Článek
Tak se třeba stane, že po obdarování potřebného cigaretou, včetně jejího zapálení, jste najedno přátelsky vyzván, abyste „navalil“ šrajtofli… Jistě, jedna z prvních reakcí by mohla spočívat v přísném pohledu a ujišťění žadatele, že jediné, co mu můžete hned teď „navalit“, je dobře mířená rána mezi oči, ostatně sám jsem o podobném obranném mechanismu referoval před nedávnem… Ale někdy je třeba nechat zbytečně rozdmýchané emoce stranou.
Jsme přece, tedy většinou, nepočítaje vzácné výjimky, vzdělaní a kulturní lidé, navíc obdařeni různými možnostmi nenásilné komunikace mezi příslušníky našeho druhu.
Proč tedy vyhrožovat užitím hrubé síly tam, kde nás stvořitel vybavil nadprůměrnou slovní zásobou, inteligencí, schopností pohotové reakce a v neposlední řadě i břitkým humorem. Ostatně, třeba si žadatel naší peněženky jen čtverácky zašpásoval a jen čeká na naši reakci… A proč vlastně ne? Inu, vždyť s humorem a nečekanou replikou nemůžete šlápnout vedle snad nikdy a ani já jsem se v tomto ohledu při hodnocení nastalé situace nemýlil… Odvětil jsem tedy žadateli, že mu nemohu žádnou peněženku dát, neboť si jednak nevybavuji, že bych mu nějakou předtím vzal, a pokud mu jde o tu moji, byla by mu nejspíš stejně pendrek platná. Zejména z toho důvodu, že jsem všechnu v ní obsaženou hotovost prohýřil v průběhu předešlého večera i dnešního rána ve velmi veselé a družné společnosti.
Po podání této informace jsem odkráčel, takříkajíc „hrdě a středem“, radostně a přátelsky mu kynuv na rozloučenou. Nechal jsem za zády osobu, zkamenělou v údivu jako socha, s překvapeně otevřenými ústy a pohledem nevěřícně upřeným do záhadných dálek. Snad tam nestojí dodnes…
Buď jak buď, z každého příběhu je třeba si vzít ponaučení… To, které pochází z onoho rána, zní, že v některých životních situacích může i důvtip a inteligence zvítězit nad hrubou silou. V některých proto, že na 100 procent si tím (ani přes nesporný úspěch šarmu a inteligence) být do budoucna, bohužel, nemohu. Znamená to jediné, a tedy, že záložní „argumenty“, či „řešení krizových momentů“ založených zejména na použití silných paží, tvrdých pěstí a (v některých obzvláště dramatických momentech) i trénovaných rychlých nohou prozatím zůstanou součástí mého „arzenálu“…
Kdo je připraven, nebývá překvapen, jak říkali moudří předkové. Ono se snadno může přihodit, že v budoucnu nebude „soupeř“ podobný přístup vítat a akademické debaty nebude ochoten nebo schopen se účastnit. Ať už by to nastalo z jakýchkoli důvodů, přes hubu dostávám strašně nerad, takže je lépe počítat se vším…
