Článek
Jako z thrilleru od Netflixu. Ve dvě ráno. V Brně, v tichých ložnicích strážců české konstituce, se rozsvítí displeje telefonů. Přichází textová zpráva. Žádný spam, žádné rodinné naléhání. Podle hypotetického scénáře, který v posledních dnech jako tichá pošta koluje českým internetem, na nich svítí jméno muže, který má v popisu práce diplomacii, ale v srdci náturu politického rváče. Ministra zahraničí Petra Macinky.
Zatímco tato noční SMS anabáze zůstává (aspoň prozatím) v rovině divokých spekulací a internetového folklóru, realita všedního dne není o moc klidnější. Ministr Macinka totiž nepoužívá noční SMS zprávy. On pálí z těžkého kalibru, za bílého dne a přímo před televizními kamerami. A následky? Ty už začínají mít razítko podání na státním zastupitelství.
Od méněcenných k ústavnímu puči
Abychom pochopili, proč jsou dnes lidé ochotni věřit i fámám o nočním zastrašování soudců, musíme se vrátit o pár týdnů zpět. Petr Macinka, kdysi šedá eminence institutu Václava Klause a dnes politický buldozer, si s diplomatickými rukavičkami nikdy netykal. Když v květnu v televizní debatě označil své kritiky za „méněcenné lidi“, v médiích to jen zahučelo a na stole přistála civilní žaloba. Jenže uprostřed horkého června 2026 přišel skutečný ústavní blackout.
