Článek
Hromadné stravování dětí
Výživa dítěte od jeslí až po střední školy, to je žhavé téma. Jde o zdraví. V neposlední řadě o peníze.
Motto: Jak jsem na stará kolena „potkal děti“. Ty vesnické.
Posloužil jsem jako kvalifikovaný záskok za manažerku neziskové organizace „Skutečně zdravá škola“ (SZŠ). Aktivita SZŠ směřuje k vyhledávání škol a školek, které vnímají nedostatky státem regulovaného modelu školního stravování a mají snahu jej optimalizovat. SZŠ je jejich motivátorem, organizuje pro ně soutěž o tři stupně certifikátu kvality. Není to soutěž škol mezi sebou! Kritéria jsou náročná. Vlastně je to nadnárodní projekt. Realizoval jsem kontrolu plnění kritérií soutěže v jedné vesnické MŠ.
Zdroj: https://www.skutecnezdravaskola.cz/kriteria-programu-a-jak-je-splnit
Až do návštěvy té MŠ jsem se nesetkal s realitou života na vesnici, tudíž ani s místním školstvím. Například? Do vesnické školky rodiče děti většinou nevozí auty. Až na výjimky, kdy dojíždějí autem za prací do města. Výhodou života na vesnici je, že vesnické děti nejsou zvyklé na supermarkety a fast foody, někdy dokonce ani na místní samoobsluhy.
Moje úloha v rámci návštěvy té školky? Zmapovat situaci ve stravování v kontextu s konkrétními podmínkami soutěže. Jsou opravdu náročné. Proto je nutné zdokumentovat skladování a kvalitu potravin, používaných pro přípravu stravy včetně koření, nápojů, ochucovadel a výjimečně používaných průmyslově zpracovaných (balených) potravin atd.
Přiznávám, že už vstup do školky mne motivoval ke zvědavosti, která se netýkala výhradně stravování. Mise začala seznámením s úřadem ředitelky. Nestačil jsem se divit, co všechno musí ředitelka dokumentovat a vykazovat úřadům. Kolik „hlásání“ a komu všemu! Kolik státních kontrol. K tomu řada ryze praktických starostí o chod školky. Jak se vejít do rozpočtu včetně stravování. Jak sehnat peníze na soutěží požadované kvalitní potraviny a jak je dostat do školky. Jak sehnat šikovnou kuchařku. Jak neplýtvat energií ani jídlem. Jak vysvětlit rodičům význam snahy ředitelky a personálu školky. Není výjimkou, že ředitelka i kuchařka osobně jezdí pro některé potraviny přímo k jejich producentům. Je to často docela blízko a „při cestě“.
Ojedinělou výhodou té konkrétní vesnické MŠ je jedna z maminek, současně učitelka na poloviční úvazek, protože je to dvojnásobná magistra biologie!
Zajímá spíž a chlaďák
Chléb a pečivo ze soukromé pekárny, ovocné dobroty a zelenina včetně bio z blízké biofarmy, sezónní zelenina od privátních pěstitelů z nedaleké „zahrady“, rybí produkty z farmy, hovězí z jiné farmy včetně BIO mléka a bílého jogurtu. Kdo neochutná nepochopí. Včetně toho, že „bio“ se vešlo do rozpočtu! Dokonce také většina „bio-drogerie“! To je jasný důkaz sloganu „když se chce, tak to jde“.
Samozřejmě jsem prozkoumal několikatýdenní jídelníček. Nikdo není bezchybný, ale to je důvod ke konkrétním připomínkám a doporučením. Princip? Chápat, poradit, nekritizovat, pochválit snahu! Není nutné být otrokem státních směrnic stravování.
Pozvání na oběd včetně ochutnávky. Starší děti mi nosily osobní obrázkové kartičky, kde zaznamenávají, co jedly a co moc ne. To je důležitá zpětná vazba pro kuchařku. Žádná jíška. Nic smaženého. Nic instant. Žádné ztužené tuky, ochucovadla a umělá sladila a nadbytek kuchyňské soli. Mezi nápoji kvalitní bylinkové a ovocné dětské čaje a také čistá voda.
To nejdůležitější? Výhoda životního prostředí a pohybových aktivit. Co se v mládí naučíš….
