Článek
Historie hradu ve zkratce
Samotný hrad Čachtice sice leží v sousedním Slovensku, ale jen necelých 30 km od našich hranic. Co se týče jeho historie, počátky vybudování spadají do první poloviny 13. století, kdy bylo nutné stavět obranná sídla a útočiště proti Tatarům, drancujícím Uhry. Koncem uvedeného století se hradu zmocnil obávaný pán Váhu a Tater Matúš Čák Trenčanský. Zásadní pro události spojené s Báthory byla koupě hradu v roce 1602 jejím manželem Františkem I. Nádašdym, vlastnícím i jiná sídla.
Éra turkobijce a jeho manželky Alžběty
František I. Nádašdy vcelku zanedlouho zemřel, a to roku 1604, dlouho se tedy ze sídla v nádherné krajině Malých Karpat neradoval. Ochranou své rodiny, tedy Alžběty a jejich dětí, ustanovil před svojí smrtí Juraje Thurzu. Otázkou je, zda vůbec měl ke krajině obdiv, jako dnešní turisté. Byl statným tělem i drsnou duší voják, tedy turkobijec stejně tak udatný, jako krutý, doslova až sadistický. Laskavý nebyl rozhodně ani k poddaným. Alžběta byla vzdělaná dáma, klasifikace „hovořila maďarsky, německy a latinsky“ sice trochu připomíná přiblížení pachatelů z bývalé televizní relace Federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje, kde jsme pravidelně slyšeli „hovoří slovensky, maďarsky a romsky“, leč její prohřešky se provalily až později.
Alžběta (Elizabeth) Báthory
Éra a (zlo)činy? Alžběty Báthory
Paní na hradu Čachtice se zde po manželově smrti trvale usadila a byla by spokojeně žila do roku 1610, kdyby bez předchozího ohlášení na hrad nedorazil letitý rodinný přítel a Nádašdyho spolubojovník Juraj Thurzo, od roku 1609 uherský palatin, tedy osoba zastávajícího pozici nejvyššího zemského správce a soudce po králi. Nezavítal však na neformální sklenku vína při vzpomínkách na staré časy a s poptáním, zda rodina něco nepotřebuje, přitáhl na hrad se svojí družinou a vojáky na pokyn krále Matyáše II., znepokojeného stížnostmi a prosakujícími informacemi o krutostech urozené dámy.
Zde již se často objevuje termín „údajně“, zadávající podnět ke spekulacím. Údajně přistihl Alžbětu v podzemí s k smrti utýranou dívkou, jednou umírající a s dvěma na pokraji smrti, navíc v prostředí plném mrtvolného zápachu. Není zřejmě náhoda, že jejími letitými sadistickými činy se vrchnost počala zabývat až po smrti jejího manžela, přestože na ně bylo poukazováno již dříve. Své úchylné libůstce se měla věnovat od roku 1585, avšak pod ochranou manžela byla nedotknutelná.
Následný pětidenní soud vycházel jak z vynucených doznání, kdy zejména její pomocníci svalovali vše na Alžbětu, tak z historek z doslechu, takže není prokazatelné, kolika a jakých zločinů se dopustila, nicméně soud vyhodnotil počet obětí umučených na hradě na 37 - 80. Ovšem toto skóre nebylo finální, výpovědi kastelánů sídel, po kterých se pohybovala dříve, uváděli dřívější zvěrstva. Na zámku Sárvár to mělo být kolem dvou stovek umučených dívek, dle další výpovědi měl být na Alžbětině hradě nalezen seznam s více než 600 jmény umučených (mohl to být však soupis poddaných), absurdní na dnešní dobu bylo svědectví čachtického kazatele Ponického, který měl být svědkem Alžbětina kanibalismu, ba tvrdil, že strašila místní lidi, jsouc převtělena do kočky, symbolu spojení s čarodějnictvím.
Z expozice na hradě
Nelze se tedy divit, že mnohým přijde proces jako vykonstruovaný a že ve hře byla i konfiskace majetku, a to díky „svědectví“, že měla v úmyslu otrávit uherského krále, kdy by pak bylo možno k zabavení majetku přistoupit. Alžběta naopak Thurzu sama označila za iniciátora celého spiknutí. Výsledkem podivného soudu s účelovými otázkami a použitím práva útrpného bylo, že Alžběta byla nucena doživotně neopouštět Čachtice a její společníci za trest popraveni - Helena Jó a Dorota Szentesová upálené, slaboduchý Ján Ujváry sťat - přestože proti své paní vydatně svědčil, ne údajně tak krutá Kateřina Benecká smrti unikla a ostala ve vězení, a pro změnu po čtrnácti dnech na hranici skončila Eržika Majorová, údajně nejkrutější z pomocníků a též čarodějnice.
Záhadou je, kde vlastně byla Alžběta po své smrti pochována. Známo je datum: 21. srpna 1614, ovšem jako místo skonu a s tím spojeného pohřbení se spekuluje o neznámém místě v Uhrách, pod věží hradu, kde jí bylo souzeno dožít, či pod kostelem v Čachticích.
Pár zajímavostí o hradu
Právě krvavé, léty se na tuto postavu nabalující historky, lákají na „poznávací výlet“ všeliké satanisty, okultisty a samozvané vymítače ďábla. Nicméně samozřejmě hlavním cílem je zřícenina pro turisty, vyhledávající jak doteky autentické historie, tak romantiku, prostou mrtvol a krve. Hrad navíc leží v CHKO Malé Karpaty, takže sama procházka krajinou z obce, která hrad i spravuje, stojí za to, stejně jako výhledy ze zříceniny. Otevírací dobu památky najdete na jejím webu.
Výhled z hradeb
A známé jsou filmové perličky - hrad si zahrál ve filmu Tajemný hrad v Karpatech a nikdy si naopak nezahrál ve fiktivním filmu o Čachtické paní v roce 1961, kdy parta podvodníků se vydávala za filmaře, zdarma hodovala a bydlela v obci, popíjela do noci s místními dívkami a podobně. Pro změnu v Jakubiskově filmu Báthory za její hrad posloužil Točník, Sovinec a Pernštejn.
O 20 kilometrů dál rozhodně stojí za návštěvu Národní kulturní památka hrad Beckov.
Hrad Beckov
Zdroje:
oficiální stránky hradu Čachtice
