Článek
V české justici i kryptosvětě se zřídka objeví událost, která by tolik ilustrovala propast mezi kyberprostředím a státními institucemi, jako je případ Tomáše Jiřikovského a jeho slavného darknetového tržiště. Zatímco soudy a policie zápasily s fenoménem nové doby, mladý student Provozně ekonomické fakulty ČZU Ondřej Havlík odvedl práci, která strčila státní aparát do kapsy. Jeho závěry jsou alarmující.
V roce 2019 se veřejnost domnívala, že případ Jiřikovského, provozovatele nechvalně proslulého Sheep Marketplace, je uzavřen. Soud rozhodl, majetek byl zabaven, pachatel potrestán. Jenže Havlík, tehdy pouhých dvaadvacetiletý student, šel dál než policejní zprávy či soudní rozsudky.
Ve své bakalářské práci prokázal, že na jedné z adres spojených s Jiřikovského darknetovým tržištěm se kumulovalo 39 918 bitcoinů. V roce 2013, kdy Sheep Marketplace končil, mělo toto množství hodnotu necelé miliardy korun. Dnes, po prudkém růstu ceny bitcoinu, přesahuje suma 91 miliard korun – což by v tuzemských poměrech znamenalo jeden z největších majetků vůbec.
Stát zabavil jen 0,5 bitcoinu
To, co následuje, je kafkovská fraška. Soudní spisy uvádějí, že stát dokázal Jiřikovskému zabavit pouze půl bitcoinu. Z digitální mega pokladnice, jejímž prostřednictvím proudily stovky milionů dolarů, české úřady zachytily jen zlomek. Kde jsou zbylé prostředky? Kdo k nim má klíče? Proč nikdo nehledal dál?
Ondřej Havlík v práci popsal i mechanismus přesunu bitcoinů, díky veřejné povaze blockchainu lze pohyby sledovat a analyzovat. Poukázal na nepoměr mezi zabavenými prostředky a skutečným objemem transakcí spojených s Jiříkovského adresami. „Odhad škody, kterou soud vyčíslil, vůbec neodpovídal realitě,“ varoval Havlík a realita je o desítky miliard jinde.
Selhání státu na plné čáře
Jak se to mohlo stát? Havlík má za to, že zásadní chyba nastala už na úplném začátku, kdy Jiřikovský ještě nebyl zadržený. Kryptoměny mohly být přesunuty, zajištění digitálních klíčů selhalo, stát si neporadil. Investigace Deníku N potvrzuje, že české policejní složky nebyly na rychle se vyvíjející prostředí kryptoměn připraveny.
Tento případ není jen selháním v konkrétní kauze. Je výsměchem všem občanům, kteří důvěřují v efektivitu vyšetřovacích orgánů. Havlíkův příběh by měl být povinnou četbou pro všechny, kdo řeší kyberkriminalitu i pro zákonodárce tvořící pravidla pro digitální ekonomiku. Stát zjevně potřebuje odborníky.
Kam zmizelo 39 918 bitcoinů? Kdo teď drží digitální klíče k majetku, který by mohl změnit životy stovek lidí? A hlavně: kdy začne stát brát kryptoměny vážně? Pravdu o skutečných rozměrech kyberzločinu často odhalují ti, od kterých bychom to nejméně čekali. A investigativní práce, byť studentská, má sílu pohnout světem.
