Článek
4. Kompozice a úhly záběru
Nyní k tomu nejkreativnějšímu – jak záběry poskládat, aby vyprávěly ten správný příběh vaší nemovitosti. Cílem je, aby fotky co nejlépe představily prostor – jeho velikost, dispoziční uspořádání, atmosféru a přednosti. Zároveň se snažíme o vizuálně přitažlivé snímky, které oku lahodí.
Foťte z výšky očí (či hrudníku): Základní pravidlo pro interiéry – držte fotoaparát v úrovni kolem 1,5 metru nad zemí (zhruba výška očí vsedě nebo lehce vstoje). Tento úhel působí přirozeně, místnosti pak na fotkách mají správné proporce . Když byste fotili od podlahy, prostor se deformuje (vypadá možná vyšší, ale divně roztažený). Naopak z příliš velké výšky (nad hlavou) by pokoj vypadal „stlačený“. Výška očí je zkrátka osvědčená – dává divákovi pocit, jako by v místnosti skutečně stál .
Z rohu, nebo zepředu? Velmi se osvědčuje fotit z rohu místnosti směrem dovnitř, protože tak obsáhnete co největší část prostoru najednou . Typicky se postavte do jednoho rohu obýváku a foťte přes celou místnost tak, aby byly vidět tři stěny – to dá fotce hloubku. Roh v záběru navozuje dojem větší prostornosti , protože vidíte sbíhající se linie podél podlahy a stropu. Alternativně lze fotit i přímo naproti jedné stěně (to se hodí, když chcete zdůraznit třeba designovou stěnu s tapetou či krbem – pak ji vyfoťte čelně pro efekt). Ale obecně: rohový záběr je sázka na jistotu u většiny pokojů.
Držte linie rovně: To nejdůležitější pro profesionální vzhled fotek – hlídejte svislice a vodorovné linie. Znamená to, že stěny, rámy oken, hrany skříní by na fotce měly být rovnoběžné s okraji fotky (svislé hrany svislé, horizonty horizontální). Pokud nakloníte fotoaparát dolů nebo nahoru, dostaví se efekt sbíhajících se linií – stěny budou vypadat, že se kácí či sbíhají do trojúhelníku . Někdy se tomu nevyhnete úplně (u velmi vysokých stropů atd.), ale snažte se fotoaparát držet pokud možno vodorovně vůči zemi. Raději ustupte dál a zoomujte, než abyste extrémně nakláněli foťák. Mírné zkreslení lze pak případně opravit v počítači. Každopádně křivé zdi či nakřivo vyfocená místnost působí na diváka rušivě až amatérsky . Dávejte si pozor i na křivý horizont u fotek exteriéru – obzor by měl být rovný, ne šikmý jako paluba potápějící se lodi.
Zahrňte co nejvíce, ale ne úplně vše: Při focení interiéru širokoúhlým objektivem platí, že chceme ukázat co nejvíce z prostoru. Nicméně paradoxně, někdy není na škodu nedat do záběru úplně všechno. Proč? Protože tajemství a představivost mohou hrát v náš prospěch. Například místo jednoho snímku, kde se snažíte vecpat celý obývák i s kuchyňským koutem do jedné fotky (kde pak vše bude malinké), udělejte raději dvě fotky: jednu hlavní části obýváku z jednoho úhlu a druhou kuchyňského koutu z jiného úhlu . Každá tak lépe vynikne. Zájemce si z nich poskládá celkový obraz. Důležité je pokrýt všechny důležité části místnosti napříč fotkami, ale nemusí to být na jedné jediné fotce. Vyhnete se tak i zkreslení, kdy extrémně široký záběr sice ukáže všechno, ale místnost pak může vypadat menší nebo prázdnější, než ve skutečnosti je.
Zdůrazněte nejlepší stránky: Každá nemovitost má něco, čím je výjimečná. Ujistěte se, že to na fotkách nezapadne. Má váš byt nádherný výhled z okna? Udělejte jednu fotku, kde záběr směřuje ven a ukazuje ten výhled (samozřejmě s exponovaným exteriérem, třeba v HDR, ať není okno přepálené). Máte designově povedenou kuchyň či koupelnu? Sem s detailnějším snímkem těchto místností. Krb v obýváku? Terasu s posezením? Fotografujte tyto prvky tak, aby vynikly – klidně o něco blíž, z perspektivy, která je staví do středu pozornosti. Úvodní fotka inzerátu by pak měla být ta vůbec nejpůsobivější – ať už to bude pohled na dům zvenku s upravenou zahradou, nebo luxusně vypadající obývák . Úvodní snímek je vaše hlavní lákadlo (výloha prodejny) – vyberte strategicky to, co dělá vaši nabídku atraktivní a jedinečnou.
