Článek
V minulých týdnech opustil pomyslná vrata vazební věznice muž podezřelý z vraždy romského mladíka, ke které došlo v polovině června poblíž Brněnské přehrady.
Brněnský krajský soud v neveřejném zasedání rozhodl, že další mužův pobyt ve vazbě není nutný. Je veřejným tajemstvím, že obviněným byl (a vlastně nadále je) občan ukrajinské národnosti.
Reakce ve veřejném prostoru, zejména na názoro-tvorných sociálních sítích na sebe nenechaly dlouho čekat, například známý romský aktivista Patrik Banga pro web Romea zahromoval - Za mě to je pomyslné plivnutí do obličeje rodině oběti, která čekala nějakou elementární spravedlnost. Plivnutí do obličeje všem těm, kdo rodině pomáhal. A plivnutí na celou romskou komunitu, která netrpělivě čekala na to, jak se s případem soudy popasují…
Taková vyjádření jsou krajně nešťastná, ať je učiní kdokoliv bez rozdílu barvy pleti. Za prvé jde o jasné pohrdání nezávislým soudem. Nikdo nemá právo nazývat jednotlivý procesní krok takto expresivně a opovrhovat tak soudy
a možná proti nim i rozdmýchávat vášně.
Za druhé a to je ještě podstatnější – propuštění z vazby je jednotlivý procesní krok, který musíme důsledně odlišovat od pravomocného rozsudku, který rozhoduje o vině a trestu. Takže k Bangovu pošlapání elementární spravedlnosti nemohlo ještě ani teoreticky dojít. Je to jako by někdo v desáté minutě fotbalového utkání z plna hrdla křičel – jak to , že Zbrojovka Brno nevyhrála, to je skandál, ať rozhodčí táhnou ke všem čertům….
Nestranný pozorovatel si musí říct, kterak pak budou asi někteří „poslední spravedliví“ reagovat, pakliže by byl zmíněný chlapík opravdu pravomocně shledán nevinným?
Připomeňme, že v rámci trestní práva vazba slouží k zajištění obviněného pro účely trestního řízení, a to pouze v nezbytných případech a na nezbytně nutnou dobu. Vazba se má i dle judikatury našeho ústavního a nejvyššího soudu používat jen v nezbytných případech, nesmí se prostě nadužívat.
Roky v demokratické Evropě platí princip, že je-li možné téhož účelu dosáhnout i jinak než vazbou, tak se má postupovat „mimo-vazebně“.
Dodejme, že Česko bylo v minulosti opakovaně kritizováno mezinárodními lidskoprávními organizacemi ale i euro-unijními orgány, a v zásadě právem, že u nás dochází k zbytečnému nadužívání vazby.
A hlavně stojí za to rozhořčeným neprávníkům připomenout, že vazba se nerovná trest! Lidová domovnická moudra – on byl stejně na vazbě, kdoví co je to za hovado - v právním státě nemají své místo.
Sečteno
Mahatma Gándhi kdysi prý radil rozlícenému radikálnímu hinduistovi, zkus si představit svět a jeho aktéry v obráceném pořadí – tam, kde dnes vidíš muslima, dosaď si hinduistu a naopak. Bude tvůj hněv stejný?
Oprostěme se i u brněnské tragédie od rasových a národnostních předsudků, přistupujme i k této věci v našich myslích nediskriminačně. Věřme našim soudům, že věc vyřeší nestranně, pokud to byla opravdu nutná obrana, nechť je tak vyhodnocena. I když ulici se to nelíbí. Pokud byla obrana naopak nepřiměřená, nebo šlo o dokonce o vraždu, též ať je to tak spravedlivě posouzeno a vyhodnoceno.
A hlavně nepískejme konec a nedemolujme sedačky na stadionu v jedenácté minutě prvního poločasu.
Petr Kolman, právník a publicista
(v modifikované a zkrácené podobě vyšlo v Právu)
Prameny (primární i sekundární)
Šámal, P., Gřivna, T. a kolektiv : Trestní právo hmotné - 9. vydání, Wolters Kluwer, Praha, 2022
Růžička M.: Zadržení a vazba v českém trestním právu, C.H.Beck, Praha, 2004
Galovcová I., : Vazba v trestním řízení, Leges, Praha, 2020
Brucknerová E.: Trestní právo hmotné a procesní - zvláštní část, MU v Brně, 2023
