Článek
Byl to chladný dubnový den roku 2001, když se klidným předměstím Scottsdale v Arizoně rozlehl ohlušující výbuch. Plameny šlehaly vysoko do nebe, černý dým halil okolní domy a sousedé vyběhli na ulici v němém úžasu. Nikdo netušil, že uvnitř hořícího domu leží tři mrtvá těla, a že muž, který za tímto hrůzným činem nejspíš stojí, se již dávno ztratil v temnotě pouštní krajiny. Robert William Fisher, otec, manžel, hrdina každodenního života. A možná i chladnokrevný vrah.
Zárodky temné duše
Abychom pochopili hrůzu toho, co se stalo 10. dubna 2001, musíme se vrátit trochu do minulosti, do ulic Brooklynu v New Yorku, kde se 13. dubna 1961 narodil Robert William Fisher. Byl nejstarším ze tří dětí. Na pohled obyčejná americká rodina, uvnitř však ukrývající zárodky budoucí tragédie.
Když bylo Robertovi pouhých patnáct let, jeho rodiče, William Fisher, bankéř, a Jan Howellová se rozvedli. Pro citlivého teenagera to byl zdrcující úder. Spolu se svými sestrami odešel žít k otci do Arizony, kde navštěvoval Sahuaro High School v Tucsonu. Rozvod ho poznamená na celý život.
Byl z toho velmi zatrpklý. O rodičích nemluvil rád, ale bylo vidět, jak moc ho to bolí.
Fisher se sám svěřil kolegům z Mayo Clinic Hospital, několik málo týdnů před tím, než zmizí ze světa, že kdyby jeho matka Jan rodinu neopustila, byl by jeho život úplně jiný. Tato jediná věta jako by v sobě skrývala klíč k celé tragédii.
FBI, původní plakát s nápisem hledaná osoba FBI spolu s kompozitními snímky vytvořenými FBI, které ukazují, jak se Fisher může pokusit maskovat.
Po střední škole nastoupil Fisher do amerického námořnictva. Pokoušel se proniknout do prestižní jednotky Navy SEALs, ale selhal. Tento neúspěch byl prvním z řady životních ran, které ho formovaly do podoby člověka plného potlačovaného hněvu.
Stal se hasičem v Kalifornii. Silný, fyzicky zdatný, odhodlaný. Jenže vážné poranění zad ho přinutilo odejít do předčasného důchodu. Přestěhoval se do Arizony, kde začal novou kariéru ve zdravotnictví. Pracoval jako chirurgický katetrizační technik a respirační terapeut. V době vražd byl zaměstnán jako chirurgický technik v Mayo Clinic ve Scottsdale.
Zdánlivě byl Fisher mužem, kterého by každý obdivoval. Fyzicky fit, oddaný pobytu v přírodě, vášnivý lovec a rybář. V kostele aktivně působil v mužském sboru. Snažil se projektovat obraz vzorného otce a manžela. Bohužel se za touto fasádou skrývalo něco mnohem temnějšího.
V roce 1987 se Robert Fisher oženil s Mary Cooperovou. Na první pohled to byl dokonalý pár. Ve skutečnosti vztah prostoupený strachem, kontrolou a ponižováním.
Fisher byl popisován jako muž s obsedantní potřebou kontroly. Stěny v domě musely být natřeny výhradně bílou barvou. Na zdech smělo viset jen minimum obrázků. Když Maryina matka vyrobila speciální přikrývky a deky s láskou ručně šité, Fisher je zakázal vyvěsit. Musely zůstat skryté v komoře, daleko od očí.
Kolikrát přišla Mary s tím, že by chtěla pověsit maminčinu dečku, vzpomínala Maryina přítelkyně Kimberly Sue Davidsonová. Ale on jí vždy řekl něco ve stylu – není na čase to všechno vyhodit?
Jednou, když se Mary odvážila promluvit bez jeho svolení, Fisher na ni namířil zahradní hadici a postříkal ji studenou vodou jako divoké zvíře. Svého syna Bobbyho byl schopen trestat emocionálně jen proto, že neměl zájem o lov a rybaření tj. věci, které Fisher považoval za pilíře mužství.
