Článek
Možná jste názoru, že něco jako „biologická nemožnost“ neexistuje. Avšak, je nutné oddělit biologické zákony od právních zákonů, které mohou občas biologické zákony úplně popřít. Toto potvrzuje nedávný případ, který byl řešen v jižní Americe. Jednalo se o dvojčata, která byla téměř identická a od malička si ráda hrála na to, že jsou zaměnitelní, aby mohli dělat vtípky. Často se stýkali se stejnými ženami, aniž by ty věděly, že se se dvěma různými lidmi setkávají. Podle starého rčení „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne,“ se z jednoho z těchto vztahů narodila dívka. Žádné z dvojčat se však k rodičovství nechtělo přiznat. Matka dítěte proto podala k soudu žádost o určení otcovství, ve které uvedla jméno jednoho z dvojčat.
Tento muž však otcovství popřel a tvrdil, že otec je jeho bratr. Situaci nevyřešily ani testy otcovství, které prokázaly, že oba jsou otcem dívky s pravděpodobností 99,9 %. Test otcovství zkoumal pouze některé sekvence genomu a pro přesný výsledek by bylo nutné provést složitější test zygozity. Tento test však soud odmítl provést kvůli větším nákladům. Soud, vůči odmítnutí testu zygozity, rozhodl, že matka má právo na alimenty a péči o dítě a oba muži jsou oficiálně otcové dívky.
A tak se stalo, že z biologického hlediska jedna dívka sice má jednoho otce, ale z právního hlediska má dva. Tento případ je nápadně připomíná situaci z řecké mytologie, kdy byl jedním z otců Héraklés a jeho nevlastní bratr Ifiklés.
Z hlediska právního řádu je toto rozhodnutí velmi důležité. Otevírá totiž nejrůznější otázky o právech a povinnostech rodiny v této neobvyklé situaci. Co znamená závazek k péči o dítě pro dva muže, kteří jsou označeni jako otcové? Jak se toto dvojité otcovství odráží v relaci s matkou dítěte? Jaký dopad má toto rozhodnutí na případné další děti těchto mužů? To jsou otázky, na které musí právní řád ještě najít odpovědi. Nejedná se zde o pokus o narušení rodinných hodnot, ale o potřebu přizpůsobit se realitě a schopnosti právního systému reagovat na měnící se společnost. Jak se ukázalo, zákony musí být schopny zvládnout i tak vysoce neobvyklé situace, jakou je dvojité otcovství univerzálních dvojčat.
Myslet si, že biologie má poslední slovo v otázkách otcovství, je chybné
Jak tento případ ukazuje, právo je zde, aby sloužilo společnosti a musí se přizpůsobovat jejím potřebám a realitě. Tak jako biologie dokázala překvapit svými možnostmi, dokázalo tak i právo. Tento případ ukazuje komplexnost současného světa a ukazuje, že i když se nám může zdát, že máme všechno pod kontrolou, realita je vždy o něco divočejší. A tak se může stát, že dvojčata jsou otcem jednoho stejného dítěte.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že bratři se pokoušejí zakrýt skutečnou identitu otce a že jejich nečestné chování nezaslouží zákonnou ochranu. Z toho důvodu byla obě dvojčata prohlášena za otce malé dívky a byla jim uložena povinnost platit alimenty. Nicméně konečné rozhodnutí nebylo tak neobvyklé, jak se zdálo. Ukázalo se, že je chybou, pokud soudy usilují o úsporu nákladů na důkazním řízení za jakoukoli cenu. Odvolací soud nakonec zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a nařídil provedení drahého, ale přesnějšího testu. Proto příběh bratří nakonec neskončil tak bizarně, jak začal.
Zdroj: Tribunal de Justicia
