Článek
Je páteční večer, šero pomalu halí čarokrásné brněnské ulice. Doktor Karel (61), unavený po nekonečné službě, kráčí městem směrem k tramvaji.
Jeho prošedivělá hlava je plná myšlenek – od nekonečných problémů v práci, přes plány na víkend až po úvahy o tom, zda to všechno má ještě zapotřebí, a neodejde pracovat do Rakouska, jako jeho vykutálený bratranec Ludva řečený „Cvach“.
Na druhé straně ulice postává mladík, oblečený do značně opotřebovaného oblečení, které pamatuje snad ještě časy, kdy byl Miloš Zeman premiérem.
Věk? Mohlo by mu být tak pětadvacet, ale život na ulici mu přidal aspoň dvacet či třicet let navíc. S mrazivou lehkostí se pohupuje z jedné nohy na druhou a hledá někoho, kdo by mu věnoval pár drobných.
Nemáš drobný? Aspoň kilo…
Když se jejich cesty zkříží, bezdomovec nečeká ani vteřinu a zvolá: „Kámo, nemáš drobák…aspoň kilo?“ Jeho hlas je plný očekávání, ale zároveň drze povýšený, jakoby ani neočekával, že by někdo mohl odmítnout.
Doktor medicíny minimálně dvakrát atestovaný pan Karel, který byl myšlenkami ještě ve své ordinaci, automaticky reaguje se svou obvyklou profesionalitou: „Jste objednán?“ Na chvilku nastane ticho. Bezdomovec zůstane zaraženě stát, přemýšlejíc, co mu to ten pán vlastně říká. Dělá si z něj ten dědek snad legraci?
Karel si teprve teď uvědomí, co řekl a jak absurdně to muselo znít.
V té chvíli se z únavy stane náhle pobavení. Doktor Karel se upřímně zasměje. „Omlouvám se, kolego,“ řekne se šibalským úsměvem. „Jsem zvyklý ptát se takhle v ordinaci.“
Bezdomovec se také uvolní a lehce pousměje svou skoro bezzubou hubou. „To je dobrý, doktorskej, aspoň jsem se taky trochu pobavil,“ říká, zatímco se snaží vypadat dotčeně, ale úsměv mu zrazuje vážnou zarostlou tvář.
Pozitivní závěr
Starý dobrák Karel sáhne do kapsy a vytáhne „drobák“ (pozn. redakce - to se pěkně rýmuje, že. Také tento verš chudák autor dva dny promýšlel).
Několik drobných mincí tedy postupně předá zpustlému „mladíkovi“. „Tady máš, za ten úsměv to stálo,“ dodá primář.
Bezdomovec poděkuje a pokračuje dál ve své náročné cestě odnikud nikam.
Doktor Karel cítí, jak mu setkání vylepšilo náladu. Někdy je humor tou nejlepší medicínou, i když ji člověk neplánuje předepsat na pojišťovnu.
Hodně zdraví, milí čtenáři.
