Článek
Nebudu zde rozpitvávat onu záminku, pro kterou jsou odbory opět teatrálně proti a kterou demagogicky nadsazují a fabulují, ale zaráží mě jejich drzost komandovat arogantně vládu z pozice jakéhosi zájmového sdružení. Máme ještě v živé paměti jak organizovaly stávky a demonstrace proti jakémukoliv vládnímu kroku, ať už to byly daňové, sociální, důchodové, školské, či zdravotnické reformy, včetně jediné alespoň trochu funkční důchodové reformě Petra Nečase a to dokonce i proti návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Odbory jsou zájmové občanské sdružení, nikým nevolené. Mají 35 odborových svazů a 800 000 členů, tedy výraznou menšinu všech voličů. Nemohou si uzurpovat mluvit za 10 milionů občanů a 5,5 milionů pracujících, kde tvoří s bídou mluvčí pro 15%. Když si k tomu ještě připočtete, že velká část jejich členů je tradičně jen formálních, nebo ze setrvačnosti a nezanedbatelná část z nich jsou voliči vládních stran, je jejich mandát k šikaně vlády mýdlovou bublinou. To už počet aktivních cyklistů naší země je vyšší.
Nevzpomínám si nikdy na nic, o čem by odbory řekly: „ano, děkujeme, že jste vyšli vstříc našim požadavkům.“ Za to si vzpomínám řadu podstatných zvýšení mezd a různých ústupků ze strany zaměstnavatelů, a to i vysoce nad průměr, kdy odbory opět ryčely, že je to málo.
V dnešní době nejnižší nezaměstnanosti, relativního blahobytu a přeochrany zaměstnance skrze ZP, jsou odbory naprosto zbytečnou pijavicí. A ony to vědí a proto k udržení svého luxusního života z peněz jiných musí problémy vytvářet a uměle udržovat tak nějak stále v popředí kamer a mikrofonů.
Nikdy jsem neslyšel o tom, že by se odbory nezištně postaraly o nějaké vdovy, sirotky, invalidy, nebo nespravedlivě osočené, či vyhozené z práce. Individuální pomoc totiž není tak mediálně viditelná, takže mimo jejich zájem.
Odbory se při svém aktuálním kabaretním vystoupení pozérsky zaštiťují hnutím ANO a jeho doživotním majitelem A. Babišem. Prý „jen počkejte, až se dostane pan velkomožný do Strakovky, on to všechno zase zruší“. To už tu jednou bylo. Při Nečasově důchodové reformě před deseti lety. Dostali, zrušili a to nás dovedlo až sem, do situace, kdy je průběžný pilíř v krachu a hrozí, že o žebrácké holi půjdou za deset let buď sta tisíce důchodců, anebo státní rozpočet. Ono něco rušit, škrtat a ničit je totiž výrazně jednodušší, než vymyslet, vybudovat a prosadit. A taky méně populisticky nebezpečné.
Ach ano, ANO. Nejsilnější opoziční strana a potenciální vítěz příštích voleb. Za dobu své opoziční existence byla primárně a programově už a priory proti všemu, co vláda předložila, navrhla, nebo na co byť jen pomyslela. Veškerý její „přínos“ politické práci spočívá jen v soustavném blokování sněmovny a znemožnění její práce, vetování všeho, rozmluvy s drůbeží, šaškování s plyšáky, místo projednávání zákonů, anebo převlékání se za mastné hranolky Aleny Schillerové. Dobře si ještě pamatujeme, jak se tato paní převlékla za ministryni financí a z titulu své funkce pak pózovala za dva miliony korun na lavičce v parku s pávem.
Takže si shrňme proti čemu hnutí ANO v současnosti zásadně brojí, ať si uděláme představu o jeho politické práci.
Je proti reformě sociálních dávek a jejich zneužívání, kterou výslovně prosazoval Andrej Babiš coby premiér a kterou měla jeho vláda zakotvenou také ve svém závazném programovém prohlášení.
Je proti zavedení korespondenční volby, kterou měla vláda hnutí ANO ve svém programovém prohlášení z roku 2018.
Je proti důchodové reformě, kterou měla vláda A. Babiše ve svém programovém prohlášení a kterou její premiér opakovaně sliboval osm let.
Je proti všem deficitům státního rozpočtu, které navrhovalo hnutí ANO samo 1,5× vyšší i pro necovidové roky.
Je proti snižování výpočtu náhradového poměru důchodů v rámci udržitelnosti průběžného pilíře, které vláda Sobotka - Babiš v roce 2017 sama doporučila budoucím vládám a je i proti zvyšování věku odchodu do důchodu, které ve stejné vládní analýze stanovila jako nezbytný krok. A jen takto prý bude důchodový systém udržitelný až do roku 2080.
Je proti…ale už stačilo, článek není nekonečný.
Zcela postačí evidentní fakt, že odbory budou klidně demonstrovat proti odborům a hnutí ANO bude proti hnutí ANO, pokud to těm dvěma přinese nějakou mediální pozornost, politické body a přízeň voličů.
