Článek
Ženy však v tomto systému nesou tyto náklady neustále – tiše, samozřejmě, bez podpory.
Menstruace je biologická realita. Přesto si ženy samy hradí vložky, tampóny, kalíšky i léky proti bolesti. Každý měsíc stovky korun, za život desítky tisíc. A stát si k tomu ještě přidá 21% DPH, jako by šlo o kosmetiku.
Antikoncepce je často vnímána jako výhradně ženská zodpovědnost. Ať už jde o pilulky, hormonální náplasti nebo nitroděložní tělíska, ženy je platí samy, přestože z nich mají prospěch i jejich partneři. Ročně je to několik tisíc korun navíc.
V případě selhání ochrany nastupuje tzv. pilulka po – akutní řešení, které může stát až 700 korun. Není hrazena zdravotní pojišťovnou, stát ji neposkytuje ani nejzranitelnějším skupinám. Mnohdy navíc přichází i pocit studu v lékárně. I tenhle náklad nese výhradně žena.
A pokud dojde na umělé přerušení těhotenství? Zákrok, který představuje zodpovědné rozhodnutí v časném stádiu, vyjde ženu na pět až sedm tisíc korun. Pokud ji partner nepodpoří, nese vše sama – rozhodnutí i finanční důsledky.
Mnoho mužů si tyto náklady vůbec neuvědomuje. Nevidíme, jak velkou zátěž nesou ženy potichu vedle nás. Nevidíme, jak drahé je být ženou v zemi, která navenek hlásá rovnost, ale ve skutečnosti ji zatěžuje každým cyklem, každým rozhodnutím, každou odpovědností, kterou muži často ani neznají.
Tohle je nespravedlnost. A jako muž, který si přeje rovný a důstojný svět, říkám: tělo ženy nesmí být luxus, který si musí platit sama.
Menstruace není volba. Sexualita není zboží. Potrat není výsada.
Je čas to změnit.