Článek
Jmenování Evy Decroix (ODS) na post ministryně spravedlnosti patří k těm zvlášť nezapomenutelným. Scéna připomíná slavný moment z filmu, kdy Luc Besson vysílá na scénu Viktora Čističe– postavu, která má za úkol jedné: uklidit po naprostém průšvihu, protože běžné nástroje selhaly. Jenže v českém sequelu tomu chybí styl, odvaha i elementární smysl pro sebereflexi.
Ukradený důchodce
V zahraničí i v tuzemsku už tradičně rezonují trapné aféry našich politických hvězd. Pamětníci si vzpomenou, jak reportér BBC s neskrývaným pobavením komentoval kauzu Evy Decroix, která se nebála prezentovat „spokojeného seniora“ nad snížením důchodů, ovšem ukázalo se, že onen pan Václav pochází z fotobanky. Nikoli z Vysočiny, jak paní poslankyně naznačovala, ale bůhví odkud.
„To by neudělal ani můj syn,“ směje se britský novinář. Český volič ale nepláče na schodech Downing Street, ale u vlastního stolu, když mu z účtu mizí valorizace, zatímco místo vysvětlení dostává digitální ilustraci.
„Bože můj. Vypadá to, že český senior Václav, který je podle vládní poslankyně (dnes ministryně) šťastný za nižší důchod, také dostal slevu čtyřicet procent na lékařskou prohlídku v brazilském Anápolisu, už se nebojí, že by v Německu neměl nouzovou linku pro seniory, a také přežil rakovinu plic v St. Louis,“ napsal tehdy reportér Cameron z BBC.
Když premiér Fiala vyslal Decroix na ministerstvo spravedlnosti, je to s jasným zadáním: objasnit všechny okolnosti týdne hanby, kdy ministerstvo přijalo podezřelý dar v bitcoinech od pofiderního dárce. Jenže místo rázného činu jsme dostali slib externího auditu a opatrné balancování mezi loajalitou k ODS a bulvárem. Měli jsme očekávat ránu na branku, místo toho je to Decroix. „Transparentnost a audit budou,“ říká, ale veřejnost už si mezitím stejně myslí svoje. „Mistryně deziluzi“ se tak sama sobě stala symbolem.
Jmenování Evy Decroix není oceněním odbornosti, nýbrž ukázkovým příkladem obětního jehněte, nebo spíš postavy, která svou stranou prokazuje loajalitu na hranici politického sebezničení. Obětovali ji, píší komentátoři a mají pádné argumenty: Decroix nikdy nezápolila o pozici nezávislého arbitra, naopak je výkladní skříní vnitrostranické kázně. Fiala tak nevysílá světu signál obnovy důvěry, nýbrž jasnou zprávu: Nad tímto ministerstvem si ODS udrží kontrolu za všech okolností, jakkoli je to nevěrohodné či riskantní.
Přežití politické kultury - udrž se u koryta ať se děje, co se děje!
Bitcoinová aféra, veřejná nedůvěra, nekompetence… Namísto restartu dostáváme recycling v podobě osvědčených kádrových metod. Není divu, že prezident Pavel varuje: „Je třeba oddělit mýty od podezření.“ Jenže když na vrchol postavíte figurku, která sama nikdy nedala přednost pravdě před efektem (ukradený důchodce), čekat více je naivní.
Pokud někdo čeká, že Eva Decroix promění ministerstvo ostudy, čeká zbytečně. Čeká nás éra auditu, hlídání vlastní značky a politického balancování, zatímco skutečná spravedlnost špendlí titulky v zahraničních médiích. Bohužel, mistryně mediálních „přebarvování“ již přebírá otěže. My ostatní jen můžeme volat: Bože, buď nám – a české justici – milostiv! Opravdu to budeme potřebovat.
Zdroje: https://www.expres.cz/zpravy/eva-decroix-duchodce-rob-cameron.A230303_100758_dx-zpravy_stes , https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/eva-decroix-petr-pavel-ministryne-jmenovani-petr-fiala.A250610_083659_domaci_mul