Zdravá strava nikoho nezajímá. Vliv mají zájmové skupiny. A v zahraničí?

Následující téma je pro mne jako odborníka výzva.

V Německu zpracovala společnost Nutrition Hub ve spolupráci s Německým federálním centrem pro výživu (BZfE) a Německým centrem pro výživu (DGE) výsledky průzkumu ve skupině 170 odborníků z různých oblastí výživy.

Článek bych mohl rovnou „odpískat“ v případě, že bych se nesnažil připomenout situaci u nás a současně zvýraznit některé pochybné závěry, které udělali kolegové v Německu.

Nejprve závěry (německé) studie, aby bylo co hodnotit

Současnost většinového způsobu stravování německé populace lze prohlásit z hlediska německých odborníků za „udržitelnou“. Konkrétně jde stravování, typické konzumací rostlinné stravy s občasně zařazenými živočišnými produkty. 50 % odborníků tvrdí, že zaznamenalo rychle rostoucí nabídku sortimentu potravin, odpovídajících tomuto trendu. Dokonce zmínil také vyšší zájem o odborné služby, což je podle jejich názoru v kontextu s udržitelnou výživou, šetrnou ke klimatu, optimistický výsledek. 30 % odborníků očekává, že rostlinná strava se v dohledném časovém horizontu stane způsobem stravování, výrazně převažujícím. Producenti základních i průmyslových potravin cítí příležitost.

Moje tvrzení

Demagogie oficiálních odborných institucí, v drtivé většina finančně vázaných na stát, nezná mezí - nikde. Prohlásit, že případ, kdy 30 % odborníků vidí budoucnost v rostlinné stravě je optimistické tvrzení, to je opravdu „nestandardní“ závěr. Připomenutí německého výzkumu, který není vědeckou studií, jen záznamem „názorů“, bychom mohli ignorovat. Já to neudělám, protože názory a prognózy německých odborníků se významně liší od českých. Důkaz lze dohledat v nedávné zprávě Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ale my se nebudeme statistikami zdržovat, nelze jim příliš věřit.

Jisté je, že česká veřejnost se „výživově“ chová odlišně od německé. Totéž platí o tvrzení německých kolegů, že dochází k významným změnám životního stylu, myšleno v pozitivním smyslu slova. Za kopečky možná, u nás rozhodně ne. A když, tak směrem k horšímu.

Důkazy? Stoupá spotřeba levných a levných a nekvalitních potravin a vysoce průmyslově zpracovaných potravin a hotových trvanlivých pokrmů v moderní ambaláži (technologie a obal). O stravovacích zvyklostech teenagerů na tomto místě raději pomlčím.

Obecně řečeno jde především o nekriticky vysokou spotřebu vysoce průmyslově zpracovaných obilovin, cukru a sladkostí, limonád, „průmyslových“ ovocných šťáv (džus) a levných uzenin. Takové potraviny jsou „upravovány“, vlastně „nastavovány“ a tím zlevňovány, použitím nepřirozených ingrediencí, tzv. aditiv, všeho druhu.

U nás určitě nestoupá počet pravidelně sportujících lidí, naopak, proto roste výskyt obezity včetně dětské, nejvýrazněji v generaci teenagerů a adolescentů. Nadváha a lehká obezita nejsou jistotou dobrého zdraví jak tomu bylo před řadou generací a našich dávných předků, naopak, kromě obezity paradoxně stoupá riziko vzniku (latentní = skryté) malnutrice (= podvýživy) mládeže.

Budoucnost je v zelené výživě?

Buďme adaptabilní, přizpůsobme se pohádkám o „genialitě veganství“. Stačí stát se srnkami, slony, králíky (ti domácí ostatně také rádi bílou kávu s chlebem jako naše prababičky) a křečky, případně hmyzožravci. Naštěstí pro českou veřejnost určitě nikdo s jistotou nemůže tvrdit, že to tak dopadne. A to ani pod tlakem nechtěných okolností. Ostatně, vran a havranů, holubů a potkanů je víc než dost. Což není cynické, naneštěstí!

