Článek
Ještě v první polovině druhého století není postava Pavla v raném křesťanství známa, respektive je to apoštol heretiků. Markovo a Matoušovo evangelium přímo konfrontuje jeho působení (jednoho podporuje, druhé zavrhuje). Stejně tak není známa kniha Skutků. Justyn Mučedník někdy kolem let 140 – 150 n.l. vypráví odlišné příběhy, než pozdější kanonické Skutky.
Skutky apoštolů je kniha, která se může jevit jako jedna z prvních kronik raného křesťanství. Přitom je to jeden z prvních pokusů a synkrezi mýtů a reálných příběhu v ideologicky harmonický příběh.
Autor tzv. Lukášova evangelia a Skutků musel být obeznámen s největším židovským historikem té doby, Josefem Flaviem. Tento židovský kněz a syn velekněze chrámu žil, pro nás, v tom nejdůležitějším období. Narodil se kolem roku 30 n.l. v Jeruzalémě a umírá kolem roku 100 n.l. v Římě. Do roku 70 n.l. vykonával úřad v Jeruzalémě. Zanechal nám židovskou historii a popis římsko-židovské války. Jeho seznam mesiášů a život v I. století nám dává méně pokřivený obraz než mýtická evangelia. Lépe popisuje jednotlivé židovské sekty – farizeje, saduceje, esény aj.
Postava apoštola Pavla se tak postupně vzdaluje od hlavního proudu křesťanství. Na milost je vzat až po sepsání kanonických Skutků, snad druhá polovina druhého století a plně přijat až ve stoletím třetím. Jeho strastiplná cesta do Říma je pravděpodobně smyšlená a je spíše vytvořena pro potřeby tehdejších křesťanských historiků, kteří potřebovali překlenout tzv. mlčící období mezi jeho smrtí a římským křesťanstvím Justyna a Markiona v Římě ve druhém století.
Potřeba cesty do Říma pro apoštola Pavla byla vypůjčena z 30 – 40 let staršího textu. Josefus Flavius se plavil, kolem roku 60 – 63 n.l., za prokurátora Felixe, do Říma s židovskými vzbouřenci kolem kněžstva chrámu k extraordinárnímu císařskému soudu. Josefus píše:
- Ale když mi bylo ve dvacátém šestém roce, stalo se, že jsem se vydal na plavbu do Říma ... V době, kdy byl Felix prokurátorem v Judeji , byli někteří kněží mého známého ... a bezvýznamnou příležitost dal do svazků a poslal do Říma hájit jejich věc před Caesarem ...V souladu s tím jsem přišel do Říma, ačkoli to bylo přes velké množství nebezpečí po moři ; protože když se naše loď potopila v Jaderském moři , my, kteří jsme v ní byli, jsme v počtu asi šesti set plavali o život celou noc ; když, když jsme se toho dne poprvé objevili a když jsme spatřili kyrénskou loď , já a někteří další, celkem osmdesát, jsme Boží prozřetelností zabránili odpočinku a byli vzati na druhou loď. A když jsem tak utekl a dostal jsem se do Dieearchie , které Italové říkají Puteoli.
Přičemž autor Skutků převzal dokonale celý text, ale nepřipisuje jej Flaviovi, ale Pavlovi z Tarsu:
- Bylo rozhodnuto, že bychom měli vplout do Itálie ... A nastoupili jsme na loď Adramytium... připluli jsme do Myry... A tam setník našel Alexandrijskou loď plující do Itálie... pluli blízko Kréty." Ale nedlouho poté se proti němu zvedl bouřlivý vítr ... žádná malá bouře na nás nelehla ... Ale když přišla čtrnáctá noc, když jsme byli hnáni nahoru a dolů v Adrii ... A padali na místo, kde dvě moře se setkala, najeli s lodí na mělčinu a přední část se rychle zasekla a zůstala nehybná, ale zadní část byla rozbita silou vln . Centurion... přikázal, aby ti, kteří uměli plavat , se nejprve vrhli do moře a dostali se na souš. A zbytek, někteří na prknech a někteří na rozbitých kusech lodi. A tak se stalo, že všichni bezpečně utekli na přistání. A po třech měsících jsme odjeli na alexandrijské lodi ...A přistáli jsme v Syrakusách... a přišli jsme do Rhegia: a po jednom dni zafoukal jižní vítr a druhý den jsme přišli do Puteoli.
Tak zase někdy příště:
Zdroj:
Skutky 27,28
Život Josefův, kap. 3
Fialová, R. Justin Mučedník a jeho Bible. Praha:Vyšehrad, 2018.
Justyn Mučedník – První Apologie
