Článek
Odpověď se skrývá v historii, odvaze státu i v penězích. Bytová krize v ČR: Proč se Praha neinspiruje Vídní?
Zatímco ceny bytů v Praze a Vídni jsou téměř identické, český průměrný občan musí na vlastní bydlení šetřit téměř dvakrát déle. Jak je možné, že hlavní město jedné z nejbohatších zemí světa dokáže udržet bydlení dostupné, zatímco Praha (ČR) balancuje na hraně krize?
Čísla, která mluví za vše
V roce 2026 stojí průměrný byt v Praze kolem 115 000 Kč za metr čtvereční. Ve Vídni? Prakticky stejně – zhruba 110 000–150 000 Kč/m². Na první pohled srovnatelné ceny. Problém je v tom, co se skrývá pod povrchem.
Průměrný Pražan potřebuje na koupi 70metrového bytu 14–15ročních hrubých platů. Vídeňan? Pouze 9–10. A to přesto, že průměrná mzda ve Vídni je stále o 40 % vyšší než v Praze. Jak je možné, že město, které ekonomicky dávno předběhlo post-komunistické země, v dostupnosti bydlení prohrává na plné čáře?
Tři pilíře vídeňského modelu
Pozemková politika, kdy město je aktivní hráč. Vídeň vlastní obrovské zásoby pozemků a využívá je jako páku. Když chce developer stavět, město mu pozemek levně prodá nebo pronajme – ale s podmínkou, že dvě třetiny nových bytů budou mít za stropované nájemné.
Podle posledního sčítání lidu (SLDB) přibližně 5,2 až 5,4 milionu bytových jednotek (včetně domů). Pokud máme 4,5 milionu domácností, teoreticky by mělo zbývat téměř milion bytů.
Problém není v absolutním počtu „stěn a střech“, ale v jejich využití, stavu a lokalitě.
Praha většinu pozemků rozprodala v devadesátých letech. Dnes musí pozemky draze vykupovat zpět nebo složitě vyjednávat s developery o „dobrovolných“ příspěvcích na infrastrukturu. Výsledek? Developeři staví primárně luxusní byty pro investory, protože pouze ty zajistí dostatečnou návratnost investice.
