Máte rádi (státní) svátky?

Co to je za otázku? Kdo by neměl rád svátky, že? Jasně, v klidu, titulek je provokace. Chci připomenout jen některé aspekty většiny z nich. A kolik jich vlastně je?

STÁTNÍ SVÁTKY

Svátky budiž pochváleny. Jsou pracovním volnem pro ty z nás, které zaměstnává stát, přeneseně také pro podnikatele. Výjimkou jsou ti, kdo pracují ve službách, zajišťujících vitální funkce státu.

JAK STÁTNÍ SVÁTKY VNÍMÁM JÁ, STARÝ OBČAN?

Přiznávám, že jsem jeden z davu, totiž ten, kdo tak trochu automaticky vnímá svátky jako dny, kdy ho to vytrhne z denní rutiny. Pro veřejnost v produktivním věku jsou to svým způsobem důležité okolnosti v jejím životě. Pochopitelně pro seniory je státní svátek asi totéž, co víkend. To znamená v podstatě den jako každý jiný (všední). Snad s výjimkou Vánoc, které mnozí z nás tráví s rodinami nebo příbuznými. Dobré téma pro povídky, TV filmy a seriály.

Já sám jsem (státní) svátky nikdy intenzivně nevnímal. Jak to v životě bývá, platí, že nikdy neříkej nikdy. Tak například tehdy, kdy svátek připadne na pátek nebo pondělí, všichni se radují. Mají delší volno (prodloužený víkend). To samozřejmě nějakým způsobem ovlivní celou společnost.

Náhoda. Já mám volno v podstatě non-stop. Nicméně shodou okolností se mi podařilo vyjet si na výlet na kole po kraji zrovna v den druhého svátku na začátku července. Program a dění v rámci výletu jsem popsal v minulém článku, nazvaném Olymp, sídlo bohů. Nemusíte do Řecka, zajeďte do Boletic. Právě tam jsem chytil inspiraci ke studiu.

Tak kolik těch státních svátků v průběhu jednoho roku vlastně je?

Řeknu vám to už teď. DESET, k tomu 3 dny Svátků Vánočních.

Vezmu to chronologicky

LEDEN

1. leden je první den dalšího roku, je to Nový Rok. Následuje po posledním dni roku předchozího, tedy po Silvestru. Ten není oficiálně svátkem ani dnem pracovního volna. Znáte to, že?

Teď vás překvapím! 1. leden není jen nový rok, je to oficiálně Den obnovy samostatného českého státu.

Tak jak to bylo – a kdy?

Do konce roku 1992 existovala Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR). Obě měly svou zákonodárnou národní radu a národní vládu. Centrálními federálními orgány byl prezident, Federální shromáždění a federální vláda. Toto platilo do 31.prosince 1992, kdy právně i fakticky zaniklo Československo, společný stát Čechů a Slováků, který existoval 74 let, dva měsíce a tři dny. V pátek 1. ledna 1993 ve střední Evropě vznikly dva nové samostatné státy – Česká republika a Slovenská republika.

Co důležitého se událo v období až do Velikonoc, co by stálo za vyhlášení nějakého státního svátku? NIC. Možná všichni byli doma u kamen.

ÚNOR

Žádný státní svátek.

Nicméně co třeba 14. únor - Den Svatého Valentýna? Církevní svátek, u nás původně bez významu, ale svět se globalizuje (byznysově) a tak jsme se nakazili od Západu. Přitom nejde ani o svátek církevní. Zato je ro velmi významný den pro byznys.

Aneb? Nic proti církvi, ale také jste si všimli, že církevní svátky jsou příležitostí také pro obchodníky? Ne? A co tedy Velikonoce?

BŘEZEN-DUBEN

Budou Velikonoce! Datum oslav velikonočních svátků se určuje podle data první neděle po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Jarní rovnodennost připadá na 20. až 21. března (letos 20. března), v závislosti na pohybu Měsíce pak velikonoční čas přijde v následujících týdnech. Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle něj připadají velikonoční svátky na neděli, následující po prvním jarním úplňku. Pokud připadne na neděli, slaví se Velikonoce až neděli následující. Velikonoční neděle podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 22.března do 25. dubna.

Státní svátky jsou na Velký Pátek a Velikonoční pondělí. Stát tedy přijal církevní svátky za vlastní. Inu, tradice, stejně jako Vánoce. To ještě zajímavější ovšem je, že jsou to svátky, ba doslova hody, pro byznys. Samozřejmě, že církev má svůj vlastní program.

KVĚTEN

1. květen je v seznamu státních svátků označen jako (Mezinárodní) Svátek práce. Určitě to není svátek, v němž jde o byznys, že. Co z toho udělali komunisté je věc druhá. Velmi nerad na to vzpomínám, přestože se mi od té doby, co jsem byl zaměstnán, dařilo se povinným průvodům vyhýbat. Pikantní na tom je, že jsem byl mnoho let občanským zaměstnancem České lidové armády.

Jenomže 1. květen (máj) je sice neoficiálním, přesto velmi významným dnem, protože je to oslava jara, den lásky a polibku pod rozkvetlou třešní. Vlastně i to je původně svátek téměř církevní. U nás je to svátek zamilovaných. Nikoliv už zmíněný 14. únor. Tohle je oslava plodnosti, jak to chápaly keltské a germánské tradice.

8. květen Den Vítězství

Komentář netřeba, navzdory tomu, že by bylo o čem psát. Přitom v květnu jsou ještě další 3 data, označena jako významné dny – 5. května Květnové povstání, 15. května Den rodiny a 27. května Den národního vzdoru. Ten poslední připomíná atentát na říšského protektora Heydricha.

