Článek
Solidaritu nevnímám jako slabost. Vnímám ji jako přístup, který pomáhá a nese myšlenku sounáležitosti. Všichni jsme na stejné zemi a všichni bychom se tu měli cítit dobře. Solidární společnost prosperuje právě proto, že dává prostor každému z nás se realizovat a žít důstojný život.
Spravedlnost je o férovosti. O tom, aby ženy měly stejnou mzdu jako muži, aby děti měly rovný přístup ke vzdělání, aby nikdo nebyl trestán za to, že se narodil v jiné rodině, že má jiné tělo nebo jinou orientaci.
Prevence je pro mě nejchytřejší investice. Když dokážeme podpořit rodiny dřív, než spadnou do chudoby, když nabídneme dětem smysluplné trávení času, když se staráme o duševní zdraví a dokážeme pomoci už v začátku, ušetříme tím nesmírné lidské utrpení.
A důstojnost? To je základ. Znamená to, že člověk má střechu nad hlavou, jídlo na stole a že se s ním jedná s respektem. Že nezáleží na tom, jestli zrovna pracuje, studuje, pečuje o děti nebo hledá cestu zpátky do života.
Když tohle všechno dokážeme, budujeme důvěru. Důvěru v to, že společnost nenechá lidi padnout na dno. Důvěru v to, že se navzájem podržíme. A důvěru v to, že tu jsme jeden pro druhého.
A já si myslím, že přesně takovou společnost chceme.
