Článek
Samozřejmě bych se rád dostal do pater vysoké politiky a reprezentoval tam svoje postoje a názory. Ale pokud se tam místo mě dostane žena, budu velice šťastný. Protože ženy v politice potřebujeme.
Já chci otevírat témata ženské chudoby. Chci mluvit o tom, kde ženy zažívají příkoří. Že i se stejným vzděláním a nasazením dostávají nižší plat než muži. Že za základní potřeby platí víc jen proto, že jsou ženy, a to kvůli fenoménu zvanému pink tax. Že čelí násilí fyzickému, psychickému, sexuálnímu i ekonomickému a často nenajdou dost podpory, když se rozhodnou to řešit.
Ale těch nerovností je víc. Ženy mají nižší důchody, protože část života tráví na mateřské a starají se o děti i domácnost. V důsledku toho jsou pak častěji ohroženy chudobou. Matky samoživitelky nesou tíhu, která by sama o sobě měla být považovaná za hrdinství, a přesto místo podpory čelí pohrdání a nedůvěře. Ženy se musí bát o své bezpečí ve veřejném prostoru, přizpůsobovat se, plánovat cestu domů tak, aby minimalizovaly riziko. Ženská bolest je v medicíně bagatelizována, diagnózy se odkládají, i když jejich životy roky ztěžuje třeba endometrióza nebo jiné potíže, které se stále berou na lehkou váhu.
A to všechno se odráží i v politice, kde je žen stále málo. Jejich hlas není slyšet tak silně, jak by měl být. Já sám sebe vidím jako spojence. Někoho, kdo může zesílit hlas, který společnost často nechce slyšet. Proto podporuji kampaň Zakroužkuj ženu. Protože ženy do politiky patří. Přinášejí jiná řešení, jiný úhel pohledu a často i větší citlivost k problémům, které se dotýkají všech.
Já věřím, že ženy jsou hrdinky našeho příběhu. Že jsou silnější, než si společnost myslí. Že mají schopnost pracovat na sobě, nést odpovědnost a zároveň myslet na druhé. A právě to je něco, co v politice extrémně potřebujeme.
