Článek
František Moravec se narodil ke konci století páry, tedy roku 1895 v Čáslavi, studia na Filozofické fakultě UK nedokončil z důvodu narukování na vojnu a po důstojnické škole mašíroval přes Uhersko do Haliče. V froce 1916 byl zajat v Polsku a odtud putoval do zajateckého tábora pro důstojníky poblíž pozdějšího Stalingradu. Poté se stal dobrovolníkem Srbské legie, se kterou bojoval zejména v Řecku. Bitvy na Piavě se účastnil již jako příslušník Československých legií.
Po válce nastoupil na dráhu vojáka z povolání, oženil se a vystudoval Vysokou školu válečnou. Dopracoval se na majora generálního štábu a začal se zajímat i o zpravodajskou službu. Tu začal roku 1929 i vést coby přednosta 2. zpravodajského oddělení Zemského vojenského velitelství v Praze. Jeho zpravodajská kariéra pokračovala, získal hodnost plukovníka a zastával funkci zástupce přednosty 2. oddělení Generálního štábu, který od roku 1938 fakticky vedl, i když oficiálně přednostou jmenován nebyl.
Jelikož se mu podařilo získat ke spolupráci agenta, označovaného jako A-54, Němce Paula Thümmela, dostal se k informacím, které byly mnohdy zásadní, jindy ale nepřesné, nebo chybné. Díky tomu došlo i k tzv. částečné mobilizaci československé armády 20. května 1938, a to na základě sdělení u agenta, že Československo má být napadeno 21. srpna 1938 (docela paradoxní datum, to samé si o 30 let později vybrali pro obsazení ČSSR naši „přátelé“). Tentýž agent v roce později oznámil, že k okupaci dojde 14. nebo 15. března 1939, že to bude 15. března upřesnil krátce před obsazením republiky 11. března.
Thümmel na setkání s agenty československé rozvědky Tauerem a Frankem v srpnu 1938
Den před obsazením Československa odletěl Moravec do Londýna, kde se zapojil do zahraničního odboje. Cítil, že je potřeba povzbuzovat a iniciovat domácí odboj, se kterým byl v kontaktu, ale věděl, že bez podpory zvenčí to není možné. Takže došlo na úvahu využívat parašutistů, transportujících zbraně i působících jako instruktoři. A zde právě došlo k chystání známého likvidačního výsadku.
Historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu hodnotí roli Františka Moravce v přípravách likvidace „řezníka z Prahy“ takto: Určitě, byl to jeho nápad. V podstatě se to zrodilo už na podzim 1941 poté, co nastoupil Heydrich, poté, co začal vraždit přední odbojáře. Vzpomíná se na generála Bílého, který byl v blízkém kontaktu právě s Moravcem a Moravec ho obdivoval. Moravec na to chtěl reagovat a navrhl tento čin.
Edvard Beneš s tím po nějakých úvahách nesouhlasil, protože se obával represí, že by to národ oslabilo. Nicméně Moravec nakonec tuto akci dotáhl do konce, na konci roku 1941 byl vyslán výsadek Anthropoid, a pak v květnu se to skutečně stalo.
Po Únoru v roce 1948 - těžko ho zvát Vítězný, opustil Moravec 29. března 1948 Československo a tudíž o něm historie nastolená nástupem komunistů taktně mlčela.
