S aprílem přichází největší změny v pojištění vozidel

Zvýšení minimálních limitů pojistného plnění je reakcí EU na zkušenosti s odškodňováním pojistných událostí, kdy v extrémních případech mohou náhrady dosáhnout až stovek milionů korun. V České republice se tyto limity zvyšují z 35 milionů na 50 milionů korun. S nabytím účinnosti nového zákona dojde k automatickému zvýšení limitů u smluv, které měly dříve stanoveny nižší limity, a to bez nutnosti měnit stávající pojistné smlouvy.

Nově je nutné mít pojištění pro některá specifická vozidla, která dosud nebyla zahrnuta. Majitelé rychlejších a těžších elektrokoloběžek, zahradních traktůrků, malotraktorů, golfových vozítek, a také uživatelé jednokolek, dvojkolek, nebo trojkolek, které překračují určité rychlostní a hmotnostní limity, nyní musí mít povinné ručení. Konkrétně se to týká vozidel s mechanickým pohonem schopných jízdy rychlejší než 25 km/h nebo vozidel jedoucích rychleji než 14 km/h s hmotností nad 25 kg. Tato vozidla obvykle nejsou evidována v registru vozidel, avšak v pojistné smlouvě je nutné uvést jejich výrobní nebo sériové číslo pro jednoznačnou identifikaci.

Naopak, majitelé elektrokol, kde motor slouží pouze jako pomoc při šlapání, nejsou povinni mít pojištění, podobně jako u motokol a mopedů, kde motor zasahuje pouze při šlapání. Stejně tak povinné ručení není vyžadováno u invalidních vozíků používaných osobami s tělesným postižením.

Zahradní traktůrky na veřejně nepřístupných pozemcích nepotřebují povinné ručení, ale pokud by měly být použity mimo tyto pozemky, například pro přesun přes ulici, je pojištění nutné. V opačném případě majitelé riskují pokutu a další sankce za provoz nepojištěného vozidla.

Cenu za povinné ručení elektrokoloběžek a podobných vozidel zatím pojišťovny neupřesnily, avšak očekává se, že se bude pohybovat v rozmezí několika stovek až po tisíc korun. V případě škody způsobené těmito vozidly bude odškodnění vyplaceno přímo z povinného ručení, a pokud pojištění chybí, zasáhne garanční fond ČKP, který poté může částku vymáhat od odpovědné osoby.

Nová legislativa rozšiřuje definici provozu vozidla tak, že zahrnuje jakékoli využití vozidla v souladu s jeho běžným účelem jakožto dopravního prostředku, bez ohledu na specifika vozidla, typ terénu, nebo zda vozidlo stojí či se pohybuje. Tento přístup má za cíl posílit právní ochranu osob poškozených ve vztahu k vozidlům, přičemž zákon specifikuje, že v případě nejasností ohledně použití vozidla se předpokládá, že bylo využíváno jako dopravní prostředek. Zároveň zůstává zachováno pravidlo, že škody vzniklé v době, kdy bylo vozidlo využíváno jako pracovní stroj, nebudou hrazeny z povinného ručení.

Změna v zákoně klade hlavní důraz na roli provozovatele vozidla ve vztahu k povinnosti pojištění. Zatímco dříve byla tato povinnost na vlastníku vozidla, nyní je zodpovědnost přenesena na provozovatele, což je osoba, která vozidlo skutečně využívá. Tímto opatřením se zajišťuje, že vozidlo nebude používáno bez platného povinného ručení.

Pokud provozovatel nesplní tuto povinnost, čelí riziku pokuty až 50 000 Kč a je povinen platit denní příspěvek České kanceláři pojistitelů za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Důležité je, že provozování vozidla se chápe jako dlouhodobá činnost, nikoli jako krátkodobé půjčení, a o této skutečnosti je nutné informovat jak registr vozidel, tak pojišťovnu.

Stále ovšem může být rodič pojistníkem u smlouvy svého dítěte, které je zapsané v technickém průkaze. V praxi je tato povinnost zejména kvůli častým problémům s tím, že vlastník vozidla nevěděl, že jej provozovatel neměl pojištěno.