Článek
Měl jsem kdysi kamarádku – právničku, která hrála opravdu mizerně golf. Avšak měla jedno pěkné motto - není důležitý výsledek, ale hlavně aby u toho člověk náramně dobře vypadal.
Přesně obráceně jsme to zažili před pár dny u české vlády.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace paní Helena Langšádlová (TOP 09) poměrně nečekaně skončila ve funkci. Ačkoliv pracovala v zásadě dobře, tedy na poměry současné české vlády, tak jí bylo doporučeno stranickým „nula devítkovým“ vedením, aby odešla. De facto od rozdělané práce.
Jako člověku roky pohybujícímu se v oblastech blízkých zdejšímu akademickému a vědeckému prostředí, je mi známo, že vážená paní Helena Langšádlová odváděla opravdu značný kus drobné mravenčí masarykovské práce (zejména) pro českou vědu a výzkum.
Lidem z branže se s ní dobře a inspirativně jednalo, uměla naslouchat a poctivě makala na užitečných věcech. Nikomu zbytečně neházela klacky pod nohy a nevyřizovala si účty s někým nepohodlným z minulosti. Což v české vědě a politice dneska není málo.
Jak trefně říkal jeden nejmenovaný pracovník Akademie věd – Ministryně sice žádné epochální vize do budoucna neměla, nicméně popravdě, jestli něco česká věda a výzkum potřebuje, tak to nejsou převratné formální a právní změny, přinášející další nejistoty a chaos, ale smysluplné promazávání a dolaďování vědeckého soukolí. A to v zásadě Helena Langšádlová dělala, či se o to alespoň poctivě snažila.
Akorát o tom denně nepsala na sociální sítě dojemné statusy a tweety, jak konečně „staví českou vědu na nohy“. Prostě u toho dobře nevypadala, řekla by naše amatérská golfistka z počátku komentáře.
Dáme-li si jedna a jedna dohromady - Co více může hovořit o absolutní vyprázdněnosti dnešní politiky? Forma neskutečně převažuje nad obsahem.
A pak přišel další „vlastní gól“ z kopaček vedení TOPky v podobě nominace Pavla Tuleji. Z celé akce úplně čišela kardinální nepřipravenost. I osmiletý kluk nebo holka (abychom byli genderově korektní), když jde vařit palačinky, si akci lépe připraví než TOPka výměnu ministra.
Ti, kteří kdysi nadávali Babišově vládě za „personální neschopnost“, sami učinili obdobnou, ne-li horší chybu. Neskutečný „vlastňák“, jak by řekl sportovní komentátor. Ke smůle hnutí TOP 09 ještě nezačalo očekávané mistrovství světa v hokeji v Praze, takže na jejich mega-kiks je hodně vidět. Pozornost většiny veřejnosti k jejich smůle, ještě není odpoutána vrcholovým sportem.
Kruciální otázkou ovšem je, zda v křesle ministra pro vědu, výzkum a inovace má sedět nějaký elitní vědec, nebo špičkový manažer, třeba jen s doktorským titulem? Autor článku se kloní k variantě druhé. Ministerské křeslo opravdu nemá být odměnou pro nějakého profesora za celoživotní výzkum. Navíc skutečný vědec toho ví stále více, o stále menším segmentu. A ministr by měl být jeho pravým opakem – vědět všechno o ničem, a hlavně u toho dobře vypadat.
Závěrečný povzdech
Další zásadní otázkou je, zda vůbec ministra pro vědu, výzkum a inovace potřebujeme? V dnešní době, kdy se na nás ze všech stran hrne, že má veřejný sektor šetřit a šetřit.
Hypotézy o tom, že zřízení tohoto ministerského postu údajně posílilo mimo jiné zájem mladých o vědu, či vzpružilo českou a moravskou vědu celkově se mi zdají spíše takovým přáním otcem myšlenky. Koneckonců o tom nevyšel verifikující článek potvrzující zmíněné hypotézy ani v predátorském časopise, ani v ostravském bulletinu TOP 09.
------------------
(autorský názorový text, modifikovaně psáno pro LN)
