Článek
Když se ocitnete na pokladně supermarketu máloco vás dopálí tak, jak pomalý senior, či dokonce několik takových „subjektů“ (tak nedávno v moravském hypermarketu dvě cca šestnáctileté holky nazvaly seniory).
Jejich pomalé kroky a pozvolné gestikulace působí jako pomyslné ozvěny minulých let, které se nám snaží připomenout, že rychlost není všechno.
Avšak zatímco někteří mohou tuto scénu vnímat jako prostou překážku ve své cestě, možná bychom si měli položit otázku: Jsou senioři v dnešní době spíše obtíží nebo drahocenným pokladem?
Důchodci, tato generace, která nyní zaplavuje naše obchody a ulice, nejsou pouze statistikami ve volebních průzkumech nebo předmětem diskusí o penzijním systému.
Možná budeme mladé šokovat, ale jsou to (také) lidé.
Lidé, kteří se vypracovali (či dopracovali) až sem, nesli tíhu času a nesčetných životních zkoušek. Proč vlastně jejich přítomnost vnímáme spíše jako obtěžování, než jako hodnotný příspěvek světu?
Důchodci dokonce i volí, a jejich hlas je často slyšet jasněji než hlas jiných skupin.
Je docela zajímavé sledovat, jak se jejich preference odrážejí ve výsledcích voleb. A jak politické strany začínají stále silněji reflektovat jejich zájmy ve svých programových prohlášeních.
Babiš, Zeman, Fiala, Nerudová či kdokoliv další, senioři rozhodně nejsou lhostejní k tomu, kdo povede naši zemi a jaké veřejné politiky budou prosazovány. Jak u nás, tak v EU. Nezapomínejme, blíží se volby do EP.
A co se týče jejich finanční situace, můžeme-li se zamyslet nad tím, jak žije průměrný důchodce, zjišťujeme, že obraz není tak růžový, jak by se mohl zdát.
Průměrný důchod není vždy dostatečný k zajištění slušného života, zejména v době, kdy ceny za základní potřeby stoupají. Za poslední cca 3 roky ztratily úspory skoro 40 procent.
Pro mnoho starších lidí je skutečností, že se musejí spoléhat na sociální příspěvky a podpory, aby mohli přežít jakžtakž důstojně. Ačkoliv bychom mohli předpokládat, že v důchodu člověk konečně odpočívá, realita mnohdy vypadá jinak.
Sociální rozměr
Nesmíme zapomínat ani na sociální rozměr. Senioři jsou spojováni i s emocionální hodnotou. Jejich přítomnost připomíná nám všem náš vlastní osud, ať už si to přiznáváme či nikoliv. Jsou to ti, kdo nás zasypávají příběhy z minulosti, poskytují moudrost a zkušenosti, které nelze najít v žádné knize či TikTokovém videu.
Ano, možná se senioři dnes cítí nejistě, dokonce i trapně, když se pohybují mezi mladšími generacemi, které ne vždy dokáží ocenit jejich přítomnost. Ale neměli by se stydět.
Naopak, měli bychom si uvědomit jejich hodnotu. Jejich pomalost, kterou jim vyčítají mj. různí autoři na Seznamu zkusme vnímat jako dar, který nám dává možnost zpomalit, nadechnout se a znovuobjevit kouzlo drobných okamžiků v našem každodenním životě.
A tak, když zase uvidíte staršího člověka na pokladně, mějte trpělivost. Možná, že za pomalými pohyby a zdánlivým zdržováním se skrývá mnohem více, než na první pohled vidíte.
Jak již kdysi řekl papež Jan Pavel II - Život pozemský není jen o dosažených cílech, ale o cestě, kterou podnikáme, a o lidech, které potkáváme po této cestě.