Snad nejděsivější epizoda se odehrála na jezeře. Fisher se rozhodl naučit své děti plavat tím nejbrutálnějším způsobem, jednoduše je hodil z lodi do vody. Brittney křičela. Bobby plakal. Fisher je nakonec vytáhl zpět na palubu a se studeným úsměvem prohlásil: „Tak. A jak se to líbilo?“
Lovecké výpravy s přáteli odhalovaly další zneklidňující stránku jeho osobnosti. Poté, co jednou skolil losa, začal si mazat jeho krev po tváři. Při jiné příležitosti se nepozorovaně připlížil za piknikující rodinu v lese a bez varování vyprázdnil zbraň do vzduchu. Pro zábavu.
Koncem devadesátých let se manželství Fisherových začalo nezadržitelně rozpadat. Fisher sám v roce 1998 přiznal přátelům, že přemýšlí o sebevraždě, tak moc ho trápil stav jeho vztahu. Ve stejném roce vyhledali manželé pomoc u seniora jejich sboru a podstoupili manželské poradenství.
Fisher se přiznal kolegům k jednorázovému poměru s prostitutkou. Mary mezitím začala tiše spořit peníze, což svým přátelům popsala jako svůj „záchranný fond.“ Byl to jasný signál. Plánovala odejít.
A právě tato myšlenka — myšlenka opuštění, rozvodu, rozpadu rodiny, se stala pro Fishera nesnesitelnou. Viděl, jak se jeho vlastní dětská noční mora pomalu materializuje před jeho očima. A rozhodl se ji za každou cenu zastavit.
Krvavá noc v plamenech, která změnila vše
Ráno 10. dubna 2001 zasáhla výbuch domu na klidné scottsdalské ulici. Hasiči bojující s plameny museli čelit i sérii menších explozí, pravděpodobně způsobených náboji nebo plechovkami s barvou, které jim bránily v přiblížení. Když byly plameny konečně zkroceny, uvnitř zuhelnatělých trosek byly nalezeny tři těla. V postelích. Jako by spali. Mary Fisherová, 38 let. Brittney Fisherová, 12 let. Bobby Fisher, 10 let.
Každý z nich měl podříznuté hrdlo. Mary navíc nesla střelnou ránu v zadní části hlavy. Těla byla polita urychlovačem hoření.
Vyšetřovatelé brzy odhalili příčinu exploze. Plynové potrubí od domácí pece bylo záměrně odpojeno. Nahromaděný metan pak zapálila svíčka — svíčka, kterou Fisher podle všeho zapálil hodiny předem, čímž si zajistil přibližně desetihodinový náskok před pronásledovateli. Robert William Fisher, otec a manžel byl pryč. Zmizelo také auto manželky.
Největší ‚hon na člověka‘ v arizonské historii
Policie uvedla Fishera jako jediného podezřelého již 14. dubna a 20. dubna bylo Mary auto nalezeno opuštěné v lese poblíž městečka Young v Arizoně, přibližně 150 kilometrů severovýchodně od Phoenixu. Nedaleko byl nalezen i Fisherův pes, živý.
Přes sto policistů a agentů FBI prohledávalo členité horské terény. Prohledávaly se jeskyně, rokle, lesní stezky. Fisherův profil napovídal, že by mohl být schopen přežít v divočině velmi dlouho, byl fyzicky zdatný, zkušený v přírodě, vytrvalý. Po několika dnech byl hon odvolán. Fisher zmizel, jako by ho spolkla sama arizonská poušť.
