Článek
Rozhodl jsem se letos vydat na dovolenou sám. I když jsem měl již několik možností navštívit Malagu, dosud jsem žádnou z nich nevyužil. Mnoho mých přátel tam jezdí pravidelně už léta. Jeden známý stevard Noah z Toronta, vlastní tam apartmán, který v sezoně pronajímá. I přesto, že mi ho nabídl, byl pro mě příliš velký, navzdory své skvělé poloze v centru města. Nakonec jsem si našel ubytování na univerzitní koleji, stejně tak v centru.
Výborný mladý personál. Na recepci se střídali studenti, takže jsem vídával ráno i večer, když jsem se vracel na hotel, vlastně kolej, jen samé usměvavé tváře. A slyšel uším dobře znějící: „Ola.“ „Ola.“
Městské ulice jsou plné bílých budov s oranžovými střechami, které kontrastují s azurovým nebem. V popředí jsou vidět palmy a kvetoucí stromy, které dotvářejí atmosféru středomořského města.
A byl to skvělý nápad. Ubytování bylo naprosto úžasné. Kolej se nacházela v ideální poloze pro prozkoumávání města, pokoj byl sice malý, ale moderně zařízený s kvalitním a téměř novým nábytkem. Na recepci se střídali mladí, usměvaví studenti, které jsem viděl ráno i večer, když jsem se vracel zpět.
Hned vedle mého ubytování byl hotel Ibis, kam jsem chodil na večeře a večerní pivo. Měli tam úžasnou zahrádku, vynikající pizzu a chladné čepované pivo. Personál byl mladý a velmi pozorný, takže jsem se tam cítil jako stálý host. Kdykoliv to bylo možné, večeřel jsem a popíjel pivo právě na této zahrádce.
Jednou, myslím, že to bylo právě v pátek večer jsem zůstal i na nějaké míchané drinky, když tu se najednou u mého stolu zjevila bytost jako, no úplně jako Liza Minelli. Bohužel nepřišla zpívat, ale prodat mi nějaký suvenýr – přehnaně barvený náramek na ruku.
Impozantně a detailně vypracované vstupy a bohatě zdobená fasáda jsou dokonalým příkladem španělské renesanční architektury.
Jednoho pátečního večera jsem se rozhodl zůstat na několik míchaných drinků. K mému stolu přišla žena, která se nápadně podobala Lize Minelli. Bohužel nepřišla zpívat, ale prodávat suvenýry. Neuspěla u mě, ale u sousedního stolu s lidmi, kteří mě zaujali svým zvláštním přízvukem, ano. Když jsem slyšel, jak říkají „computadoras“ místo „ordenadores“, věděl jsem, že jsou z Latinské Ameriky. Měl jsem pravdu, byli to studenti z Kolumbie. Když zjistili, že jsem z Prahy, začali všichni společně volat „Praga es una ciudad preciosa. Hemos estado allí. ¿Eres de Praga? Praga es hermosa!“ Tak jsme strávili večer v hotelové zahrádce až do pozdních hodin, než nás číšník vypoklonkoval dávno po zavíračce ven.
První den jsem chtěl vyfotit východ slunce. Vstal jsem brzy ráno a rychle se oblékl do trička a kraťasů, abych se vydal k přístavu. I když se fotky nevydařily úplně podle mých představ, ranní procházka probouzející se Malagou za to stála. Na cestě zpátky na hotel jsem narazil na malebnou kavárnu, která byla otevřená už brzy ráno. Snídaně a káva byly fantastické a za místní ceny.
Nádherný interiér katedrály známé také jako La Manquita. Prostor je plný monumentální architektury s vysokými kamennými sloupy, které podpírají impozantní barokní strop. Světlo proniká do místnosti skrze vitráže, které jsou umístěné vysoko na stěnách a vytvářejí tak nádherné světelné efekty.
Následně jsem se vydal do města, s první zastávkou u Catedral de la Encarnación de Málaga. Španělský renesanční klenot nabízí úchvatný výhled na moře. Postavena byla na místě Velké mešity a její umělecké a kulturní bohatství je vysoce ceněno uměleckými znalci. Katedrála je skutečným mistrovským dílem náboženského umění, a když se dostanete do jejího kůru, ucítíte duchovní atmosféru tohoto místa.
Měl jsem tu čest navštívit město bohaté na historii, kulturu a vynikající gastronomii. Doufám, že moje vyprávění o Malaze bylo pro tebe zajímavé. Pokud tě tato zkušenost inspirovala, neváhej a vydej se na stejnou cestu pro vlastní zážitky. Pokud tě mé vyprávění zaujalo (se uvidí podle komentářů), je možné, že přidám další příběhy z Malagy.
