Hlavní obsah
Právo a státní správa

Kdy se dnes promlčí dopravní přestupek?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Článek z oblasti správního práva.

Článek

Kolem dopravních přestupků a jejich promlčení panuje řad mýtů. Kolují fámy, že přestupek dle nového (dnešního) přestupkového zákona již nejde promlčet. Anebo zase naopak si dodnes někdo myslí, že stačí nahlásit doručovací adresu ve stylu Jurta 26, Mongolsko, a pak nejde doručit, a  je následně z věci venku, jak tomu bylo kdysi.

Pravdivý názor je tak nějak uprostřed. Je sice pravda, že se situace pro zdejší přestupce zpřísnila, avšak jisté možnosti promlčení zde nadále jsou.

In medias res: Odpovědnost za přestupky, nejen v dopravě, se v českém právu stále promlčuje. Zaleží ovšem kdy a jak.

Základní zákonná délka promlčecí doby je dnes stále jeden rok. Pouze v  případě přestupků, za které lze uložit správní sankci minimálně sto tisíc je aktuálně tato lhůta tři kalendářní roky. Ergo kladívko, je to logické, u společensky závažnějších přestupků je promlčecí lhůta delší. Společnost, zde má oprávněně silnější zájem na prošetření věci a případném potrestání pachatele přestupku.

Zpátky do každodenní reality - v případě našich dopravních přestupků se vás bude nejčastěji týkat zmíněná jednoletá hranice promlčení.

Čtenáře napadne logický dotaz. Kdy počítání lhůty vlastně startuje? Promlčení v českém přestupkovém právu začíná ze zákona běžet den následujícím pro dni spáchání přestupku, tedy v okamžiku, kdy pachatel ukončil jednání, kterým byl přestupek spáchán. Dodejme, pokud je znakem skutkové podstaty takového přestupku jeho účinek, běží promlčecí doba první den následující poté, kdy takový účinek nastal.

Pro informační komplexnost doplňme, že náš zákon nadto rozeznává i počátek promlčecích dob u pokračujících, hromadných a trvajících přestupků. K těmto případům je možno zjednodušeně uvést, že u těchto počíná běžet promlčecí doba odpovědnosti za takový přestupek posledním takovým útokem.

Pozor, pakliže se pachatel dopustí více různých přestupků, promlčuje se každý zvlášť.

Takhle to vypadá docela jednoduše. Rozdíl proti dřívější právní úpravě (zejména před 1. 7. 2017) je v tom, co se do běhu lhůt ze zákona nepočítá.

Promlčecí doba vůbec neběží po dobu, kdy bylo vedeno pro tentýž skutek trestní řízení, soudní řízení správní, anebo trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu.

To ovšem není z právního hlediska vše. Dále promlčecí doba neběží ani v případě, kdy bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení.

Zmíněné zákonné ustanovení se typicky uplatní v situaci, kdy je pachatel stíhán za závažný přestupek v dopravě spočívající v usmrcení z nedbalosti v trestním řízení, a nakonec je zproštěn. Nicméně nadále může být stíhán za méně závažné přestupkové jednání spočívající například v překročení rychlosti apod. To prostě ze stolu nezmizí a nepromlčí se.

Přerušení promlčecí doby

Dále pak, aby toho nebylo málo, vedle výše zmíněných důvodů pro stavení promlčecí doby přestupkový zákon vypočítává důvody pro přerušení promlčecí doby. Pro méně pozorné čtenáře – stavění lhůty nerovná se přerušení, jsou to dva rozdílné právní instituty.

Podstatou přerušení je skutečnost, že pro výskyt některého z níže uvedených důvodů počíná promlčecí lhůta běžet znovu od počátku:

a) oznámení o zahájení řízení o přestupku;

b) vydání rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným ze spáchání přestupku;

c) vydání rozhodnutí o schválení dohody o narovnání.

Pro hlubší zájemce – tématika stavení a přerušení promlčecí doby je v Česku upravena v ustanovení § 32 zákona č.250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

Maximální doba

Existuje maximální délka přestupkového řízení? Ano, právní předpis i přesto stanovuje maximální délky trvání promlčecích dob v případě jejich přerušení.

Dle ustanovení § 32 odst. 3 přestupkového zákona je to 3 roky od spáchání přestupku, resp. 5 let od spáchání přestupku, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví horní hranici pokuty ve výši alespoň 100 000 Kč.

Závěrem

Vážení čtenáři, stavět dnes veškerou taktiku své případné obhajoby v přestupkovém řízení pouze na možném promlčení je dnes docela naivní a nedoporučuje se. Raději jezděte podle předpisů, tak jak se má.

V článku nemohlo být logicky řečeno vše. V případě zájmu se přestupkovému právu můžeme věnovat i v dalších článcích.

Prameny a další informace:

Zákon č.250/2016  Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
Slepá pozemní komunikace

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz