Článek
Za tu dobu stihl víc než většina jeho předchůdců za celý rok. Ale ne nutně v dobrém slova smyslu.
Tři resorty, žádné zábrany
Motoristé sobě vstoupili do třetí Babišovy vlády s jasným plánem: Filip Turek bude ministr životního prostředí. Mělo to být vyvrcholení jejich politického příběhu – muž, který stranu dotáhl k úspěchu, dostane zásadní resort.
A tady začíná Macinkovo představení. Namísto toho, aby Motoristé ustoupili nebo hledali kompromis, zvolili strategii politické totální války. Macinka se ujal vedení ministerstva životního prostředí ‚dočasně‘ – jenže každým dnem je jasnější, že o nic dočasného nejde.
Slovensko místo Bruselu. 16. prosince 2025, den po jmenování, odjel Macinka do Bratislavy. Ne do Bruselu, ne do Kyjeva, ne do Berlína. Do Bratislavy k Jurajovi Blanárovi – ministrovi země, kde vládne Robert Fico a kde se Rusko považuje za partnera, ne za hrozbu. Symbolika je jasná. Nový kurz české diplomacie bude směřovat jinam.
A pak přišel skandál s Tomášem Tarabou – slovenským ministrem životního prostředí s vazbami na krajní pravici, kterého měl Macinka nechat zastupovat Česko v Bruselu. Plán nevyšel, ale poselství bylo vysláno: Macinka si může dovolit všechno!
Prvních padesát dní: čistky, skandály a SMS. Co všechno Macinka za necelé dva měsíce stihl?
Na ministerstvu zahraničí: Personální zemětřesení. Zrušil vyslání velvyslanců a začal měnit personální strukturu na ‚realistický kurz‘. Veřejně deklaroval, že Česko přestane vyvážet demokracii a zaměří se na ekonomické zájmy. Podpořil přesun ambasády do Jeruzaléma, čímž se postavil proti mezinárodnímu právu uznávanému EU.
Na ministerstvu životního prostředí: „Dnes skončila klimatická krize“ – jeho první slova po nástupu do úřadu. Zrušení sekce ochrany klimatu. Audit všech dotací pro ekologické NGO. Blokování Green Deal norem. SMS skandál s prezidentem. Cenzura novinářů. Redaktorka Deníku N nebyla vpuštěna na tiskovou konferenci. Ignorování prezidenta. Veřejně oznámil, že s Hradem už jednat nebude!
Tři ministři na 13 poslanců = politický jackpot
Podívejme se na čísla. Při pohledu na aktuální rozložení sil ve vládní koalici je zřejmé, že Motoristé sobě vyjednali zdaleka nejvýhodnější podmínky. Přestože jsou početně nejslabším článkem koalice se 13 poslanci, v přepočtu na jednoho zákonodárce disponují největším vlivem na chod státu.
Zatímco na jedno ministerské křeslo připadá u hnutí ANO téměř devět poslanců a u SPD pět, u Motoristů je tento poměr pouhých 3,25 : 1. Motoristé mají nejlepší poměr ze všech. Každý jejich poslanec má v přepočtu největší vliv na chod vlády.
Turek už není potřeba
Macinka může všechno, co dělá, ospravedlňovat tím, že „jen dočasně“ zastupuje Turka. Když přijde kritika, řekne: „No, já jsem tady jen do doby, než prezident ustoupí.“ Ale ve skutečnosti Macinka už nikdy nehodlá to ministerstvo opustit. A Turek? Ten se pomalu, ale jistě stává politickou minulostí. Podle komentářů z Info.cz: „Tandemy hrdiny a krále nefungují dlouhodobě. Nakonec se zpravidla jeden zbaví toho druhého.“
