpokladu, že by to museli být „kočovníci“!
Kolik potencionálních studentů by mělo zájem o studium psychologie, asi nového oboru školní psycholog? Byl by to ještě větší problém než studujících na Pedagogických fakultách.
Jak skončí školní psychologové?
Jako vrba pro frustrované a utlačované, jako zpovědníci pro hřešící (špatné svědomí mají i děti!). Co budou muset také dělat? Interpretovat to, co se dozví učitelům, ale v omezeném rozsahu, protože to, jaký závěr si udělají, je myslím po právní stránce nesdělitelné. Už jen proto, že každý učitel je povahově a charakterově jiný! A z toho plyne, že školní psycholog musí mít představu, jací ti učitelé jsou! Co když někteří jsou „kazisvěty“, kteří jsou příčinou vyššího počtu frustrovaných dětí?
Co je bezpodmínečně nutné děti učit?
Toleranci, respekt ke druhému, ohleduplnost, soucit a pochopení, že každý má jinou povahu a charakter. Motivaci ke spolupráci.
Řeknete – to je moc krásný idealismus. Ano, je to pouze výčet toho, co by mělo tvořit osobnost jedince už v pubertě a časné v adolescenci!
Děti jsou pod vlivem!
Vnímají náladu ve společnosti zprostředkovaně ve škole i v rodinách. Sledují násilí v médiích – tomu se nedá zabránit! Výsledkem je, že jich stále víc trpí úzkostmi!
Děti se ve škole musí se chovat „slušně“ a soustředit se na výuku!
Ani dospěláci neudrží pozornost déle než 30 minut! Děti to musí zvládat minimálně 4, často víc než 6 hodin. Přestávky? Relax? Ani náhodou!
Co se děti naučí nejrychleji?
Vnímat nekonečné diskuze o tom, co a jak učit – slyší to v rodinách. Rodiče nezajímá, co se učí, zato neustále vyslovují soudy o učitelích – třídní schůzky? Stres pro obě strany a následně i pro děti. Dítě je v rodině „instruováno“ jak se má chovat, protože slyší soudy a kritiku svých učitelů rodiči.
Děti se přirozeně zprvu opičí a později se nechají zmanipulovat (gangy). Děti po škole buď sedí doma u kompu nebo se srocují podle svých povah a zálib, před koncem ZŠ si už hledají „mezilidské vztahy“. I to vede k vyostřování konfliktů.
To nejhorší? Propagace násilí v médiích! Informace o světových konfliktech!
Zápasníci se mlátí v klecích téměř bez pravidel. Vítězové jsou glorifikováni a zmiňováni jako milionáři. Jsou z nich idoly, demonstrující dětem, jak to v životě chodí. Bez milosti, bez soucitu, bez přátelství. Učí se být bezohledné, mít „ostré lokty“, jinak neuspějí v konkurenci.
Další možná preventivní opatření
Učitelé musí být empatičtí, ptát se dětí, co je trápí. Potom ostatním vysvětlit, co to znamená a jak s tím naložit. Tohle musí začít už v MŠ! Jaká je šance, že učitelky v MŠ něčeho takového budou schopné? Jinými slovy? Každá z těch MŠ bude specifická v důsledku vlastností ředitelky a učitelek. Kde brát ty dobré pro všechny MŠ?
Co ještě zbývá?
Jak řešit závislost dětí nejenom na sítích? Ony totiž věří „umělým“ idolům a bezohledným, všehoschopným influencerům i neetickým reklamám.
Zákaz mobilů ve školách! Nejenom při vyučování, ale po celou výuku – jediné řešení.
Další téma k řešení?
Puberta a agresivita i u dětí z dobrých rodin? Puberta sčítá chyby rodinné výchovy. To, co malému dítěti nevadí, puberťáka dráždí. Co puberťák neunese? Napomínání, protože je přesvědčený, že je samostatný. Možná, že? Poučování, protože ho vnímá jako nadřazenost. (zdroj: https://www.4kompetence.cz/videa/puberta-a-agresivita-i-u-deti-z-dobrych-rodin/