Článek
Jak už název napovídá je takto mapováno to v nás, co nám není mnohdy moc jasné a známé a přeci to s námi velmi úzce souvisí; naše nitro.
Obraz je tedy otiskem té abstraktní bytosti v nás lidech, která skrze nás promlouvá a určuje naše konání, aniž bychom tomu přikládali vůbec nějaký důraz nebo o tom věděli.
Díla, která takto vznikají jsou nejen velmi osobní, ale zároveň velmi progresivní. Jsou vždy zacílena tak, aby člověku v čase, kdy si obraz nechá vytvořit a v době následující živě zrcadlila to, co je mu třeba k duševnímu vývoji. Postupně tak uvolňovala ty složky, které je třeba v sobě poznat a ty vlastnosti nebo návyky, které je třeba reformovat.
Celý proces tvorby vzniká na základě přenosové energie mezi zadavatelem, mnou (autorem) a plátnem, přičemž autor je nestranným zprostředkovatelem procesu. Celá tvorba vzniká v bezmyšlenkovém módu, což je pro vyobrazení duše velmi příhodné.
Je to něco jako sen, který se také ukazuje ve stavu, kdy mozek není vědomě aktivní.
Tak vznikne abstrakce, která zdánlivě nedává žádný konkrétní smysl. Směs čar nebo cákanců, jak se může toto umění zdát.
Avšak pro pozorovatele, který k obrazu přistoupí a je ochoten dialogu s ním, ukáže svůj hlubší obsah skrze pocity, které jsou schopny a ochotny ho vnímat.
A v tom je ten klíč, jelikož tvorba je pocitově emocionální, tak je určena těm, kdož se dovolí vydat se na pouť za hranicí konvenčního vnímání …do krajiny energie, barev, emocí a pocitů…
Touto otevřeností se začnou spojovat jednotlivé dílce obrazu v celky a nitro rozehraje tanec představ a cítění ukáže to, co se v obraze pro daného člověka ukrývá.
Jelikož je lidská duše v nejzazších hlubinách společná (archetypální), tak každý takový obraz přináší informaci každému snaživému pozorovateli za jeho odvahu a otevřenost.
Je diskutabilní a mnohokrát jsem byl této diskusi vystaven, kam se tato disciplína řadí, zda do umění nebo do psychologie. Je pravdou, že z hlubinné psychologie čerpám skrze své nitro nechávám volně protékat vše, co je třeba na zákazníkův obraz vyjevit v míře takové, aby ho jeho duše přijala.
Faktem však je, že i umění je jistým způsobem terapie a psychologie je v jistém ohledu uměním. Oboje je především živé a v životě má své místo; a o život, prožívání jde v lidském účinkování na prvním místě. Nu a umět žít je nejvýše položeným uměním.
Udělejte si tedy každý sám názor o tom, jak na vás obraz působí…pozorujte nezištně, bez myšlenek, dívejte se jakoby za něj. Soustřeďte se na dech a nechte pocity v oblasti břicha promluvit co vám chtějí sdělit.
Pokud si to dovolíte obraz vás natáhne do sebe a ukáže mnohovrstevnou strukturu z níž je stvořen, stejně jako vy.