Článek
Evropa, jak ji známe, už dlouho balancuje na hraně. Na jedné straně máme křesťansko-židovské hodnoty, které po staletí formovaly naši kulturu, společnost i zákony. Na druhé straně sledujeme, jak se od nich současné elity cíleně odklánějí a místo jejich ochrany podporují migraci lidí, kteří tyto hodnoty nejen neuznávají, ale často jimi přímo opovrhují. Proč se to děje? Je to naivita, nebo záměr?
Evropa jako kolébka tradičních hodnot
Celé dějiny Evropy stojí na pilířích, které daly vzniknout naší civilizaci. Právo, svoboda jednotlivce, ochrana rodiny, humanismus, ale taky základní morální principy, které dřív většina lidí považovala za samozřejmé.
Jenže dnes? Dnes jsme svědky toho, jak se tyto hodnoty postupně rozmělňují, relativizují a ve jménu „pokroku“ se od nich aktivně ustupuje. A co je ještě absurdnější – místo toho, aby se evropská kultura posilovala, vítáme lidi, kteří mají zcela odlišné (a často nekompatibilní) hodnoty, jako by to byl ten nejlepší nápad na světě.
Proč se elity odklání od vlastních kořenů?
Otázka za milion. Proč evropští lídři nepodporují své vlastní kulturní dědictví, ale naopak ustupují tlakům, které jej chtějí nahradit? Možností je několik:
• Pocit viny z minulosti – Evropa si prošla koloniálním obdobím, světovými válkami a vším možným. Někteří politici mají asi potřebu se omlouvat celému světu.
• Strach z nacionalismu – Jakmile se začne mluvit o evropských tradicích a identitě, hned někdo vytáhne strašáka fašismu. A tak je lepší o tom nemluvit vůbec, že?
• Ekonomické důvody – Levná pracovní síla? Sociální inženýrství? Kdo ví, ale jisté je, že velké korporace z masové migrace často profitují.
Ať už je důvod jakýkoli, realita je taková, že Evropa se mění rychleji, než si většina lidí uvědomuje.
Migrace: Pomoc nebo destrukce?
Podpora migrace by byla v pořádku, pokud by šlo o skutečnou integraci. Jenže o tu se moc nesnažíme. Místo toho máme celé čtvrti, kde evropské zákony pomalu přestávají platit, paralelní společnosti a rostoucí sociální napětí.
Co je na tom ale nejhorší? Že kritizovat tohle všechno už pomalu znamená být označen za rasistu nebo xenofoba. Takže i když někdo jen nahlas řekne, že Evropa by si měla chránit vlastní hodnoty, je hned za nepřítele „pokroku“.
Kam tohle všechno vede?
Pokud bude tenhle trend pokračovat, máme před sebou několik možných scénářů:
1. Postupná změna Evropy – Naše hodnoty se začnou mísit s jinými, až se ztratí úplně.
2. Rostoucí konflikty – Čím více se budou střetávat neslučitelné kultury, tím větší napětí ve společnosti poroste.
3. Ztráta identity – Pokud sami nebudeme hájit vlastní kulturu, kdo jiný to udělá?
Ať už se nám to líbí, nebo ne, jsme svědky něčeho, co může kompletně přepsat podobu Evropy, jak ji známe. A otázka, kterou bychom si měli položit, není, jestli k tomu dojde, ale jak daleko už jsme na této cestě došli.
