Článek
Je zde nebezpečí, že toto rozdělení bude pokračovat nebo se ještě zhoršovat. A jediní, kdo s tím můžou něco udělat, jsou politici. Proto je na nich, aby upustili od úmyslného rozdělování společnosti a snažili se vzniklé zákopy odstranit. Co by tedy měli udělat?
Jisté je, že musí odejít současní lídři největších stran. Ať to je racionální a spravedlivé nebo ne, jedna polovina národa nenávidí Babiše a druhá Fialu. Tito dva nikdy nebudou mít potenciál lidi spojovat.
Pokud má Babiš ještě nějaké zbytky zájmu o zlepšení situace, musí z politiky odejít. Problém ANO je v tom, že po veletočích od středopravicového proevropského liberalismu, přes spolupráci s komunisty k současnému národoveckému konzervatismu, postupně všechny osobnosti odešly a zůstali jen ti, jejichž jedinou schopností je naprostá poslušnost. ANO se stalo hnutím jednoho muže a jednoho, byť značně proměnlivého názoru. Z toho důvodu bude obtížné najít někoho, kdo nebude s jeho érou přímo spojován. Ale doufejme, že se někdo takový najde a ANO se stane hnutím nebo stranou s vysokým koaličním potencionálem. ODS se také po vleklém martýriu dokázala emancipovat od Klause.
U pětikoalice je situace značně odlišná. To jsou na rozdíl od ANO klasické strany (kromě Pirátů), u kterých existují různé proudy, a tedy i vnitrostranický boj. Markantní je to u KDU z důvodu jejich preferencí, a hlavně u ODS, kde soupeří proevropská a tzv. euroskeptická strana. TOP09 se také potácí na hraně volitelnosti, pravděpodobně kvůli tomu, že podlehla hlavnímu proudu ODS a už ji nelze od ní plně rozeznat. Pouze STAN si svoji situaci uvědomuje a snaží se emancipovat, ale i je, jako každou stranu, zatěžují skandály.
Všechny tři strany SPOLU a STAN by se měly domluvit a místo čtyř stran by měly vzniknout dvě nové strany. Jedna středopravicová, liberální a proevropská. Druhá strana středopravicová, konzervativní a „euroskeptická“. Tím by se odpoutaly od zatěžující historie a obě strany by mohly uzavřít předvolení koalici, „dvojkolku“. Byla by to obrovská výhoda pro jejich předvolební kampaň.
Hnutí ANO bez Babiše a dvě nové strany, vzniklé ze současného SPOLU a STAN bez Fialy, by zcela jistě našly společný program, který by Česko konečně posunul dál. Stav, kdy mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvoří až 93 % rozpočtu je hrozivý. A nikdo jiný, než „vláda národní jednoty“ s velkou většinou v parlamentu, to nezmění. Mohly by přestat hádky, kdo za to může, a politici by se mohli věnovat budoucnosti.
A co ostatní strany? Piráti jsou pytel blech a v současném stavu se nemůžou stát plnohodnotnou stranou. Ale mohli by se přidat k velké koalici.
Strany jako SPD, Trikolora, Komunisti, Přísaha nebo PRO zůstanou útočištěm 15–20 % těch, kteří budou vždycky proti stávající moci, pokud to nebude jejich diktatura. Počty jejich voličů se zvyšovat nebudou a oproti velké koalici nebudou mít šanci.
Nakreslil jsem si to hezky, ale asi to je jen sen. Vrcholní politici těžko přemohou svá ega a raději se budou zabývat svými žabomyšími válkami, než aby udělali něco pro dobro celého Česka.
