Článek
Kdyby existovala kategorie nejlepší vedlejší role v politické debatě, Miroslav Ševčík by ji sbíral pravidelně. Poslední důkaz přišel v březnu v pořadu Události, komentáře na ČT24, kde se tento poslanec za SPD a bývalý děkan VŠE postaral o dva momenty, které budou diváci vzpomínat mnohem déle než samotnou debatu o cenách energií.
Zelené desky, modrý svetr a moderátorka se železnými nervy
Druhá část posledního vydání Událostí, komentářů nesla vážné téma. Rostoucí ceny plynu kvůli válce na Blízkém východě, zdražující ropa a otázka dopadů na domácnosti i firmy – tedy agenda, u které by člověk čekal soustředěnou, věcnou debatu. Moderátorka Tereza Řezníčková přivítala Ševčíka coby místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru a Gabrielu Svárovskou ze Zelených za klub Pirátů, členku výboru pro životní prostředí. Od začátku bylo jasné, že se hosté budou rozcházet v pohledu na energetiku i roli zelené politiky.
Když Řezníčková vyzvala Ševčíka, aby reagoval na argumenty Svárovské, poslanec se s vervou pustil do oponentury – jenže nejprve stihl pronést větu, která večer definovala: „To je nesmysl, totální nesmysl. Já jsem si vzal radši zelené desky, zelený svetr, zelenou košili dneska.“
Moderátorka ani nezamrkala: „To je modrá.“
A měla pravdu. Ševčík sice skutečně držel výrazně zelené desky, ale jeho svetr byl naprosto evidentně modrý. Muž, který přišel do studia demonstrativně oblečen ‚na zeleno‘ jako symbol odporu vůči zelené politice, si nevšiml, že polovina jeho outfitu vzdává hold jiné barvě. Kdyby ve studiu seděla módní policie, zpozorněla by dřív než ekonomové.
Debata pak pokračovala věcně, místy ostře. Svárovská varovala před rozpočtovými dopady snižování spotřebních daní, mluvila o riziku palivové turistiky a opakovala, že éra levných pohonných hmot skončila. Ševčík oponoval po svém, s tabulkami, grafy a rétorikou, která je jeho poznávacím znamením.
Nejlepší televizní tečka však přišla na samotném konci. Při loučení se Ševčík odhodlal k velkému závěrečnému gelu a pronesl: „Krásný večer, dobrou noc a nenechme si vymývat mozky zelenou barvou.“ Řezníčková ho opravila podruhé, klidně a s lehkým nadhledem: „To je modrá, pane Ševčíku.“
Kariéra děkana a politika jako série kuriózních momentů
Bylo by nespravedlivé vytrhávat březnový večer z kontextu. Ševčík totiž není žádný nováček v produkci nezapomenutelných mediálních momentů, je to v jeho případě spíše dlouhodobá a pečlivě (byť zřejmě neúmyslně) budovaná značka.
Připomeňme jen ty nejslavnější kapitoly: Majáček na D5 (2014): Aby se vyhnul koloně, nasadil si na auto modrý majáček a jel v protisměru pruhem vyhrazeným pro záchranáře. Vysvětlení? Vezl prý ženu ve vážném zdravotním stavu. Svědkové jeho verzi zpochybňovali.
Náhodná procházka u Národního muzea (2023): Po protivládní demonstraci byl Ševčík zachycen přímo u vchodu do muzea v momentě, kdy se skupina lidí pokoušela vniknout dovnitř a strhnout ukrajinskou vlajku. Jeho vysvětlení – že „šel náhodou kolem“ z rodinné oslavy a pomáhal zraněnému člověku – se stalo jedním z nejcitovanějších výroků roku a živnou půdou pro desítky internetových koláží. Výsledkem bylo jeho odvolání z postu děkana Národohospodářské fakulty VŠE.
Akademické dědictví: Za jeho vedení fakulty odešla řada uznávaných ekonomů, kteří si stěžovali na dusnou atmosféru. Rektor Petr Dvořák ho v prosinci 2023 odvolal, Ševčík se brání soudně dodnes, a to i po svém zvolení do Sněmovny v roce 2025.
Slovník jako z kabaretního pořadu: Premiér Fiala je u něj „hňup“, bývalá eurokomisařka Věra Jourová se přejmenovala na „Joudovou“ a projevy v Evropském parlamentu označil za „výblitky“. Rektor VŠE to tehdy ohodnotil jako chování poškozující dobré jméno univerzity. Ševčík to nejspíš bral jako kompliment.
Ekonom, nebo komik za SPD?
Ševčík se prezentuje jako nezávislý odborník, hlas zdravého rozumu v moři zelené ideologie. Jenže jeho televizní výstupy stále více připomínají spíše stand-up comedy než ekonomickou analýzu. Taktika ‚vytáhnu vlastní tabulky a nebudu je pouštět z ruky‘ nebo schopnost odbočit uprostřed debaty o cenách plynu k barvě vlastního oblečení – to jsou věci, které se ekonomickým odborníkům zpravidla nestávají.
Na druhou stranu,a to je možná nejzajímavější paradox celé jeho existence, Ševčík skutečně ekonomii studoval, vyučoval a po léta vedl fakultu. Před rokem 1989 přitom vyučoval marxismus-leninismus a byl členem KSČ, což dnes jeho kritici rádi připomínají v kontrastu s jeho nynějším vystupováním coby influencer a bojovník za svobodu.
Z děkana, který chtěl reformovat českou ekonomickou vědu, se stal poslanec, jehož nejodbornější příspěvky do veřejné debaty se týkají záměny modré a zelené barvy
Večer v TV shrnula moderátorka Řezníčková s přesností, která by mohla sloužit jako epitaf celé Ševčíkově mediální kariéře: „Tabulky si můžete ukázat klidně v zákulisí, budu ráda.“
Zbylo zelené desky, modrý svetr a vnímavá moderátorka, která dvakrát během pár minut připomněla, že barvy mají na rozdíl od ekonomiky v televizi rozhodně své jistoty. Miroslav Ševčík odcházel ze studia jako vždy, se vztyčenou hlavou, svůdně rozevlátým účesem a pravděpodobně přesvědčen, že večer 100% vyhrál.