Otevřete dveře a propojte prostory: Při focení místností nezapomínejte otevřít dveře do navazujících pokojů a chodeb. Jednak tím doslova „vpustíte více prostoru“ do záběru, jednak pomůžete divákovi pochopit dispozici bytu . Fotka obýváku, na které jsou v pozadí vidět otevřené dveře do kuchyně a z nich kouká kousek linky, hned napoví, jak jsou místnosti propojené. Zájemce pak není zmaten množstvím oddělených fotek, ale vidí logicky uspořádaný domov. Propojené fotky (např. z obýváku vidím chodbu, z chodby vidím ložnici…) fungují skoro jako vizuální prohlídka.
Kompozice exteriéru: U rodinných domů, chalup či činžáků platí trochu jiná pravidla venku. Dům foťte ze šikmého úhlu – tzn. ne jen přímo zepředu plochou fasádu, ale lehce z boku, aby byla vidět i boční stěna domu . Tím fotka získá hloubku a budova vypadá trojrozměrně. Pokud fotíte celý pozemek, často je nejlepší záber z rohu zahrady či pozemku, abyste obsáhli co nejvíc (podobně jako v interiéru z rohu místnosti). Výška záběru: foťte dům z úrovně očí dospělého člověka, případně lehce níže (někdy fotky domu z úrovně cca 1 metru dodají impozantnost – dům se tyčí). Vyvarujte se však extrémů typu fotka z okna sousedů shora na váš dům – to zkreslí perspektivu.
Co do záběru patří a nepatří: U exteriéru platí dvojnásob „ukliďte rušivé prvky“ – schovejte zaparkovaná auta (pokud možno), popelnice, sušák s prádlem atd. Snažte se, aby nic nesouvisejícího s prodávanou nemovitostínebylo na fotce . Naopak, zahrňte bonusy: máte-li krásnou zahradu, vyfoťte ji celou i detail hezkého zákoutí. Je na pozemku bazén? Udělejte lákavou fotku čistého bazénu s modrou hladinou ve slunci. U bytu nezapomeňte na fotku celkového pohledu na dům (bytovku) zvenčí a klidně i okolí – třeba dětské hřiště u domu nebo pohled do vnitrobloku, pokud je to přednost.
Kolik fotek a čeho: Raději více než méně, ale s rozumem. Ideálně ukažte každou místnost alespoň jednou fotkou. Hlavní obytné prostory (obývák, kuchyň, ložnice) klidně 2–3 z různých úhlů. Doplňkové místnosti (koupelna, WC, chodba, komora) stačí 1–2 kvalitní snímky každé. Nenechte nic důležitého nefocené: Pokud inzerát zamlčí třeba fotku koupelny, zájemci pojmou podezření, co je s ní špatně, že ji radši neukazujete. Zároveň ale není nutné nahrávat do inzerátu 50 fotek se všemi variantami – vyberte ty nejlepší. Po focení budete mít možná desítky obrázků; z nich vyselektujte cca 15–25 nejlepších (podle velikosti nemovitosti). To úplně stačí, aby inzerát zaujal a poskytl dost informací. Například: 2× obývák, 2× kuchyň, 1× jídelna (nebo dohromady s kuchyní), 2× ložnice, 1× dětský pokoj (dle dispozice), 1–2× koupelna, 1× WC, 2× exteriér domu, 2× zahrada/dvůr, 1× okolí. Úvodní fotku zvolte tu nej – často pohled na nejhezčí místnost nebo pohled zvenku, co naláká (pokud je to třeba krásná fasáda domu či luxusní kuchyň). Jak radí experti: „Úvodní fotka by měla ukazovat, čím je právě vaše nemovitost jedinečná a lákat k prohlídce.“
Shrnutí kompozice: Ukažte prostor v co nejlepším světle – doslova i obrazně. Fotografujte z výšky očí a spíš z rohů, ať záběry působí prostorně. Hlídejte rovné linie, ať fotky nevypadají křivě. Zdůrazněte přednosti a ukažte logické propojení místností. Raději více fotek klíčových částí než jednu přeplácanou. Vyprávějte obrazem příběh – od venku dovnitř, od celku k detailu, aby si zájemce mohl představit, jaké to je tam bydlet.
⸻
Dalším tématem v rámci našeho seriálu o focení nemovitostí se budeme zabývat za týden. Nezapomeňte sledovat náš Facebook a tento blog. Děkujeme!
Autor je realitní makléř se zkušenostmi s focením nemovitostí a využívající rad profesionálního fotografa.