Tvrzení o nutnosti přechodu na převážně rostlinnou stravu je znepokojující s ohledem na fakta, popisující evoluci člověka. Lze dohledat oficiální prameny připomínající, že to byla konzumace živočišných zdrojů, co umožnilo evoluci lidského mozku. Mezi námi, člověk je historicky největší predátor (neříkám nejsilnější), což se projevuje i v neustávajících válečných konfliktech a „kmenových válkách“.

V recentní vědecko-populární literatuře existují kategorické názorové rozpory

Přehledná publikace s názvem „Tahle kniha vám možná zachrání život“ od Graham Lawton (N media) je při prvním čtení možná konformistická, ale nezavrhuje konzumaci masa a dokonce připomíná, že dosud žádná seriózní longitudinální studie, provedená ve vyspělých zemích neprokázala, že červené maso je rakovinotvorné (něco jiného mohou být některé uzeniny a konzervy).

Také další autor, Němec Bas Kast v knize „Nutriční kompas“ (XYZ) se v závěrech blíží G. Lawtonovi. Odlišné stanovisko prezentuje Dave Asprey ve dvou knihách „Bystrohlaví“ (Jota) a „Hacknuté tělo“ (Zoner Press). Stojí za to si je přečíst a zamyslet se nad obsahem. To je zlomek celkového počtu autorů. V tom vidím obrovský problém.

Další výrazně alternativní výživová dilemata pocházejí od bývalého amerického kardiochirurga, jímž je Steven R. Gundry, on boří mýty ve svých publikacich „Skryté nebezpečí zdravých potravin“ a „Skryté tajemství dlouhověkosti“ (Grada). Autor sice nezavrhuje šmahem všechny živočišné produkty, ale formuluje konkrétní výživové plány, které udělají radost jen vegetariánům a veganům. Raději nepřipomínat, že jeho jídelníčky vyžadují velké investice, nutné k opatření autorem doporučených potravin. Nejenom. Významná část jim vytvořeného sortimentu není (a nebude) dostupná na tuzemském trhu.

Kde jste vegetariáni a vegani?

Připomeňme si skutečnost, že v Evropě a v severní Americe je jen asi 3 % veganů a maximálně do 10 % lidí vegetariánů. Přitom nikdo nezkoumá, jak dlouho tento (dosud jako „alternativní“ označený) výživový styl oni jedinci skutečně praktikují. Jen zcela výjimečně lze najít malé uzavřené populace, které jsou vegetariány. To souvisí s níže zmíněnými „modrými zónami“.

Móda postihla také „světové“ odborníky na stravování, když za ideální výživu prohlásili tzv. středomořskou stravu. Přitom hlubší analýza prokázala výrazné rozdíly v jídelníčku populací, obývající prostory okolo Středozemního moře. Zkuste doporučit české veřejnosti konzumaci pravidelnou konzumaci (čerstvých?) tučných mořských ryb. Reakci nechtějte zažít! Navzdory tomu oficiální české odborné společnosti „melou stále to samé“. Právě proto veřejnost nezajímají.

Někteří z odborníků se aktuálně „vrhli“ na dlouhověkost (longevity), v níž našli novou možnost profitovat. Podle jejich tvrzení se lze dožít vysokého věku ve zdraví způsobem stravování, běžným v tzv. modrých zónách. Navzdory tomu, že v jedné každé z nich populace, která tam zapustila kořeny a odolává výrazným civilizačním vlivům, žije a stravuje se odlišně. Pravda - výrazně jinak, než populace vyspělých zemí.

Kde lze hledat kořeny stále intenzivnějšího mediálního tlaku ke změně způsobu stravování směrem ke specifickým formám vegetariánství?

