Článek
Co to znamená?
Konkrétně mají USA poměr dluhu vůči HDP 125 %. V praxi to vypovídá o tom, že musí ročně splatit na dluzích o 1/4 více peněz, než se jim dostane do státní (federální) pokladny. Co se vám stane, když budete muset každý rok splácet více, než vyděláte? Nejspíš zbankrotujete. To Spojeným Státům Americkým nejspíš nehrozí. Jejich dluh se tak ovšem výrazně navyšuje s každým rokem. 7 bilionů dolarů, o které v loňském roce státní dluh překročil ekonomiku země, se tak zřejmě příští rok rozroste na 9 bilionů dolarů a tak dále s každým rokem. Samozřejmě jsou i státy s větším zadlužením a není jich málo. V případě USA se ovšem bavíme o zemi spravující rezervní a nejvýznamnější měnu světa(!). Toto zadlužení vůči HDP v USA je nicméně stále pod průměrem zemí G7, který činí 128 %. Takové Japonsko je již dvě desetiletí nad úrovní 100 % a dnes se pohybuje na 255 % dluhu proti HDP. Černá ovce EU - Řecko je na poměru 168 % a snad už jen pro doplnění, ČR se pohybuje na 45,4 %. Dluhy ale velmi rychle narůstají a jen USA měly před dvěma desetiletími poměr dluhu proti HDP sotva poloviční. Co to tedy znamená? Že dluhy bobtnají a tempo jejich růstu se zvyšuje. Státy totiž příliš neřeší, že dluh nesplatí. Prostě si jen půjčí víc. Jednoduše řečeno „dluh vytloukají dluhem“. Všechny dluhy tedy rostou a situace přestává být únosná, protože s dluhy se uvolňují do oběhu další peníze a s jejich rostoucím počtem v oběhu klesá jejich hodnota.
Všechny dluhy smazat
„Zapomenout“ na všechny dluhy globálně, jak někteří navrhují, zní hezky. Prostě vše smažeme, nikdo nedluží nikomu a jedeme na novo vstříc světlým zítřkům. Jenže to tak nejde. Dluh je dluh. Někdo půjčí, druhý přijímá. Státy, které si dluží navzájem, svoje vzájemné dluhy nejspíš dokážou „smáznout“ ale co situace, kdy věřitel půjčuje někomu, kdo jemu žádnou jinou formu půjčky neposkytuje? Jinými slovy, nakonec vždy zůstane nějaký věřitel, který si své poskytnuté dluhy nenechá jen tak smazat. Proč taky? Půjčili byste někomu peníze a nevadilo by vám, kdyby se dluh prostě zapomenul? Asi vadilo, že?
Takže co?
Situace se nejspíš zatím bude vyvíjet stejným směrem, jen zrychlujícím tempem. Dluhy budou růst a budou nedostatečně spláceny, peníze se budou „tisknout“ a nakonec nejspíš přijde nějaký způsob měnové reformy, která ožebračí lid a sníží globální dluhy. Na novém měnovém systému se pracuje již několik let. Bankéři vědí, že ten stávající je neudržitelný. V každém případě, hodnota peněz se bude stále propadat tak jako tak, a pokud se situace dostane až k měnové reformě, nikdo z nás v tu chvíli nebude chtít držet majetek v penězích. Ostatně „malá“ měnová reforma proběhla i nedávnou extrémní inflací, která výrazně zvýšila výběry daní a usnadnila splácení toho zmiňovaného státního dluhu. Naše peníze během ní přišly o 35 % hodnoty. Je lepší se zamyslet a být připraven. S tím vám mohu pomoci.
