Článek
Mnoho náboženství, které vzešly ze starověkého judaismu, tedy tzv. Abrahámovská náboženství, definují hřích. A ač definicí je mnoho, stejně jako je mnoho náboženství a směrů, jedno mají společné. Je to jakési skutečné, či domnělé porušení pravidel. Kdo má dvě manželky, ať vyžene tu, kterou si vzal později, i s dětmi. Pak ať jest bit, ukládá se mu pokání na sedm let - jak píše Zákon Sudnyj Ljudem (zde je možné jej přečíst celý).
Některé zákony z různých zákoníků, ať už civilních, či náboženských - například tzv. Starý a Nový zákon, jsme převzali do své kultury - čímž jsme museli z naší kultury zase vypustit jiné. Slované byli bigamisté, či dokonce šířeji - polygamisté. A dodnes je to i v civilním zákoně trestné. Trestné však není s ostatními partnery/partnerkami žít. Kdysi bylo trestné a hříšné nechodit každou neděli do kostela. Dnes je to jen hříšné, nikoliv však trestné. Dříve se ženy i v našich krajinách musely zahalovat - ostatně výzva k zahalování a mlčení žen je i v křesťanském Novém zákoně. Mnohé společnosti a církve to donedávna ještě vyžadovaly. Dnes to různé směry různě podivně a složitě vysvětlují, aby se vyhnuli přímé konfrontaci s minulostí - a aby měli doma klid od emancipovaných manželek.
Problém je v tom, že čím více jde společnost dopředu, tím více se rozevírají nůžky mezi tím, co je hřích a co je trestné. Smilstvo trestné není a dejme si ruku na srdce, minimum lidí vydrželo „nehřešit“ do svatby. A ne, není to novinka posledních let. Kolikrát v minulosti se stalo, že si mladí narychlo uspořádali svatbu a zázrakem se jim do čtyř měsíců narodilo dítě. Ostatně i žít v nesezdaném páru bylo trestné, dítě bylo parchant a žena coura (nikoliv však počestný muž). Dnes je to stále hříšné, ale není to trestné, naopak dnes je to častější.
Problém tak bude v hlásání starých pověrečných zákonů, které dříve měly oporu i ve světském zákoně. Hřích tak funguje jako nástroj k vydíraní a moci. Pokud nebudeš plnit naše přikázání (které je v Písmu, v posvátných textech, který jsme definovali apod.), nedostane se ti spásy, zaslíbení, odchodu do nebe. A co si budeme povídat. Pokud je někdo upřímně věřící člověk, kterého si jako takového vážím, tak je povolný k takovému vydírání a strašení. Pokud nepřijdeš ke zpovědi, hřešíš, pokud nežiješ v manželství, hřešíš, pokud máš sex před svatbou, hřešíš… mohli bychom najít stovky podobných případů. A tihle lidé jsou pak strašeni. Jsou strašeni pantáty, kteří sami sebe pasovali do nejvyšší role a chtějí rozhodovat o osudu jiných. Ta moc je úžasná, když můžete ovládat chování běžných, mnohdy cizích, takto na dálku. Stačí postrašit a je to. Některá společenství na to jdou ještě chytřeji: „máš svobodnou vůli.“ Jinak řečeno, člověk se může svobodně rozhodnout mezi zlem a dobrem. A ne náhodou tito pantáti jsou schopni dost dobře definovat to zlo a dobro, protože si to přečetli v bájných knihách, nebo byli osvíceni, dostali dary apod. Ostatně i ta ezoterika a šamanismus, který je citelný i ve státem registrovaných církví, podporuje tuto myšlenku hříchu a definici shora.
U křesťanství to pochází z pokřiveného chápání tzv. Starého zákona. Staří katoličtí otcové si kdysi vydefinovali, že víra v Ježíše jako v Krista odpouští dědičný hřích, za který zemřel. Je zajímavé, že židé, jež mají tento příběh v Tóře, ten problém neznají. Neznají nic jako dědičný hřích.
Proto se zamysleme. Nechceme už po těch x staletí nebo tisíciletí zrušit pojem hřích? Nevystačíme si mnohdy jen s aktuálním světským kodexem? Církve se mění, vždy tak padesát až pět set let pozadu, takže i v tomto se zase jednou změní. Proč tedy hledat pořád změnu a čekat, až vymře jedna generace, která vždy nenávidí změny ve společnosti (ostatně přečtěte si, co psaly církve třeba o demokracii, volebním právu žen apod. ještě na začátku XX. století)? Nebude jednodušší prostě zrušit hřích? A říci prostě to je minulost? Jako to zahalování žen, jako to mlčení žen, jako ten sex před stavbou? Dovedu si představit, jak mnozí laici i duchovní bojují s pojmem hřích. Jak jim nesedí, jak je pro ně otravující a jak mnohdy se musí přemáhat (a teologicky složitě vysvětlovat), že to je hřích, ale… blablabla.
Jsem za zrušení hříchu! Kdo je další?
