Článek
Nekonečný písek rázem ustupuje statisícům datlových palem, olivovým hájům a třpytivým hladinám solných jezer.
Přímo v srdci oázy však stojí něco, co do idylické krajiny příliš nezapadá. Gigantická struktura připomíná rozteklé termitiště nebo hrad z písku, který na pláži zanechalo obří dítě. Jste v Šálí – staré pevnosti, jejíž jméno v berberském dialektu znamená prostě „město“.

Píše se rok 1203 a oáza Síwa je sice úrodným rájem, ale pro kočovné beduínské kmeny představuje hlavně snadnou kořist. Podle kronik zbývá po sérii nájezdů v celé oáze pouhých čtyřicet práceschopných mužů. Rozhodnou se pro radikální krok: postavit nedobytné útočiště na strmém kopci uprostřed údolí.
Vzniká Šálí – pevnost navržená jako uzavřený organismus s jediným vstupem, bránou Bab al-Enshal. Každý večer se masivní dřevěné dveře zavíraly a obyvatelé mohli spát bez obav z přepadení.

Když se zdí dotknete dnes, ucítíte pod prsty hrubou, ostrou texturu. Místní průvodce vám nejspíš uloupne kousek omítky a řekne: „Ochutnej.“ Je slaná. Šálí je totiž postavené z karsheefu – lokálního stavebního materiálu, který vzniká smícháním bahna, jílu, písku a krystalů soli vytěžených ze dna okolních jezer.
Na slunci karsheef ztvrdne na betonovou pevnost. Funguje navíc jako skvělá přírodní klimatizace: v létě drží uvnitř domů chlad, v zimě naopak hřeje. Má to ale háček. Jeho největší spojenec je zároveň jeho záhubou – voda.
Po více než sedm století fungovalo Šálí bezpečně. Domů přibývalo, uličky byly tak úzké, že se v nich sotva vyhnuli dva osli, a město rostlo do výšky. V oblasti, kde téměř neprší, se zdálo, že pevnost vydrží věčně.

Jenže v roce 1926 přišel šok. Nebe nad Síwou se zatáhlo a spustil se třídenní přívalový déšť. Sůl v karschifu se pod náporem vody začala rozpouštět. Zdi, které odolávaly nájezdům beduínů, se měnily zpět v husté bláto. Lidé v panice prchali z hroutících se domů a během několika hodin se staré Šálí proměnilo v tekoucí ruinu. Obyvatelé se sestěhovali pod kopec a postavili si nové domy z modernějších materiálů. Staré Šálí osiřelo.







