Článek
Slogan „Global Gateway“ tu obvykle není jen prázdnou frází na letáku, ale nutnou výbavou pro každého, kdo má tu čest řídit kormidlo globálního byznysu. Jenže ouha. Česká kotlina občas ráda přinese exkurz do paralelního vesmíru, kde se sice hraje o stamiliony a prestiž státních podniků, ale jazyková výbava vrcholového manažera by rozplakala i učitelku prvního stupně vesnické školy.
V hlavních rolích tohoto tragikomického dramatu? Radomír Lašák, nově upečený šéf Letiště Václava Havla v Praze, a jeden velmi, velmi zoufalý papírek.
Scéna jako z pera geniálního satirika se odehrála při slavnostním přivítání pompézního zlatého Airbusu A350-1000 tchajwanských aerolinií STARLUX Airlines. Na přistávací ploše vládlo vzrušení, kamery blýskaly, letoun zářil do odpoledního slunce a před mikrofony vystoupil muž, na jehož bedrech leží budoucnost největšího vzdušného přístavu v zemi. Co čert nechtěl, k mezinárodním hostům bylo třeba promluvit jazykem Shakespeara.
Jelikož spoléhat se v tak vypjaté chvíli na vlastní mozek by byl zbytečný hazard, vzal si pan ředitel na pomoc záchrannou berličku – kartičku s poznámkami. Výsledek? Čistá lingvistická alchymie. Z úst šéfa mezinárodního letiště se sice s těžkým mateřským přízvukem vyklubalo několik hrdinských vět, avšak celkový dojem balancoval na hranici mezi zoufalým pokusem o záchranu lidstva a skečem Monty Python. Legendární perly jako „We wish the Starlux full flight to Prague. Full flight from Prague.“ se v tu ránu zapsaly do zlatého fondu českého manažerského folklóru.
Kdybychom měli hledat paralelu, ocitáme se v rovině nezapomenutelných lingvistických eskapád českých politiků – vzpomeňme na bruselské „Ví vil sí“ či legendární „I am very optimistic“. Do této vybrané společnosti nyní hrdě přibývá i šéf letiště, jehož projev by v podání lyžařské legendy Standy Řezáče zněl asi takto: „Good race today. Very good weather. A kind problem. My ski is good prepared.“
K smíchu by to možná bylo, kdyby nešlo o pláč. U řadového zaměstnance, který na letišti skládá kufry, by člověk mávnul rukou. Ale u předsedy představenstva společnosti, jejíž primární agendou je dennodenní komunikace s celým civilizovaným světem, se tak nějak nesměle předpokládá, že úroveň jeho angličtiny přesahuje schopnost objednat si v londýnské kavárně šálek espressa – a i o tom by se v tomto případě dalo s úspěchem pochybovat.
Ministři financí sice zřejmě v tajných laboratořích vybírají manažery podle přísného klíče „hlavně odborně neposkvrněn“, přičemž Lašákovo slavné působení v ČSA, které kdysi poslalo historickou značku k zemi, zjevně posloužilo jako skvělá referenční kniha. Proč se trápit nějakou odborností nebo schopností reprezentovat stát navenek, když můžete mít v čele strategického podniku někoho, kdo na veřejnosti předvede školácký výstup s tahákem v ruce?
Zlatý Airbus odletí, hlášky s videem mezi zaměstnanci letiště ale žijí dál. A tak nám nezbývá než s britským klidem v hlase a kapkou ironie zamávat. Full flight forever! Protože dokud nám hrají tytéž písničky, o zábavu v českých korporátních výšinách nouze rozhodně nebude.
