Článek
Ideál fyzické krásy je když?
Proč píšu v tomto článku o rizicích plynoucích z profesních požadavků na tělesné proporce (konstituci), související nejenom s modelingem a vrcholovým sportem v situaci, kdy odborníci bijí na poplach v přesně opačném gardu, totiž v kontextu s rostoucím výskytem obezity?
Protože jsem neztratil zájem o aktuální dění. Protože jsem profesionál ve výživě. Měl jsem v péči několik nedospělých baletek, řadu mladých tenistek, stovky profesionálních dospělých sportovců, včetně atletek a basketbalistek, a tisíce klientek poraden výživy jedné známé poradenské firmy, trpících přinejmenším nadváhou.
Protože vím, jak to může skončit.
Připouštím, že výskyt silné nadváhy a obezity je daleko četnější a tím po zdravotní stránce významnější, než výskyt podvyživených, až anorektických, dívek.
Výskyt poruchy příjmu potravy, kterou v tomto případě je konkrétně anorexie (případně bulimie) se přitom odhaduje na pouhých několik procent. Možná, jde-li o diagnostikovanou anorexii. Nicméně jen velmi málo pubertálních dívek a adolescentů (ano, tedy také chlapců) se dokáže vyhnout problémům s příjmem stravy.
Přitom jde o potenciální riziko ohrožující téměř všechny dospívající dívky a velmi mladé ženy. Je to důsledek uvědomění si konkurenčního prostředí. V mnoha profesích, a v nich zejména na významnějších postech, je stále preference fyzicky atraktivních mladých žen. Hned mne napadlo – letušky, modelky, herečky, tanečnice. Vlastně bych tomu mohl říci choroba z povolání, vyskytující se především v tzv. „estetických povoláních“.
Předběžné varování?
Dejte pozor na nezletilé a adolescentní dívky včetně dívek sportujících nebo věnujících se jiným druhům pohybových aktivit!
Cíle nezletilých dívek?
Úspěch ve společnosti, počínaje dokonce už školním kolektivem na ZŠ. O to výraznější na SŠ. Tím sebeuspokojení. Postupně podvědomá reakce na události, prezentované na sociálních sítích a internetu. Vliv influencerek, jejichž charakter je, jak to říci? Vliv reklam všeho druhu, souvisejících s fyzických zjevem a módou. Postupně rozvoj chybného vnímání reality, vznik pokrytectví a snobství.
Ještě jednou musím připomenout motiv tohoto článku. Jsou jím dvě události.
Na prvním místě to je zpráva na serveru iDnes.cz, popisující neuvěřitelný příběh soutěže o titul Miss ve státě Alabama (USA). Vyhrála morbidně obézní soutěžící, vážící 150 kg! Následky na sebe nedaly dlouho čekat. Podle kritiků poroty a výsledků soutěže je velmi problematické a nevhodné, normalizovat a propagovat stav, který s sebou nese vážná zdravotní rizika a je život ohrožující.
Musím dodat, že nejenom to, protože vidím další dva aspekty!
Navzdory mimořádnému výskytu nadváhy a obezity v USA veřejnost nerezignovala a nepřijala obezitu jako normu a obecně přijatelný etický ideál. To za prvé.
Za druhé mám důvodné podezření, že jde o recesi, někým zorganizovanou jako happening, nebo provokaci. Nebo je to záměr nějaké zájmové skupiny, možná dokonce odborné, který má připomenout blízkou fyzickou budoucnost severoamerické populace.
Ale teď to nejdůležitější!
Podle níže citovaného zdroje je plus size modeling na vzestupu. Módní návrhářka Melynda Choothesa říká, cituji: „růst spotřebitelské poptávky vede stále více společností k najímání plus size modelek nebo zdravě vypadajících žen s plnými křivkami. Dokonce je lze spatřit naživo v některých módních supermarketech“.
A jak je tomu u nás? Jsme opět pozadu?
Neřekl bych. Všimnul jsme si podobného dění u nás. Také jsem zaznamenal (ve světě) věkově zralé modelky, tedy ty, které přesáhly věk 50 let! Že by radikální změna v tomto průmyslovém odvětví? Vypadá to tak. Ono to souvisí dokonce i s postupným zvyšováním věku dožití a s lepším zdravotním stavem zralých jedinců.
Doufejme, že to zabrání kritickým momentům, souvisejícím s rizikem vzniku poruch příjmu potravy (nejenom anorexie) v naší populaci.
Druhou událostí, která mne donutila psát, byla náhoda. Vlastně to byl šok. Píšu o celostránkovém inzerátu, zveřejněném v mém oblíbeném magazínu. Jde o reklamu jednoho (řekl bych nově se etablujícího na českém trhu) módního domu. Ale to podstatné na něm je fakt, že na celou stránku je umístěná fotografie modelky, jejíž postava musí každého lékaře, tím spíše klinického psychologa nebo dokonce psychiatra, motivovat k okamžité léčbě. Té modelce evidentně jde o život.
To ve mně vyvolalo zvědavost. Jaké postupy používají hubené modelky? Samozřejmě, že jsou to především různé triky se stravováním. Našel jsem zdroj, který je konkrétní a seriózní, který uvádí následující fakta:
· 71 % drželo konkrétní (redukční) dietu
· 56 % vynechávalo některé z denních jídel, možná dokonce dvě
· 52 % se postilo nebo používalo nějaké detoxikační programy
· 23 % užívalo doplňky stravy na hubnutí
· 16 % užívalo stimulanty, například Ritalin
· 8 % příjem stravy řešilo vyvolaným zvracením (bulimie)
· 7 % užívalo kokain
Co já na to?
Obávám se, že aktualizace studie by prokázala výrazný vzestup zneužití návykových látek, přinejmenším k zahnání chuti k jídlu a užití nejnovějších doplňků stravy, jimž se už dávno vtipně říká „spalovače tuku“. Takže nejen Ritalin a kokain.
Proč to zde připomínám?
Kromě konkrétních důsledků, které nepřirozeně hubené modelky zažívají, má tento fenomén negativní dopad na širší společnost, protože modelky demonstrují (idealistický!) standard, o který mnoho žen usiluje.
Připojím vyjádření odbornice, jíž je Zuzana Douchová-Červenková, psycholožka a současně nutriční poradkyně, cituji: „k nárůstu výskytu (anorexie) zajisté přispívá naše současná kultura, zdůrazňující štíhlost a mediální tlak všelijakých diet, které se považují za normální stravovací návyky. Na počátku anorexie je v naprosté většině případů totiž dieta.
Dovolím si doplnit:
Redukční dieta je jedním z teoreticky možných, i když významných, spouštěčů anorexie, ale jen u dospělých žen. V případě teenagerek a adolescentek je spouštěčem především tlak okolí, rodičů, spolužáků apod. Prostě snaha být co nejdokonalejší.
Závěr?
Nebudu se pouštět do odborných záležitostí, souvisejících s jakýmikoliv konkrétními doporučeními, ať už preventivními nebo terapeutickými. Cílem článku je připomenout zajímavé životní situace, jejichž mantinely se nacházejí v obou extrémech.
Zdroje:
