Článek
Moderní futuristický design je schopen místnost, bez ohledu na její velikost, obohatit a dodat jí jedinečnost. Tento styl umí odlepit veškeré nepodstatné detaily a pokoji propůjčit něco z monumentálnosti, což je aspekt, který mnoho jiných stylových směrů nenabízí. Nicméně, aby byl tento design ve všech svých aspektech ideální, je nutné mít dobré povědomí o správném řádu takového interiéru. Futurismus počítá s jednoduchostí, ale zároveň i složitostí geometrických linií, které by ale měly být vždy čisté a zřetelné. Tento směr je nutné přijmout společně s minimalismem v interiéru a high-tech vybavením. Velkou oblíbenost si získává u těch, kteří jsou kreativní a neustále využívají nejnovější vynálezy civilizace. Futuristický styl jim dává energii a sílu realizovat nejodvážnější plány a postupně realizovat své nápady.
Futuristé, jak se umělci tohoto směru nazývali, si nejenže oblíbili rychlost a rušno moderní doby, ale ještě více to hledali, a dokonce se to snažili vyjádřit ve svých dílech. Jejich zájem o rychlost se projevoval ve zkratkovitosti a proměnlivosti básnického rytmu, což vedlo k tvorbě děl s jedinečnou dynamikou a energií. Nicméně, futurismus nebyl pouze o rychlosti a technice. Byl také velice nacionální a schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob, jak očistit svět od jeho nešvarů, a tím se zbavit všeho starého.
Vstoupit do světa futurismu je jako otevřít dveře do nové dimenze, kde jsme nuceni zanechat za sebou všechny známé mapy a kompasy. Je to jako přistání na neznámé planetě, kde jsou všechny barvy, tvary a zvuky jiné než ty, které známe. Vše, co jsme dříve pokládali za krásné a hodnotné, se zde stává zastaralým a irelevantním. Je to revoluce proti tradičnímu, povstání proti zavedenému.
Tento radikální pohled na svět a společnost pramení z hlubokého přesvědčení, že nové je vždy lepší a že tradice a staré hodnoty jsou překážkou pokroku. Ačkoli se to může zdát poněkud šokující a kontroverzní, toto směry se těší velké popularitě, především v Itálii a Rusku. Jeho vliv se neprojevoval pouze v těchto zemích, ale také v celé řadě dalších zemí, jako ostatně mnoho jiných uměleckých směrů. Nejvýraznější je vliv futurismu na konstruktivismus a imažinismus, ale jeho stopy lze najít také v surrealismu a mnoha dalších.
Futurismus tedy nejenže otřásl uměleckým světem své doby svým radikálním odmítnutím tradice, ale také formoval a ovlivnil celou řadu dalších uměleckých směrů. I přes své kontroverzní názory a radikální přístupy je těžké přehlédnout jeho vliv a důležitost pro svět umění. Ať už nás fascinuje nebo šokuje, futurismus nám ukazuje, jak může umění reflektovat a reagovat na měnící se svět. Trendy vedoucí k futurismu lze vystopovat již v dřívější literatuře, ale za jeho skutečný zrod je považován rok 1909. V tomto roce italský básník Filippo Tommaso Marinetti publikoval v Itálii futuristický manifest, který byl poté otištěn ve francouzštině v pařížském listu Le Figaro. V tomto dokumentu Marinetti definoval základní principy futurismu, například krásu neklidu, rychlosti, boje, poezii odvahy a revoluce. Zároveň zde prezentoval převahu člověka nad přírodou.
V roce 1910 vydali svůj vlastní manifest i malíři a o dva roky později to samé učinili architekti. Futurismus rychle pronikl do Ruska, kde se stal velmi oblíbeným. Zde se hnutí rozdělilo na dvě větve – kubofuturismus a egofuturismus. Ačkoli egofuturismus nebyl příliš významný, kubofuturismus měl významný vliv na tehdejší ruské umění. Futurismus byl ideologicky rozmanitý a postupně se k němu připojovaly různé politické skupiny, především ty levicové. Během první světové války byla aktivní skupina okolo časopisu Roma Futurista, která vystupovala proti Rakousko-Uhersku. Marinetti se kolem roku 1921 spřátelil s Benitem Mussolinim a o tři roky později se na kongresu futuristů otevřeně přihlásil k fašismu. Spolupráce s fašistickým režimem vyvrcholila po italské invazi do Etiopie v roce 1934, kterou futuristé nejen podporovali, ale i básnicky oslavovali.
V rámci futurismu se vytvořila teorie osvobozených slov, která měla ještě více zvýraznit rychlost. Tato teorie spočívala v tom, že slova nebo hlásky byly vyjmuty z kontextu a sestavovány náhodně, bez dodržování logických vazeb a syntaxe. V literatuře se také občas objevil experimentální futurismus ovlivněný kubismem, který se označuje jako kubofuturismus. Příkladem extrémního pokusu v tomto směru je Poesia Pentagrammata, dílo Francesca Canguilly, který do notové osnovy umisťoval osvobozená slova a slabiky a interpunkci nahrazoval hudebními znaménky.
Futuristické myšlenky, zejména dynamika a důraz na mládí, přežívají v literatuře dodnes, především v žánru sci-fi literatury, konkrétně v cyberpunku. Mezi světové spisovatele zastávající futurismus patří například Ital Filippo Tommaso Marinetti, Rusové Vladimir Vladimirovič Majakovskij a Velemir Chlebnikov, který používal jméno Viktor Vladimirovič Chlebnikov, a portugalský spisovatel Fernando Pessoa. Našim nejznámějším představitelem je Stanislav Kostka Neumann.
Architekti se zaměřovali na jednoduchost v návrzích, přičemž se snažili využívat nových materiálů, jako je beton. Také experimentovali s novými kombinacemi materiálů, jako je sklo a kov nebo beton a sklo.