V politice, jak jinak. Co je hlavním obsahem politiky? Manipulace. Hledejme skutečný motiv tlaku na planetární „zelenou výživu“.

Jaké trendy utváří budoucnost výživy (podle názoru autora tohoto článku)?

Připomínám, že brzkou součástí stravování budou produkty, říkejme jim zatím „umělé maso a mořské plody“ (z buněčných kultur), většina zemědělských plodin bude nejenom GM, ale také bude i nadále většinově ozařována, nemluvě o produkci s použitím ještě většího sortimentu potencionálně toxických prostředků. Na tomto místě raději nepřipomínat kritickou situaci, které se říká „mikro- a nanoplasty“.

Následuje seznam, pocházející od v úvodu zmíněných odborných institucí v Německu.

Bude to jen jejich výčet. Mohla by to být inspirace jak pro výzkum, tak vývoj v oblasti výživy a stravování, stejně jako by to mohla být první inspirace k zamyšlení nad individuálním přístupem k výživě a osobnímu způsobu stravování. V každém případě to zkusím navzdory tomu, že mne deptá naprostý nezájem čtenářů. Zatím!

10 klíčových trendů ve výživě 2023 (dle původního zdroje)

Udržitelné způsoby stravování jsou ty s nízkým dopadem na životní prostředí, přispívající ke zdravému životu současné i budoucí generace. Udržitelná strava chrání a respektuje biologickou rozmanitost a ekosystémy, je kulturně přijatelná, široce dostupná, ekonomicky spravedlivá a cenově akceptovatelná, přitom živinově přiměřená (FAO, 2010).

Rostlinná strava klade důraz na potraviny z rostlin jako ovoce a zelenina, celozrnné (?) výrobky, luštěniny, ořechy, semena a oleje. Rostlinná strava zcela nevylučuje živočišné potraviny - maso, drůbež, ryby, vejce a mléčné výrobky, úměrně tomu je k dispozici víc potravin z rostlinných zdrojů (British Nutrition Federation, BNF 2023)

Jedná se o tzv. výživové poradenství, zmíněn je jeho „moderní způsob“ to znamená „on-line“ ve stejném duchu jako již částečně fungující „on-line medicína“. Tento trend budu detailně analyzovat a výsledky prezentovat v dohledné době v samostatném materiálu.

Tento trend nutné velmi podrobně analyzovat především z praktického = realizačního pohledu. Bude to jeden z dalších samostatných článků.

Princip? Jedna na velikost, jeden pokrm pro všechny? Určitě ne!

Spotřebitelé hledají (?) produkty, které vytvoří zdravý mikrobiom a zajistí optimální trávení a zdravý stav střev. Fermentované potraviny a aplikace doplňků stravy, obsahující některé probiotické kmeny jsou stále oblíbenější.

Trend 7: Povědomí o zdravé výživě zlepšuje osobní pohodu

Toto je oblast, formulovaná původními autory, aktuální situace v českých zemích je diametrálně odlišná.

Další žhavé téma, k němuž autory motivují psychologové výživy. Jednoduše řečeno? Jíst v klidu, nikdy ne v průběhu nějaké další činnosti s výjimkou rozhovoru mezi strávníky. Nikdy ne v chůzi, při řízení auta, v hromadných dopravních prostředích.

Veganská strava je založena na rostlinách jako zelenina, obiloviny, ořechy, ovoce a potraviny vyrobené z rostlin. Nezahrnuje potraviny, pocházející ze zvířat, včetně mléčných výrobků a vajec (NHS, 2023) .

Autoři nemyslí limity bezpečné konzumace alkoholických nápojů, ale nápoje původně alkoholické , aktuálně bez alkoholu (abstinence - něco vám to říká? Mně ano - TO už tady bylo - a jak to skončilo?

Připomenutí na závěr

Osobně připojím samostatné téma, zabývající se rekreačními návykovými látkami, obsaženými v potravinářských produktech