Článek
Asi nejenom mne, tato otázka napadá ve vztahu k zastaralému českému a moravskému vězeňství.
Na jednu stranu se chlubíme, že máme jeden z největších počtů vězňů na počet obyvatel nejenom v Evropské unii, ale v demokratickém světě vůbec. Možná i v celé Sluneční soustavě, avšak o jeho celkové kvalitě a pojetí se moc nehovoří.
Možná budu některé laické čtenáře do jisté míry šokovat, ale i v dnešní post-moderní demokratické době jsou u nás věznice rozděleny nejen dle závažnosti provinění, ale i dle pohlaví.
Středověký model
Ano, de facto úplně stejně jako za středověku. Absurdita celé věci vyplouvá na povrch i ve světle květnového judikátu našeho ústavního soudu, který jasně řekl, že volba pohlaví je na každém z nás, a stát do ní nesmí nikomu mluvit. Když se osoba cítí jako žena, tak se nemusí nechat povinně vykastrovat, aby byla chápána jako žena. To sdělil náš soud soudů – tedy ústavní soud - naprosto správně.
A v demokratické Evropě je, až na pár svým způsobem zaostalých výjimek (jako je Litva a Rumunsko), tento liberální přístup již skoro běžný.
Člověk nemusí být rovnou docentem trestního práva, aby mu bylo jasné, že nyní stát nemá právo určovat někomu nějaké konkrétní pohlaví. Prostě například v lichém týdnu se někdo cítí jako žena, a v sudém jako muž, a státu do toho nic není. Bylo by absurdní, aby si kvůli tomu musel nechat opakovaně (resp. permanentně) chirurgicky měnit své orgány. Zdůrazněme, jsou to jeho osobní orgány, nikoliv orgány státu nebo kraje.
Zbytečné rozdělení věznic
Jaký pak má význam rozdělení věznic na mužské a ženské? Muž se cítí jako žena, tak musí být samozřejmě umístěn do ženské věznice. Žena se naopak nebude cítit v ženské věznici komfortně (či se tam bude prostě dočasně nuit), tak se prohlásí za muže, a bude muset být ex lege samozřejmě umístěna do mužské věznice.
Pokud by nějaký méně vyspělý čtenář namítl, že smíšené věznice by mohly plodit násilí na jednom z pohlaví, tak perfidně podceňuje kvality našeho vězeňství.
Pakliže by zde platila hypotéza, že nelze mít smíšené (nediskriminační) věznice z důvodu toho, že stát není schopen v nich zabezpečit pořádek, tak je to spíše obžaloba systému, nemyslíte?
Navíc většina vězňů jsou dnes oběti systému a za svoje deliktní chování většinou prý sami nemohli a nemohou. Leckteré osoby jsou dokonce společností natolik narušeny, že jim k nápravě nepomohly ani opakované pobyty ve věznicích.
Závěrečná mříž
Sečteno – politici a političky by si v rámci reformy vězeňství měli dát jasný cíl. Bez zbytečného odkladu zrušit zastaralé a překonané dělení nápravných zařízení na mužské a ženské. V dnešní době, kdy existují více než dvě pohlaví, která možno nadto dynamicky svobodně měnit, výše zmíněné dělení postrádá hlubšího smyslu!
