Článek
Motiv:
Blízká budoucnost má několik variant. Která nastane? Jak žít v nejistotě a přitom zůstat v pohodě? Čtěte. Někdy se to může hodit. Příběh, který může být užitečný. Nejenom babo raď, jak z toho ven.
Toto je příběh, generovaný (překvapivě) jedním dlouhým životem. Posledních několik let permanentní sběr informací. Jejich filtrace a kritická analýza. Poté jejich syntéza a pokus o odpovědi, doporučení a předpovědi.
Jak na to?
Místo výplachu mozku telenovelami a detektivkami pokus dohnat životem vynucené mezery ve vědění. Letem informačním světem ke všeobecnému vzdělání. Místo bájí fakta. Inspirováno knihou, jejíž autorem je Yuval Noah Harari s názvem Sapiens (Stručná historie lidstva). Rok vydání originálu 2014, aktuálně vydáno 2025 česky, doplněné autorovou stručnou, přitom zcela zásadní aktualizací, protože 10 let je doba dost dlouhá k tomu, aby vše bylo jinak – a hůř. Připomenutí objevu dalších lidských druhů (zpětně), klimatických změn a vyhynutí mnoha živočišných druhů, varování před fatálními pandemiemi, eskalace násilí a lokálních (zatím) válek, reálné riziko světové, a nakonec to, co mi vrtá hlavou a o čem jsem už také psal, totiž umělá inteligence (AI). Namísto spojenému úsilí světa, cíleného k záchraně lidstva a jeho existenci na Zemi sledujeme trvalé žabomyší spory, hamižnost a podvody, boj o moc, elitářství. Pouhých několik jedinců a několik bank je schopných vyvolat apokalypsu. Nebo nakonec, možná už po několika desítkách let, bude světu vládnout AI nebo téměř nesmrtelní kyborgové?
Jak to vidíte vy? Ode mne preventivní varování. Je to náročné. Pokud jste v klidu, děláte, že nic, nečtěte to. Stejně s tím nic neuděláte. Na druhou stranu „díky“ (?) internetu dostává naše podvědomí neskutečnou nálož obtížně zpracovatelných informací (protože polovina je dezinformací). Neříkejte mi, že nežijete vždy a všude s mobilem. Tomu já říkám, že je to jediná opravdová věrnost až za hrob. Tak nefňukejte, že máte v hlavě zmatek a obavy.
Už jen to, co si do hlavy nakládám za posledních 5 let já osobně, stačí na zneklidnění, mírně řečeno. A to mi vlastně už může být všechno jedno. Generuje to v mé hlavě sociální bouři, proto píšu o blízké budoucnosti a dokonce si někdy troufnu i na formulaci konkrétních návrhů na opatření. Především ve výchově a vzdělávání mládeže. Kladu si totiž otázku, co je smyslem lidského (vašeho) života. Možná jste o tom nikdy nepřemýšleli. Díky informacím si současná mladá generace Zet a brzy také Alfa, budou klást už v dětství otázku, co je smyslem života. A co je pravda. A kdo - co má pravdu.
Těžko se to chápe, ale smyslem života je život. Možná je cílem evoluce. Podvědomí většiny z nás nám připomíná, že cílem by mohlo být (pře)žít bez fatálních osobních katastrof. Nikoliv však na úkor druhých. Nespoléhejte, že se dokážete vyhnout karambolům a nepříjemnostem. Nepřemýšlejte o tom, protože by vám hráblo. Problém je, že starosti si dělá a o budoucnosti přemýšlí také mladá generace.
Vítězem je ten, kdo se naučil surfovat. Zvládá rozbouřenou hladinu vlastního života i bouře, produkované světem. Ano, ještě jednou připomenu „učení“. Učit se životu je třeba. Komu je dáno, ten to dokáže. Nebo ten, kdo má štěstí. Štěstí je směs vůle, talentu, intelektu, charakteru, modifikovaná náhodami. Ale náhody neexistují.
Včera, dnes, ale co zítra?
Tohle znáte? Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Příliš opotřebované? Tak co třeba moje rčení „jediná jistota v lidském životě je nejistota“. Až na to, že život v trvající hromadě nejistot je vstupenkou do duševní poruchy. I když, zase je to o štěstí. A také záleží na síle osobnosti. Já vím, tohle jste četli už v textu výše. Opakování matka moudrosti.
