Proč se pilíř Krymského mostu nezřítil po podvodním výbuchu 1 100 kg TNT?

Podle Kyjeva šlo o 1100 kg trhaviny v ekvivalentu TNT. Výsledek? Most zůstal stát. Ruské úřady zlehčují, Kyjev tvrdí, že je most v „havarijním stavu“. A my se ptáme: jak je možné, že ani tunová exploze most nesložila?

Ačkoli zatím neexistuje oficiální potvrzení, podle ukrajinského portálu dev.ua šlo o akci provedenou speciálním podvodním dronem Marička. Tento víceúčelový systém dokáže nést výbušniny, provádět průzkum, útočit na lodě i mostní konstrukce. Tady však narazil na výjimečně tvrdý oříšek.

Proč tedy pilíř Krymského mostu nepovolil?

Abychom to pochopili, musíme nejdříve pochopit, proti čemu stála výbušnina. Jeden běžný pilíř mostu přes Kerčský průliv tvoří svazek 6–10 ocelových dutých trub (tzv. pilot), každá s průměrem 1,42 metru a délkou až 94 metrů – z toho klidně 40 metrů zapuštěno hluboko pod dnem. Tyto ocelové sloupy jsou vyplněny železobetonem. Hmotnost jedné piloty přesahuje 400 tun. A protože jsou propojeny v jeden celek, každý pilíř může vážit klidně přes 4 000 tun. Tohle není obyčejný sloup. To je obr, postavený na to, aby přežil i náraz ledovce nebo pětitisícitunové nákladní lodi.

A teď k výbušnině. 1100 kg TNT odpovídá zhruba 4,6 gigajoulům energie – to je asi tolik, jako když shoří 1200 litrů benzínu. Jenže pod vodou výbuchy fungují jinak než ve vzduchu. Voda je prakticky nestlačitelná, takže většina energie se rozptýlí do kavitace – vytvoří se dutina (bublina), která se opakovaně smršťuje a expanduje. Sice ničí povrch, ale s každým pulsem ztrácí razanci. Výsledkem je, že na samotný beton a ocel dopadne jen zlomek energie.

Navíc – výbuch nebyl umístěn uvnitř pilíře, ale vedle něj. Tlaková vlna se šíří kruhově, takže každý jednotlivý sloup zasáhla jen nepatrná část síly. Masivní těleso pilíře sice utrpělo poškození – odloupnutý betonový kryt, narušená výztuž, ale zůstalo stát. Most nespadl, protože měl z čeho brát. Redundance (rezerva v konstrukci), obrovská hmotnost, rozptýlení energie vodou a fakt, že pilíře nejsou osamocené – to všechno rozhodlo.

Ale nebylo to bez následků. Ukrajinská strana zveřejnila záběry, na kterých je vidět rozdrcený plášť jednoho z pilířů. Ocelová výztuž je odkrytá, což znamená riziko urychlené koroze ve slané vodě. Ruské inspekce na mostě musely okamžitě omezit rychlost i váhu vlaků. Most se sice nezřítil, ale není už ani v původním stavu.

Kdyby měl někdo dojem, že útok byl neúspěšný, mýlí se. Šlo o oslabení. První rána. Poškozený pilíř se bude opravovat obtížně. Opravy vyžadují odklon provozu, podvodní výměnu betonového pláště, ochranu výztuže. A co víc – každý další úder bude mít horší následky. Struktura už není celistvá. Trhliny se kumulují.

Krymský most tedy prokázal, že není z papíru. Ale také se ukázalo, že jeho zranitelnost je skutečná – a že trpělivost je někdy nebezpečnější než hrubá síla.