Při této příležitosti musím sarkasticky připomenout změnu data (Den vítězství) a umístit úvahu o tom, zda je co oslavovat a zda to odpovídá tomu, co se dělo těsně před ním a těsně i dlouho po něm. V každém případě si připomínáme další po-ohnutou historii.

Červen Žádný státní svátek.

ALE? Dokonce 4 významné dny! 10. Lidice, 18. Den hrdinů druhého odboje, 25. Den odchodu (sovětských) okupačních vojsk a 27. Den Památky obětí komunismu.

ČERVENEC

5. červenec Den Slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

To mne donutilo přečíst si alespoň základní fakta. Totiž, fakta, prostě historii tak, jak ji kdosi formuloval a napsal do análů. K tomuto svátku se váže pojem Velká Morava. Co to bylo a proč, to už si musíte najít sami. Na to zde není prostor.

Nicméně v té době jsme rozhodně nebyli malí a bezvýznamní. Byli jsme významnou součástí velmi rozsáhlého území, tvořeného evropskou částí Ruska, Ukrajinou, Polskem, Slovenskem, dokonce téměř polovinou (východem) Rakouska, částí Uherska (!) a některých severních částí jižní Evropy. My Češi jsme tvořili nejzápadnější výspu slovanství. To mělo a má významné historické souvislosti. Přitom osobně si myslím, že mnoho z nás už nemá se slovanstvím moc společného. Dokázaly to zcela seriózní vědecké analýzy genomu české populace. Vyšli jsem v podstatě jako nositelé různě namíchané směsi genů, já bych to nazval z širokého okolí.

Však jsme si to široké okolí náležitě užívali po celou historii. Bohužel především v tom špatném. Vystřídaly se u nás a na nás snad všechny národy západní a severní Evropy. Keltové, Vikingové, Švédové, Němci, dokonce nás návštěvou a boji poctil Napoleon. To jsou jen ti, kteří mne napadli, aniž bych detailně studoval celou historii.

A co ti dva? Cyril a Metoděj? Slovanští poslové dobrých zpráv?

Tak především – nebyli to Slované, ale křesťanští misionáři ze Soluně (Řecko). Přišli na Moravu na pozvání tehdejšího vládce Velké Moravy knížete Rastislava. Tomu se nelíbilo, že v podstatě vládne pohanům, které se pokouší civilizovat (?) německý klér. V té době byli rodilí Němci rozlezlí snad po celé střední Evropě. Už tehdy hrozilo (?), že budeme mluvit německy.

Pravda, ti dva misionáři byli úspěšní, ale to, co dokázali, vydrželo jen několik desítek let. Nicméně vymysleli pro nás společnou řeč i písmo, takže jsme rozuměli i bohoslužbám, do té doby pořádaným v latině. Samozřejmě ta nová slovanská řeč se dále vyvíjela různým směrem. A také to s Velkou Moravou nakonec skončilo jako vždy, totiž porcováním medvěda. .

6. červenec Upálení Jana Husa

Musíme přeskočit pár století a všimnout si Jana Husa. Poslechl jsem si dokonce emociální pořad Inovace Republiky o Janu Husovi, přímo z Kostnice. To však nebudu komentovat. Pro mne je to celé velmi zamotané. Jde o to, zda ona osobní oběť, která snad dokonce ani nebyla v plánu kostnického koncilu, byla národu k něčemu užitečná? Ale to není můj domácí úkol! Mnohem víc mne zaujaly historické souvislosti, popisující válku tří papežů, také popis života duchovních, pobyt církevní vrchnosti po dobu několika let v Kostnici, kde to rozhodně nevypadalo jako celibát! Ale potom už to byla doba Karla IV. a jeho synů atd.

Tak další církevní svátky máme odbyté. Shrnutí? Církev rozhodně neostrouhala.

ZÁŘÍ

28. září Den české státnosti

Státní a současně církevní svátek, protože jde o dávnou minulost, souvislost se svatým Václavem, přemyslovským knížetem, poté patronem Čech a Moravy a jedním z tradičních symbolů českého státu. Svátek připadá na den jeho zavraždění asi v roce 935.

ŘÍJEN

28. říjen Den vzniku samostatného státu (ČSR)

Den vzniku samostatného československého státu se slaví jako připomenutí výročí 28. října 1918, kdy zástupci Národního výboru československého zveřejnili provolání o vzniku Československa a vydali zákon o zřízení samostatného státu. No jistě, tatíček Masaryk, že?

LISTOPAD

17. listopad Den boje za svobodu

Tento státní svátek je vlastně dvojitý – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Bonus za vytrvalé čtení? Významné dny. Kdo si počká, ten se dočká.

Neuvěřitelné, protože jich je devatenáct (19)!

Když bych zde uvedl kompletní seznam a přidal byť jen jednu větu ke každému, tak je to rozsahově nečitelné. Přiznávám, že já ty významné dny vnímám jako důležitější než státní svátky, protože pěkně ilustrují nejnovější dějiny Česka.

Možná by se v souvislosti se všemi státními svátky a některými významnými dny daly spárovat také státem neorganizované celostátní nebo krajové lidové slavnosti. Prostě lid si vždy našel čas na zábavu. Někdy mi připadá, že co oblast (nemyslím kraj jako správní jednotku), to odlišné lidové zvyklosti, které dost možná spoluvytvářely povahové odlišnosti a způsoby chování, dalo by se snad dokonce říci charakter.