Článek
ÚVOD
Obezita je novodobá pandemie. Jde o hodně, jde o zdraví.
Jsme na cestě stylem „dohnat a předehnat“ a nemám tím na mysli průmysl, platy a životní úroveň, ale výskyt obezity jako „tam na západě“.
Tohle připomínat je nepopulární, nikdo to nechce číst, natož se nad tím (a nad sebou) zamyslet. Veřejnost se už dávno naučila dělat že nic, strkat hlavu do písku. Každý má přece právo vypadat, jak chce. Veřejnost nemá ráda, když jí někdo připomíná, že by se měla probrat, než bude definitivně pozdě. To prý „smrdí šikanou“.
Realita
Jídlo, potraviny, pochutiny. Společnost si užívá velké pokroky v potravinářství. Netuší, že většinou nejde o kvalitu, ale o dobře formulovaná šidítka. A přitom – ty ceny! Ty by vás neměly překvapovat.
Také nemůžete očekávat, že jen vy chcete bohatnout – totéž chtějí producenti toho, co si kupujete. A také nesmím zapomenout na prodejce. Bez věrnostní kartičky, apky nebo dokonce plánované „vstupenky do supermarketu“ si brzy nic přiměřeně kvalitního za dobrou cenu nekoupíte. Zatím to jsou především „imitace“.
Připomínání nákupu skutečných základních potravin je další pokus házet hrách na zeď. Leží mi v žaludku, že nepoučení laici nechápou, že konzumují především průmyslově ultrazpracované potraviny. Prý není čas doma vařit. Stačí mít velký mrazák, plný mražené pizzy, předsmažených hranolků a… ani nevím čeho dalšího. Mimochodem, tu pizzu si objednáme i dovozem. Mezi námi, ta pizza je vlastně bez většího problému, když porovnám její složení s většinou druhů moderního chleba a pečiva. Nemluvě o tom bezlepkovém.
Umění prodat nízkou kvalitu není žádné umění.
Veřejnost totiž netuší, co kvalita znamená. Víte, kteří producenti vydělávají nejvíc? Ti, kteří svoje imitace prezentují jako „výdobytky“ vědy a technologií. Mnozí z nich se velmi dobře naučili zneužívat odborná doporučení ve svých reklamách. Těch, které jim odpovědné orgány nejsou schopné zakázat.
Víte, kdo si s vámi dělá, co chce? Provozovatelé fast-food „restaurací“(?) všeho druhu. Ty nikdy nezmizí, nebo minimálně do té doby, než si lidé uvědomí, co tam jedí a za kolik a jak jsou přitom manipulováni.
Tak nyní zpět k obezitě
Když už dojde k nadváze a obezitě, postižená veřejnost hledá instantní řešení. Nevyžaduje to totiž osobní iniciativu a úsilí. Cosi stylem „na každou nemoc je lék“. Inu, důkaz je masově rozšířený. Spotřeba léků! O negativních důsledcích se nepíše, nebo jen jako o „senzaci“, o to víc se glorifikují příznivé efekty. Něco vás bolí? Užívejte růžovou pilulku. Až vám odrovná žaludek, tak asi budete užívat volně prodejné trávicí enzymy a „něco“ na pálení žáhy.
Když už máte problém s obezitou, koupíte si komerční redukční dietu. Byznys století! Efekt nikde? Inu, víte, nezhubli jste, protože jste nedbali našich pokynů k použití a „dojídali jste se“. Asi jste zapomněli na (relativně levnější) „spalovače tuků“. Nevadí! Věda vám pomůže! Už existuje lék, dokonce dva, složením totožné, ale s odlišnými názvy: Ozempic a Wegovy. Jde o to, že původně jsou to léky na diabetes 2. typu (hlavně u obézních jedinců). Musíte si na ně nejprve vydělat! Nebo šetřit na jídle. Co třeba jednoduchá vegetariánská kuchyně? A ještě důležité upozornění? Raději nečtěte příbalové letáky a první varování před nepříznivými účinky.
Ještě jsem nepřipomenul svůj objev, totiž primární příčiny vzniku obezity.
Samozřejmě to myslím s nadsázkou. Konkrétně je pachatelem způsob života jednotlivce a rodin a sociální okolnosti, provázející životní zvyklosti.
Čím větší rodiny, případně žijící v dobrých vztazích se sousedy nebo v nějaké komunitě, tím větší počet společenských událostí. Lidových slavností. Tím více jídla a alkoholu. To je momentálně snad jediná forma „relaxu“. Tedy, možná nemám dost objektivních informací, vy přece doma cvičíte jógu a meditujete.
Rodinné oslavy narozenin, jmenin a oslavy téhož v zaměstnání. Oslavy stejného typu se spolužáky. Oslavy dalších rodinných událostí.
Nesmím zapomenout na všechny druhy veřejných svátků. Na ty totiž nezapomínají hlavně obchodníci. Vánoce, Silvestr a Nový rok, Valentýn, Masopust, dokonce (neuvěřitelné) MDŽ! Nechce se mi pokračovat ve výčtu následujících. Prostě žít a užít. Blázni se radují. O tom je život. Když nejde o život.
Víc jídla (překvapivě, v dnešní době), žádný pohyb, to je současná rozvinutá civilizace.
Už vím, proč jsou auta stále rozměrnější. Přizpůsobují se tělesným proporcím majitelů. Kromě toho každý plnoletý už snad má auto. V rodinách bývají dvě auta. Nikdo nemá čas na pravidelnou fyzickou aktivitu. Stále menší počet lidí je k fyzické aktivitě donuceno okolnostmi. To jsou manuálně pracující v průmyslu, stavebnictví a zemědělství.
Celá společnost upadla do letargie. Doslova hibernuje, přitom je stále ve stresu, mnoho lidí trpí (klinickou) depresí. Nikomu se doma nechce vařit, když tedy nemusí pod tlakem okolností. V tom případě spotřebuje stále víc jídla stále horší kvality.
Málokdo má snahu učit se potřebné dovednosti. Jak se hýbat, jak a co a proč kuchtit, kolik toho sníst, aby to nebylo nad „normu“. Paradox při tom je, že TV jsou plné „vaření“ a knihkupectví plné „kuchařek a diet“. Bohatá nabídka konzultací, kurzů hubnutí i vaření. Není čas, je to drahé, tak se prohlásí, že „to“ není kvalitní.
Nemluvě o tom, že ve hře je genetika! To určitě dobře víte. Dva „nadhmotní“ rodiče nebudou mít hubené dítě. A když, tak rodinné prostředí udělá své.
Kolik „moudrých“ článků plných návodů, vzájemně si odporujících, jste si už přečetli? Možná žádný poté, co jste zjistili „o čem to je“. Přesněji? O ničem, ale i kdyby, tak bez vaší iniciativy nemá co fungovat.
Tak přátelé, co s tím uděláme?