Strategie okřiknout moderátora: Kdy se televizní debata stala oslavou vulgarity? Gregor ve studiu ČT

Sedíte večer u televize, v ruce šálek čaje nebo skleničku vína, zapnete si Českou televizi v naději, že se dozvíte něco smysluplného o tom, co se děje v naší zemi. Jak bude stát řešit chronický deficit veřejných financí, co přinese další vlna důchodové reformy, jak se Česká republika postaví k migrační politice Evropské unie nebo jakým směrem se bude ubírat naše podpora Ukrajině.

A místo toho se během pár minut ocitáte v pozici nedobrovolného diváka něčeho, co se spíše, než politické debatě podobá souboji v ringu. Hlasy se zvyšují, do sebe skáčou argumenty i urážky, politik obviňuje moderátora z podjatosti, moderátor se snaží udržet strukturu rozhovoru a vy si kladete jednu jedinou otázku: „Kdy se to vlastně stalo? Kdy se z věcné diskuse stala tahle oslava vulgarity?“

Tento scénář se bohužel neodehrává výjimečně, ale stává se z něj nová norma. Místo věcné diskuse o tématech, která reálně ovlivňují každodenní životy občanů, tedy o důchodech, daních, bydlení, školství, zdravotnictví či zahraniční politice, se obrazovky stále častěji mění v dějiště osobních střetů, kde prim nehraje kvalita argumentu, logická koherence výpovědi nebo schopnost nabídnout vlastní vizi řešení, ale především snaha ‚zadupat‘ moderátora do země, zdiskreditovat ho před diváky a odvést pozornost od tématu, ke kterému daný politik nemá co říct, nebo k němu říct nic nechce.

Poslední incidenty, včetně nedávné mediálně propírané ostré výměny mezi poslancem Matějem Gregorem a moderátorkou České televize, ukazují na znepokojivý trend, který se prohlubuje nejen u nás, ale i v dalších demokratických zemích. Politici stále častěji, a dá se říci, že stále systematičtěji, volí strategii osobního útoku na člověka, který jim pokládá nepříjemné, ale naprosto legitimní otázky. Není to náhoda, není to projev momentální únavy nebo rozčilení, je to vědomá komunikační taktika, kterou dnes vyučují političtí poradci a mediální trenéři po celém světě.

V politickém marketingu se této technice říká odborně ‚přenesení ohniska‘ nebo také ‚deflection‘. Princip je poměrně jednoduchý a bohužel i účinný. Pokud politik nemá v daném tématu co nabídnout, pokud byl přistižen při nepravdě nebo pokud se mu prostě nelíbí směr, kterým se rozhovor začíná ubírat, nejjednodušší a nejrychlejší obranou je protiútok. A to nejlépe vedený proti osobě, která se ho odvážila vyvést z komfortní zóny, tedy proti moderátorovi.