Článek
Chystaly výpovědi, které měly šéfovi přivodit šok, a smály se, jak moc ho to překvapí. Všechno bylo nachystané, připravené na ten okamžik, kdy do restaurace přijde šéf, ale dřív přišla do restaurace na úklid babička.
Babička byla součástí každodenního rytmu restaurace. Každý den přicházela s úsměvem na tváři, s laskavým pozdravem, a chystala se na svou práci. Její ruce byly hrubé od mnoha let tvrdé práce, ale oči ji stále zářily něhou, která se v dnešní době tak snadno přehlíží. Taková kouzelná babička.
Simona dostala nápad. (A to je vždycky katastrofa). Po očku sledovala babičku, která si zrovna brala kbelík a smeták, a napadl ji ten nejšílenější aprílový žert. Bez dlouhého přemýšlení sáhla po jedné z připravených výpovědí, pevně ji sevřela v ruce a s úsměvem, který ještě netušila, jak rychle ji zmrzne, se vydala k babičce.
„Paní Pokorná, tady máte výpověď, šéf ji tu pro vás nechal…“
Babička zkameněla, její oči se zalily slzami a její hlas se zlomil. „Výpověď?! Co já budu dělat, už takhle moc peněz nemám…“ řekla a začala plakat. Byla to reakce, kterou nikdo nečekal.
Babička, která celý život pracovala, celý život žila s omezenými prostředky, se najednou ocitla v situaci, která ji zcela zaskočila. Nešlo jen o papír s výpovědí. Šlo o její strach, její obavy, o život, který prožila. O momenty, kdy ji život uštědřil tolik ran, že každá další rána byla nepředstavitelná.
Simona, zaskočená a zneklidněná, okamžitě začala vysvětlovat, že to je jen Apríl. Bára přispěchala, snažila se to napravit. „To všechno byl jen vtip, apríl babi…“ Ale to už bylo pozdě. Babička byla hluboko zasáhnutá a potřebovala čas, aby se s tím vyrovnala. A teprve když jí daly tři panáky, a slíbili, že dnes za ni uklidí… se trochu uklidnila. Ten okamžik zůstane v jejich srdcích navždy. Zůstane jako memento, že ne všechny žerty jsou neškodné, a že někdy za vtipy a legrací se skrývá skutečná bolest.
Pak přišel šéf. Bára mu dala výpověďi, on je vzal, zasmál se, řekl „apríl“ a hodil ty papíry do koše. Prokoukl to. Apríl skončil, ale pro jednu starou paní to nebyl jen tak obyčejný den. Pro ni to byl den, kdy se jí na chvíli zhroutil svět a především Simona i Bára si odnesly cennou lekci – že v životě není vše jen hra, že i vtipy mohou být nebezpečné.
