Článek
Islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir se připojila k velkému davu lidí, který se v hlavním městě zúčastnil celodenní stávky za rovnost mužů a žen. Jakobsdóttir vyjádřila svůj cíl dosáhnout plné rovnosti pohlaví v zemi do roku 2030. Shromáždění se zúčastnilo více než čtvrtina islandské populace a stávka byla největší, kterou země kdy zažila. Premiérka zdůraznila potřebu boje proti rozdílům v odměňování, genderově podmíněnému násilí a sexuálnímu obtěžování. Akce způsobila rozsáhlé narušení v zemi, kdy byly školy a školky zavřené a jen jedna banka zůstala otevřená.
Demonstranti po celém Islandu požadovali odstranění rozdílů ve mzdách a ukončení násilí na ženách. Největší shromáždění se konalo v centru Reykjavíku, kde se lidé sešli s rodinou, přáteli a kolegy a nesli transparenty, povzbuzovali řečníky a zpívali spolu s účinkujícími. Premiérka Jakobsdóttir zdůraznila, že přestože je Island považován za světového lídra v rovnosti žen a mužů, stále zde existují problémy týkající se nerovností. Svou podporu stávce vyjádřila i první dáma země, Eliza Reidová, která uvedla, že nebude odpovídat na e-maily, protože je ve stávce.
Premiérka uvedla, že její vláda je odhodlána zavést další reformy, které by řešily dané problémy. „Z našich zkušeností vyplývá, že rovnost pohlaví je nejen správná, ale také prospěšná pro naši ekonomiku a společnost,“ prohlásila premiérka. Dodala také, že „svět nedělá dost. Existuje jen málo žen mezi světovými vůdci a v posledních letech jsme jich několik ztratily.“
Také první dáma země a spisovatelka Eliza Reidová podpořila tuto stávku a uvedla, že nebude odpovídat na e-maily, protože se účastní stávky. Toto byla sedmá stávka, ale první celodenní od roku 1975, kdy 90 % islandských žen vzalo den volna. „Téměř půl století poté je rovnost stále daleko,“ dodala první dáma. Prezident Guðni Th. Také vyjádřil svou podporu a uvádí na sociálních sítích, „jejich aktivismus za rovnoprávnost změnil islandskou společnost k lepšímu a pokračuje v tom dodnes“.
Stávka se týkala jak placené, tak neplacené práce, takže otcové převzali péči o domácnost a děti. Podniky a služby musely fungovat pouze s mužským personálem nebo zavřít. V samoobsluze v Reykjavíku pracovali pouze muži. Jedna restaurace se snažila situaci zlehčit tím, že na pozici číšníků najala mužské celebrity. Nicméně existují obavy, zda každý, kdo chce stávkovat, může tak učinit. Tatjana Latinovičová, prezidentka Islandské asociace pro práva žen (IWRA), řekla: „To, co nás znepokojuje, je, že doufáme, že každý, kdo se chce zúčastnit, se zúčastní – včetně zahraničních pracovnic. Vyvinuli jsme tlak na zaměstnavatele, aby netrestali zaměstnance za stávku a povzbuzovali ženy ke stávce.“
Na Islandu žije 39 000 cizinek, což je asi 18 % celkové ženské populace Islandu. V Reykjavíku se jednání začalo v 9 hodin ráno svižnou ranní procházkou, ke které se připojily ženy ze všech oborů. Většina žen, které znám, se stávky zúčastnila, uvedla Sigridur Björg Tomasdottirová, pracovnice pro styk s veřejností. Její dospívající děti se také chtěly zúčastnit, protože jejich školy byly zavřené, protože většina jejich učitelů jsou ženy. Učitelka v mateřské škole Steinunn Sigurgeirsdóttirová se k pochodu připojila se svým kolegou a šéfem. Školka byla zavřená, ale dva zaměstnanci byli v práci a měli úkoly, které měli udělat. „Je důležité, aby ženy držely pohromadě,“ řekla. „Na Islandu máme přísloví: konur eru konum bestar (ženy jsou pro ženy nejlepší).“ V její profesi, kde převažují ženy, jsou podle ní mzdy nízké.
Melissa Osborneová z Arizony, americká letuška a odborářka, přišla na Island speciálně kvůli stávce, aby získala tipy a inspiraci pro své odborové vyjednávání. „Inspirují mě islandské ženy a jejich rovnoprávnost. USA se mají hodně co učit,“ uvedla.
Stávka se zaměřuje na zápas o rovnost pohlaví na Islandu, kde je situace v této oblasti sice výrazně lepší než v ostatních částech světa, ale stále existují problémy, se kterými se ženy potýkají. Premiérka, prezident a první dáma se veřejně postavili za ženskou stávku a zdůrazňují důležitost genderové rovnosti pro prosperitu společnosti.
Je důležité podotknout, že Island je už dlouhou dobu na špičce v boji za rovnoprávnost pohlaví. Nicméně, i přes všechny dosažené úspěchy, stále zůstávají oblasti, které vyžadují zlepšení. Odráží se to v prohlášení první dámy, která uvádí, že „téměř půl století poté je rovnost stále daleko“.
Tento ukazuje, jak je pro pokrok důležité, aby si ženy uvědomily svou hodnotu a držely při sobě. To je vidět na příkladu učitelky z mateřské školy, která se účastnila stávky a zdůraznila důležitost solidarity mezi ženami.
Zajímavým hlediskem je také účast cizinek, které tvoří značnou část ženské populace na Islandu. Tato skupina může čelit dalším problémům, jako je diskriminace nebo jazyková bariéra, a je důležité, aby byla zapojena do boje za rovnost pohlaví. Příběh také poukazuje na zásadní roli mužů v této otázce. Je důležité, aby muži podporovali ženský boj za rovnoprávnost a uznávali úlohu žen ve společnosti. Příkladem toho může být reakce mužů, kteří převzali péči o domácnost a děti během stávky.
V konečném důsledku je tento příběh připomínkou, že i v zemích, které jsou v otázce rovnosti pohlaví na špičce, stále existují výzvy a překážky, které je třeba překonat. Je to také inspirací pro ostatní země, aby se zlepšily v oblasti rovnosti pohlaví, jak to zdůrazňuje americká letuška, která přišla na Island, aby získala inspiraci pro své odborové vyjednávání.
Zdroj: Bulletin2022, The Guardian
