Článek
Obce dlouhodobě patřily mezi entity, které mají dostatek finančních prostředků. Dokládají to například souhrnné údaje Ministerstva financí o hospodaření samospráv, které vykazují rozpočtové přebytky. Finanční rezervy ovšem automaticky neznamenají, že mají obce zaručený systematický příjem peněz, který jakékoliv výdaje pokryje. Ostatně i proto většina z nich žádá o dotace ke spolufinancování, když se pustí do realizace nových projektů na zlepšení dopravní infrastruktury, sociálních služeb, ochrany a údržby zeleně, kulturních událostí a dalších veřejně prospěšných aktivit.
Mylná představa o „nevyčerpatelných“ rezervách je zdrojem problémů při nově chystaném rozpočtovém určení daní. Od 1. ledna 2026 by měly obce coby zřizovatelé škol zajišťovat financování neinvestičních výdajů a nepedagogických pracovníků – školníků, kuchařek, administrativních pracovníků nebo třeba uklízeček. Jak ale upozorňují zástupci oborových asociací jako například Svaz měst a obcí ČR nebo Asociace krajů ČR, plánované úpravy rozpočtového určení daní nemusí být dostatečné. Řada obcí tak bude muset najít dodatečné peníze ve svých rozpočtech, některým zatím potřebné finance chybí. Finanční stabilita menších měst tak může být vážně ohrožena.
Další rána pro malé samosprávy
Není to poprvé v posledních letech, co se musí rady a obecní zastupitelstva vážně zabývat situací s rozpočtovým určením daní. Když byl závěrem roku 2023 schválen konsolidační balíček, jednou z jeho součástí byla změna výnosů daní z hazardu. Rozdělení mezi obce a stát bylo do té doby dvojí – u daně z technických her neboli automatů v kamenných provozovnách i online prostředí získávaly obce 65 % příjmů, a to dle počtu povolených zařízení, zatímco zbylý 35% podíl mířil do státního rozpočtu. U ostatních hazardních her jako loterie, poker nebo kurzové sázky získávaly obce 30 % výnosů, zatímco stát 70 %.
Počínaje 1. lednem 2024 ale došlo u první složky k razantní změně. Nově inkaso z online her náleží kompletně státu. Změnily se ale také výnosy z automatů z kamenných provozoven. Nový a větší poměr, 55 %, získává stát a zbylá část se na polovinu dělí mezi obce s povolenými automaty, dle počtu povolených herních míst, a nově mezi obce podle počtu obyvatel.
Chybějící příjmy
V konečném důsledku tak vznikla zcela paradoxní situace, kdy zvláště velkým městům, která na svém území hazard kompletně zakazují, přesto plynou příjmy z hazardu. A naopak samosprávy, které přijaly vlastní pravidla a hazard regulovaně povolují, na tomto systému výrazně tratí. Po schválení konsolidačního balíčku tak musely rázem bez jakékoliv přechodné fáze upravit své rozpočty, zastavit připravované projekty, seškrtat plánované investice, ale i zajistit pokračování financování úvěrů a jiných závazků. Jednalo se přitom o peníze, které mimo jiné využívaly také na podporu a provoz sociálních služeb, komunitních center a prevence vůči závislostem. Žádné kompenzace za výpadek příjmů či omezení těchto potřebných aktivit obce od státu nezískaly.
Dopady pocítila například obec Planá u Českých Budějovic. Vedení města se s obyvateli dohodlo na jasný pravidlech provozování kamenných hazardních provozoven a z následných daňových příjmů financovalo například novou kanalizaci, moderní sportovní areál se zázemím nebo opravy a vybudování místních komunikací. Po daňové úpravě ale přišla o 80 % svého rozpočtu.
Z celkového hlediska ještě v roce 2023 obdržely obce dle původního rozpočtového určení daní 52 % příjmů z hazardu, tedy 9,5 miliardy korun. Vloni již za nových pravidel tvořila celková vybraná suma 21,4 miliardy korun, z čehož 58,4 % byly příjmy z online hazardní her. Tento podíl si ale již plně ponechal stát.
Řešením je systematičnost
Obě úpravy rozpočtového určení daní poukazují na jednu věc. Není dlouhodobě udržitelné ubírat obcím velké části příjmů a zároveň po nich požadovat stejnou úroveň občanských služeb, ne-li dokonce další finanční povinnosti. K podobným zásahům přerozdělování peněz by mělo docházet až po důkladném zhodnocení potenciálních dopadů a analýze přínosů předchozích úprav. To se bohužel nestalo před dvěma lety u konsolidačního balíčku a ani nyní u návrhu financování nepedagogických pracovníků.
Změny v rozpočtovém určení daní tak ukazují, že obce potřebují stabilní a předvídatelné příjmy, aby mohly zajišťovat kvalitní služby a rozvíjet své projekty. Namísto náhlých změn, které obce připravují o finance, by měly být nové úpravy důkladně analyzovány a doprovázeny přechodnými opatřeními.
Samosprávy však často jednají kontraproduktivně, když volí sice politicky líbivé, nicméně v dlouhodobém horizontu krátkozraké řešení spočívající v plošném zákazu hazardu na území obce. Tím totiž paradoxně otevírají prostor pro nelegální herny, které nahrazují původní legální podniky. Obce pak nejen přicházejí o daňové příjmy, ale zároveň ztrácejí možnost hazard účinně kontrolovat a omezovat jeho negativní dopady.
Promyšlený přístup v podobě chytré regulace by proto mohl zajistit jak finanční stabilitu obcí, tak i lepší ochranu jejich obyvatel před nelegálním hazardem a souvisejícími sociálními problémy.
