Článek
Několik let minulých?
Černá můra vzpomínek. Dlouhý covid? Prý strašidelná pohádka. Přežili jsme, přesto je na co vzpomínat a o čem psát. Přežili jsme, jasná zpráva. Strašení nekončí. Vždy se najde hrozba. Jako by jich nebylo dost.
Teď jsou na programu klíšťata. Agresivní sršni. Jedovatí pavouci. Už jsem si pořídil pepřák. Bláznivé počasí, neúroda. Ptám se: KDO má zapotřebí nás zásobovat predikcemi dalších katastrof?
Nikdo se nediví, že život zdražuje. Potraviny prý nikoliv. To tvrdí kdo? Asi ten, který žije z prány. Potraviny totiž zdražují a v dohledné době bude ještě hůře. Ostatně, psali to na internetu!
Možná je to je dobře, řekl by obezitolog (pochopte, že to je sarkasmus). Přestaneme se přežírat (to není sarkasmus, to je realita). Občasná hladovka je zdravá (tvrdí no-name trenéři a poradci na internetu), protože zhubneme, což je nutná podmínka zdravého a dlouhého života.
Faktem je, že já osobně jsem starý, hubený, přestože posledních 30 let dobře ( = správně) živený, navzdory tomu opotřebovaný trvalou fyzickou aktivitou, přesto odolávám a jsem stále pohybově dost aktivní (jasně, zatím).
Státe, starej se o svoje ovečky
Stát, reprezentovaný vládou (neplést s „vládnoucí třídou“, odborně oligarchie), má starost o občany. Často dokonce o cizí občany. Trápí ho rostoucí výskyt seniorů, má obavy, že nás rodná hrouda unese, je nás mnoho a hlavně, národ je obézní. Vláda deklaruje, že léčbu nezdravých tlouštíků nedokáže dotovat prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Důsledky pocítíme brzy.
Jak je to v reálném životě?
Čím dál hmotnější řidiči potřebují čím dál hmotnější a rozměrnější automobily. Velká auta pro velká ega. Taková auta se nevejdou na silnice a ta ega jsou zdrojem dalších konfliktů. Velká auta, to jsou velké škody na silnicích, mnoho zbytků z pneumatik v ovzduší, ta auta se nevejdou na starší krytá parkoviště (aby jim ty baterky nenastydly), musí se stavět robustnější, stále dražší. O to méně bude luk a pastvin, tudíž méně krav. Klesne riziko výbuchu metanu v atmosféře. Ta monstr parkoviště možná poslouží také pro jiné účely, chápete, co tím chci naznačit, že. Možná odolají jakýmsi formám násilí.
Prostě, díky novým vládním programům bude veselo. Všichni budou zdraví a štíhlí. Dokonce úspěšní. Granty, neziskovky, start-upy, školáci budou podnikat. Takto si to představují někteří politici. Čeká nás (další) kulturní revoluce asijského typu?
Jako vždy to má háček. Musí se to realizovat. Už jsem zažil leccos, tak jsem malinko skeptický. No nic, nasaďte slunce v duši a duškovský optimismus.
O čem jde řeč?
O světlu na konci tunelu, vyplývajícím z informací, které prezentovala paní Olga Richterová. Pozor, to není ironie! Jen to aktuálně je pouze teorie. Viz níže.
Rada vlády pro veřejné zdraví (prý právě vzniká – co to znamená? )
Bude její porod bolestivý? Nebo snad císařem? Kdo bude v té radě? Mám z toho nepříjemné mrazení. Co bude na programu? Podaří se prosadit rozvoj preventivní medicíny? Začnou osvětové celonárodní akce? Budou povinné preventivní zdravotní prohlídky? Povinné veškeré očkování? Kdo to bude platit?
Národní program pro prevenci a léčbu obezity je před zveřejněním (to už vypadá na realizaci)
Lékaři bijí na poplach a dramatizují výskyt dětské obezity. Možná to bude spíše o skryté podvýživě a závislostech. O strachu z budoucnosti jako generátoru úzkostlivosti a depresí. O potřebě vzdělaných psychologů a psychiatrů. Nemám na mysli jakési rychlokvašené poradce.
Obezita dospělých už je pro média nezajímavá. Navzdory tomu, že jsou publikovány statistiky výskytu obezity v Česku, porovnávají se světem a dělá se z toho ještě větší drama, než jakým to je. Navzdory tomu to není nic platné. Veřejnosti je to jedno.
Kdo a jak zajistí celostátní aktivity typu Pohybem ke zdraví? Jiné aktivity typu Hubne celé Česko? A co třeba slavné a historií prověřené spartakiády? Neměli bychom diskutovat také odlišná odborná doporučení? Totiž, nejnovější vědecké studie tvrdí, že správný přístup k fyzické aktivitě musí být stylem všeho moc škodí. Mohu osobně potvrdit. Nemluvě o tom, že oprávněné je i další tvrzení, totiž náročným sportem k trvalé invaliditě.
Tento slogan se hodí těm, kdo nikdy pravidelně nebo dokonce vůbec necvičili. Přesněji – pravidelně se nehýbali. Chápu je. Oni když sledují sporty v TV a výsledky sportovních soutěží, baví je to, je to fyzická kultura na doma, zajímavé jsou přece také zprávy o zraněních mnoha (většiny) profesionálních sportovců. Aktuálně například cyklisté na Giro di Italia. Vlastně, díky tomu mají vlastně pravdu.
Zkuste mne pochopit. To, co píšu neznamená, že propagaci pravidelného pohybu považuji za zbytečnost! Naopak. Jenomže v reálu to vypadá tak, že je to marné, navzdory snaze všech možných odpovědných institucí.
Následuje další vládni bomba!
Programy zdravé školy. Metodika zdravého stravování ve školách.
Tuším správně, že ta je už dokonce v chodu? Osobně vidím problém především ve stravování v rodinách a ve vlivu neetických reklam. Jinými slovy, reklamy, týkající se stravování, to je pro mne neetická, přesto legální (?), manipulace s podvědomím.
Vidím problém nejenom ve výskytu dětské obezity, ale v souběžné skryté podvýživě. Ve školkách a v ZŠ musí být na programu nejenom zdravá strava, ale také metodicky správně vedená výchova ke zdraví. Pojem správně pro mne znamená prakticky. Problémem budou ceny a dostupnost (zdravých) potravin. Náklady na provoz školních kuchyní. Dostatek vzdělaných vedoucích kuchyní. Snahu budou kazit mnozí rodiče. Protože, znáte to – zvyk je železná košile. Nevědomost je zdrojem pochybení a nepochopení.
Přitom ve školách zdaleka nejde jen o jídlo. Myslím tím návykové látky a stimulanty. Psychiku. Ztrátu pocitu reality a identity. Depresi z negativních mediálních zpráv. Jistě, to není součást metodiky zdravého stravování.
To je realita v jejím celku.
