Článek
Setkal jsem se s dotazem, zda může umělá inteligence podat žádost o informaci podle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím?
Respektive může žadatel o informace při podávání žádostí o informace používat tzv. umělé inteligence? A pokud by žádost o informaci podala „osobně“ umělá inteligence, musí na ni obec nebo kraj vůbec odpovídat?
Zde je nutné rozlišit dvě věci: žadatel o informaci může při přípravě žádosti používat de facto jakýkoliv legální prostředek – od Googlu a Seznamu, přes názory kamarádů a kamarádek získané v restauraci či na Facebooku až po zmíněnou umělou inteligenci, například dnes populární Chat GPT , nebo jinou obdobou.
Zajímavou, poměrně novou právní otázkou je, zda by žádost mohla podat sama umělá inteligence, tedy nikoliv jako „pouhý“ nástroj nějaké jiné „skutečné – neumělé“ osoby.
Aktuální znění zákona o svobodném přístupu k informacím otázku podávání žádostí ze strany tzv. umělých inteligencí (prozatím) výslovně neřeší. Nicméně interpretačně je nutné dojít k závěru, že nikoliv.
Stávající výklady zákona č. 106/1999 Sb. jasně říkají, že o informace může žádat každá fyzická a právnická osoba. A to včetně osob nezletilých a cizozemských.
Nicméně umělou inteligenci není možné v současné době pokládat za fyzickou ani právnickou osobu.
Umělou inteligenci můžeme volně definovat jako schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita.
Umělá inteligence umožňuje technickým systémům reagovat na vněmy z jejich prostředí, řešit problémy a dosahovat určitých cílů.
Tudíž umělá inteligence nemůže být ex lege legálním žadatelem o informace. Obce, kraje a jejich orgány, tedy nemají za povinnost na případné žádosti podané ze strany robotické umělé inteligence reagovat.
Samozřejmě pokud žadatel „Bc. et Bc. Josef Paroubek“ při přípravě podání v rámci zákona číslo 106/1999 Sb. podkladově použije umělou inteligenci, tak to není protizákonné.
---------------------------------
Podpůrné prameny:
KOLMAN, P.: Právo na informace, Masarykova univerzita v Brně, 2010,
[PAVLÍČEK, Václav, Jiří HŘEBEJK, Viktor KNAPP, Jan KOSTEČKA, Zdeněk SOVÁK a Radovan SUCHÁNEK. Ústava a ústavní řád České republiky: komentář, 2. díl, Práva a svobody. 2., dopl. a podstatně rozš. vyd. Praha: Linde, 2002.
