Článek
Green Deal. Redukce emisí sodovkového plynu pod hranici fyzikálních možností. Skvělé cíle, rozjasněné obličeje, novodobí zelení „svazáci“ mávající krásnými hesly o tom, jak všechno dokážeme, jak budeme konečně bez těch fosilních paliv, jaké krásné zítřky nás čekají … No, já patřím mezi ty pamětníky dob minulých a tahle hesla a ten „zápal“ pro věc mi silně připomínají manifestace na podporu vlády jedné strany a tehdejší „smělé“ cíle. Kam jsme došli, víme … Aspoň ti starší ano. Ano, do …
Ovšem je tu jeden zásadní problém. Ten se jmenuje fyzika, resp. její část zvaná termodynamika a její zákony. Zákony, které jsou objektivní, které platí nezávisle na vůli a chtíči mocných, ať jsou tito hnědí, rudí či zelení. Tyto zákony nelze přehlasovat. Už kdysi geniální Albert Einstein prohlásil, že pokud Zemi stvořil a řídí Bůh, tak to dělá prostřednictvím přírodních zákonů, tedy i těch fyzikálních. Právě tyto zákony jsou těmi, kterými se všechno řídí, nikoliv tím, co si nějací „osvícenci“ odhlasují ať v Bruselu, či třeba v Praze. Nakonec stejně všechno bude fungovat podle nich a nás to bude asi zatraceně bolet. Otázkou jen je, kdo pak za to ponese tu pozemskou odpovědnost.
Neustále je laické většině národa v ČR a koneckonců i všem v EU vtloukáno propagandou do hlavy, že jedině a pouze OZE nás zachrání před útrapami pekelnými globálního oteplování. A hlavně, že musíme co nejrychleji, bez toho, abychom se nejdříve popasovali s tím, jak vyhovíme pravidlům daným fyzikálními zákony, zrušit staré „ošklivé“ elektrárny, auta a nevím co ještě, aniž bychom měli jasno v tom jak to FUNKČNĚ, a to podotýkám, nahradit. Prostě jako kdysi, soudruzi na ÚV vytkli cíl, a i když byl nesmyslný nebo nedosažitelný, musel se splnit. I když to byl primárně nesmysl.
Že je celá dekarbonizace energetiky tak, jak je těmito heroldy „svaté pravdy“ prezentována svým způsobem nesmysl lze doložit na celkem jednoduchém příkladě. Ve vědecké praxi se tomu říká myšlenkový experiment. Prostě mentální cvičení s cílem najít řešení určitého problému. Takže k věci. Předem upozorňuji, že jsem celé cvičení trochu zjednodušil z hlediska matematické interpretace, ale na smyslu to nic nemění.
Jako příklad si vezmeme napájení elektrickou energií hlavního města Prahy. Město má průměrný příkon cca 1 000 MW (1 milion kilowattů, dnes je to samozřejmě už víc, ale o to nyní nejde). Jinak řečeno, každou hodinu spotřebuje cca 1 GWh (1 milion kilowatthodin) elektřiny. Zdroj, který je schopen tento výkon dodat, je např. jeden blok Jaderné elektrárny Temelín (1 000 MW) nebo celá uhelná Elektrárna Počerady (5 × 200 MW). Takže každou hodinu, 7/24, 365 dní v roce běží jedna velká elektrárna, aby zajistila potřebné množství proudu pro Prahu. Takže to je to jádro či fosil. Spolehlivý, nepřetržitě běžící zdroj dodávající potřebný výkon každou sekundu.
A nyní jak to lze řešit OZE. Rovnou říkám, že těžko. Pro stejný provoz je třeba zajistit kontinuální dodávku 1 000 MW, což např. u FVE už je zásadní objektivní problém (slunce jaksi v noci nesvítí vůbec nebo když je pod mrakem, tak podstatně míň). Takže pro stejný provozní diagram je třeba mít dostatečné rezervy ve výkonech FVE a navíc, to je asi ten největší problém, akumulační kapacity na dobu, kdy slunce prostě nesvítí. A tady se dostáváme k největšímu problému. Např. při zimním provozu slunce svítí třeba jen 5 hodin, zbytek je tma nebo minimální intenzita záření. A to nemluvím o zimních inverzích (nízká oblačnost, námrazy na všem, bezvětří atd.) a podobných stavech. Takže, když to shrneme - na 24 hodinový provoz v zimně bude třeba výkon FVE řádově 3 000 MW (rezerva pro nabíjení baterií na noc kromě 1 000 MW okamžité dodávky) a akumulační kapacity řádově 16 GWh a to vše, abychom přežili jediný den v jediném milionovém městě! Tomu přibližně odpovídá FVE na cca 6 000 ha a další desítky ha pro instalace akumulátorů (největší dnes provedené instalace jsou řádově kolem 1 GWh a zabírají rozsáhlé areály). Náklady na tyhle „Počerady“ či „Temelín“ budou v desítkách až stovkách miliard. Takže je to skutečně tak levné? Jistě, částečným řešením je přenos energie z oblastí, kde třeba více fouká (ofshore FVE v Severním moři či na Baltu) či více svítí slunce (FVE na jihu). Jenže to za a) vyžaduje vybudovat tisíce kilometrů dálkových vedení a možná i stejnosměrných spojek a za b) pořád to neřeší situaci, kdy nad Evropou budou nepříznivé meteorologické podmínky a prostě potřebný výkon nebude. O lákavém cíli pro teroristy a extremisty všech vyznání a přesvědčení ani nemluvím. Takže skutečně se zelení snaží stvořit zelený kulatý čtverec. A čas neúprosně běží a už nám běží odpočet. A skončí brzy.
A jedna poznámka na závěr. Komunisté a jejich vlády jistě napáchali spoustu zla, ale v některých věcech byli velice racionální (možná to bylo dáno tím jejich marx-leninským materialistickým učením). Už v 70. létech minulého století se v tehdejší ČSSR plánovala „dekarbonizace“. Akorát se tomu tenkrát říkalo „náhrada za vyuhlené doly a lomy“. Jednoduše řečeno, počítalo se, že kolem roku 2035 - 2050 prostě dojdou těžitelné zásoby hnědého a černého uhlí (v 70. a 80. létech se v ČSSR těžilo až 120 mil. tun uhlí ročně) a dožívající uhelné elektrárny budou nahrazeny jádrem. Dneska už mělo stát cca 8 jaderných bloků o 1 000 MW. A k tomu i něco, co dnes nazýváme malé modulární reaktory. Takže asi tak.