Článek
Jak si má třeba rodina se dvěma dětmi najít důstojné bydlení, když už pro jednoho je to prakticky nemožné? Nájemní byty 2+1 nebo 3+1 jsou v mnoha městech nedostupné – ceny nájmů přerůstají platy a jediná šance, jak bydlet, je mít bohaté rodiče, kteří pomůžou. Ale co ti, kteří rodiče nemají, nemají s nimi dobré vztahy, nebo ti, jejichž rodiče žijí sami jen z důchodu?
V Česku už dnes práce na plný úvazek často nestačí na zaplacení bydlení. Statistiky ukazují, že až 40 % domácností vydává na bydlení více než třetinu svých příjmů – hranici, za kterou už se člověk dostává do chudoby. Česko je navíc jedna z evropských zemí s největším podílem lidí bez domova. A situace se jen dál zhoršuje.
A co máme k dispozici? Azylové domy nemají dostatečnou kapacitu. Jsou tam dlouhé čekací lhůty a je to jen na chvíli. Noclehárny často neřeší důstojnost ani bezpečí. Pomoc pro lidi v nouzi je nastavena tak, že mnohé odradí dřív, než na ni vůbec dosáhnou. A i bydlet na ubytovně už je absurdně drahé.
Jak tento systém dokáže najít miliardy na dotace pro velké firmy a oligarchy, ale nedokáže zajistit základní jistotu lidem dole – střechu nad hlavou?
Tohle už je krize. A jestli nezačneme bydlení a sociální podporu brát jako prioritu, čeká nás jen další nárůst chudoby, dluhů, bezdomovectví a zoufalství.
Protože když už ani poctivá práce nestačí k tomu, aby člověk mohl normálně žít, pak je něco v našem systému zásadně špatně.
Protože bydlení je základní lidská potřeba. Od něj se odvíjí všechno ostatní – možnost pracovat, starat se o děti, žít zdravě a důstojně. Když chybí jistota střechy nad hlavou, hroutí se celý život.