475. místo na seznamu FBI
Fisher byl zařazen na proslulý seznam FBI Ten Most Wanted Fugitives — jako 475. osoba od vzniku tohoto seznamu v roce 1950. Jeho fotografie, popis a varování se rozšířily po celé zemi:
výška: 182 centimetrů
váha: přibližně 86 kilogramů
oči: modré
vlasy: hnědé
Zvláštní znamení: zlatá korunka na levém horním premoláru, chirurgické jizvy na dolní části zad, nápadně vzpřímená chůze s vystrčeným hrudníkem. Byl popsán jako ozbrojený a extrémně nebezpečný. U smutné příležitosti patnáctého výročí vražd vydaly FBI a Scottsdale Police Department nové věkem upravené fotografie Fishera. Billboardy po celé Arizoně byly polepeny jeho tváří.
Stopy, které nikam nevedly. V průběhu let přicházely stovky tipů. Žádný nepřinesl výsledek. V únoru 2004 byl ve Vancouveru v Kanadě zadržen muž nápadně připomínající Fishera, chyběl mu zub právě tam, kde Fisher nosil zlatou korunku, a měl jizvy na zádech. Kanadská policie ho držela téměř týden. Nakonec ho identifikoval příbuzný. Otisky prstů nesouhlasily.
V roce 2014 provedla policie razii na dům v Commerce City v Coloradu po tipu, že se zde Fisher ukrývá. Nikde ani stopa. Rok 2009 přinesl zprávy o podezřelém střetu v Guatemale, kde turisté nahlásili muže připomínajícího Fishera. Spekulovalo se, že překročil mexickou hranici v době, kdy hraniční kontroly nebyly tak přísné jako dnes. Zvláštní agent FBI Bob Caldwell, který případ vedl léta, charakterizoval Fishera jednoduše:
Je arogantní. Namyšlený. Je to člověk, který vždy vše věděl nejlépe. A je to samotář. A samotáři jsou velmi těžko k nalezení.
Živý, nebo mrtvý? Debata o jeho osudu trvá dodnes. Mnozí vyšetřovatelé se přiklánějí k teorii, že Fisher zemřel vlastní rukou někde v hornatém terénu severně od Paysonu, tedy v divočině, kterou znal lépe než kdokoli jiný. Jiní věří, že žije pod falešnou identitou, možná někde v Latinské Americe, možná s novou rodinou. A právě tato druhá teorie budí u vyšetřovatelů největší hrůzu.
„Bojíme se, že si mohl najít novou rodinu,“ přiznal jeden z detektivů. „A že by ji mohl jednoho dne opustit stejným způsobem, jakým opustil tu první.“
Kdesi v Americe, nebo možná daleko za jejími hranicemi, možná žije muž se zlatou korunkou na zubu, jizvami na zádech a tíhou nevyřčeného tajemství ve svědomí. Muž, který jedné dubnové noci zapálil svíčku, podřízl hrdlo svým vlastním dětem a zmizel do tmy. Nebo možná leží kdesi v arizonských horách, pohřben pod vrstvami lesního humusu, daleko od soudních síní a lidských očí.
Mary. Brittney. Bobby…
Tři životy, které zhasly příliš brzy. Tři hrdla přeřezaná v tichu spícího domu. Tři oběti muže, který neunesl myšlenku na to, že by byl opuštěn, tak jako byl opuštěn jako patnáctiletý chlapec v Brooklynu. Robert William Fisher zůstává na útěku. Případ zůstává otevřený. A spravedlnost stále čeká.
Pokud máte jakékoli informace o pobytu Roberta Williama Fishera, kontaktujte nejbližší pobočku FBI nebo místní policii. Za informace vedoucí k jeho dopadení je nabízena odměna.
Zdroje: https://web.archive.org/web/20100411084825/http://www.fbi.gov/pressrel/pressrel02/fisher.htm, https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_William_Fisher, https://www.phoenixnewtimes.com/arts-culture/robert-fisher-murder-case-documentary-great-story-not-so-hot-story-execution-6639823/, https://www.azfamily.com/2024/08/10/podcast-uncovers-altered-timeline-witnesses-robert-fisher-case/, https://ktar.com/arizona-news/fbi-to-show-new-images-of-arizona-most-wanted-fugitive-robert-william-fisher/1006656/, https://kdvr.com/news/two-arrested-as-police-raid-home-in-search-of-murder-suspect/