Co budeme potřebovat všichni kromě štěstí?
Výcvik zvládání náročných životních situací. Individuální metody relaxace. Změnu představy o úspěšném „bezbolestném“ životě. Výcvik mentální odolnosti. Pravidelné rozhovory o životě se zkušenými psychology. Méně snů a víc osobní odpovědnosti sám k sobě. Mnohem méně extrémistických V.I.P. a bezcharakterních influencerů.
Doporučuji mimořádnou opatrnost v mezilidských vztazích. Velmi dobře si uvědomuji obtížnost komunikace rodič - puberťák (-čka). Považuji za bezpodmínečně nutné změnit osnovy (učební plán) už od MŠ. Mnohem víc praktického života do ZŠ. Mnohem víc šikovných mladších učitelů (nejenom učitelek), edukovaných moderním způsobem. Mnohem víc nezávislých školních psychologů, řešících mimořádně komplikovanou spleť vztahů. Kde je vzít najednou, že?
Mám radost, že youtube prezentuje celý seriál podcastů s psychiatrem profesorem Horáčkem (ještě že tak) v kontrastu s realistickými life-coachi (lajfkouči). Nicméně bez konkrétních opatření v praktickém životě nebude pozitivní posun dosažitelný. Samozřejmě, na druhou stranu je třeba být realistický. Mám starost, když sleduji, jak děti podléhají manipulaci ze strany školy, rodičů, internetu a influencerů. Mám radost, když slyším školáky vyjadřovat se pozitivně o využití AI ve škole i v životě. Mám starost, když si uvědomím, že vývoj AI je nepředvídatelný.
Nechápu, proč ignorujeme zlo, které je navzdory evoluci všeho stálou součástí lidské identity. Proč největší mozky nepřemýšlí, jak posunout lidstvo o level výš a AI vybavit systémem pojistek. Inu, jak to asi dopadne? Jako vždy…
Co je zdrojem negace, plnícím média?
Už je to za hranou. Jak to, že jsme tak naivní a nemyslíme na to, že pokrok byl vždy zneužit? Jak můžeme ignorovat fakt, že zlo je stále mezi námi a v nás. Naprosto chápu věřící, když se bojí „ďábla“. Ostatně, každý máme svého osobního ďábla.
Zajímavá otázka? Má ďábla většinou pozitivně přijímaná umělá inteligence? Nebo už nějací vyšinutí vývojáři pracují na katastrofě? Nebylo by rozumné s tím počítat? Výmysl? Jen pro ty, kdo nemyslí. Napadlo mne, že AI má (zatím) jeden zásadní limit. Potřebuje energii. Na druhé straně, co když konec způsobí AI? O tom jste už četli, předpokládám. Nebude to na mně, ten pesimismus. Nejsem pesimista! Jsem dobře informovaný přemýšlející realista.
Je možné, že nějaká skupina mocných už má plán budoucnosti? Třeba Mars? Protože, co když je kdesi budováno (a skryto) něco, co bychom mohli nazvat „jiný svět"? Je řešením stát se preppery, připravenými přežít? Prevence v případě blackout-u? To přece není pesimismus, to je realismus. Ostatně tohle podporují i v médiích.
Doufat, že jen nezopakujeme osud ztracených civilizací? Fajn. Experti otevřeně tvrdí, že to skončí vždy stejně. Nemohu pochopit, že opakované konce neznamenaly posun lidské evoluce ve způsobu vnímání světa. No jistě, předchozí civilizace nezanechala varování. Nebo snad ano? A to zdaleka není konec úvah o lidské existenci! Konkrétně AI je jedna věc a neuvěřitelný posun vědy, především kosmologie, věc druhá. Čím víc víme o vesmíru, tím méně rozumíme vlastní existenci. Už je toho opravdu hodně.
Tak hlavně se z toho všeho nezbláznit. To bude těžké. Protože se s tím asi nedá nic dělat. Hlavní je každý den snídat nesladké. A před spaním číst novou knihu od autora už výše připomenutého, jímž je Yuval Noah Harari, tentokrát o historii informačních sítí s názvem „Nexus“. Vyšší informační pro ajťáky a síťaře.
